Důležitou novinkou dnešního čísla jsou aktualizované informace v části FAQ pro úředníky na novém webu Ministerstva pro místní rozvoj: novystavebnizakon.gov.cz. Reflektují velmi konkrétní a nejčastější dotazy, které pokládáte na našich společných setkáních nebo zasíláte emailem. Aktuální sada dotazů se týká zejména spisové rozluky, personálních otázek nebo budoucích ICT systémů. Najdete je zde: Nejčastější dotazy a odpovědi k NSZ – pro úředníky.
Školení
Aktuálně pro vás intenzivně připravujeme sérii podzimních školení k novému znění stavebního zákona. Od září do listopadu proběhne 14 tematických školení pro úředníky všech 14 krajů. Školení bude určené jak pro úředníky na úseku územního plánování, tak na úseku stavebního řádu. Školení bude k dispozici také on-line.
Předpokládaný harmonogram a místa školení k novele zákona pro stavební úřady a úseky územního plánování:
- Olomouc (Moravskoslezský a Olomoucký kraj) – září 2026
- Brno (Jihomoravský a Zlínský kraj) – září 2026
- České Budějovice (Jihočeský kraj a kraj Vysočina) – říjen 2026
- Hradec Králové (Královehradecký a Pardubický kraj) – říjen 2026
- Ústí nad Labem (Ústecký a Liberecký kraj) – říjen 2026
- Plzeň (Karlovarský a Plzeňský kraj) – listopad 2026
- Praha (Středočeský kraj a Praha) – listopad 2026
Pozn.: místo i čas konání se může ještě změnit. Aktuální termíny najdete na stránce Školení.
Potkáváme se s vámi v obcích a krajích
V červnu proběhla důležitá setkání zástupců MMR v regionech. Na nich jsme převážně komunikovali a představili proces a plán implementace státní stavební správy, odpovídali na věcné otázky a nastavovali parametry budoucí spolupráce. Otevřeli jsme mimo jiné témata budoucí struktury úřadů, tzv. přechodu zaměstnanců, spisové rozluky nebo integrace některých agend DO.
Kde jsme se potkali
- Kraj Vysočina – setkání s vedením krajského úřadu, porada s tajemníky, porada KÚ se stavebními úřady
- Středočeský kraj – Metodická porada tajemníků, porada KÚ se stavebními úřady
- Ústecký kraj – porada KÚ se stavebními úřady
- Karlovarský kraj – setkání s vedením krajského úřadu, porada KÚ se stavebními úřady, jednání kraje s úseky územního plánování
- Jihočeský kraj – setkání s vedením krajského úřadu
- Plzeňský kraj – setkání s vedením krajského úřadu
- Pardubický kraj – setkání s vedením krajského úřadu, porada KÚ se stavebními úřady
- Královéhradecký kraj – porada KÚ se stavebními úřady
- Olomoucký kraj – porada KÚ se stavebními úřady
Jaké akce pro vás dále proběhly
- Účast na zasedání Rady Sdružení obcí Libereckého kraje
- Online seminář ke spisové rozluce
- Schůzka se zástupci obcí z ORP Česká Lípa a Nový Bor
- Porada MMR s krajskými úřady na úseku územního plánování
- Online setkání stavebních úřadů a MMR za účasti paní ministryně
Kde se pohybovali naši koordinátoři
Naši koordinátoři, jejichž role je zejména komunikace aktuálního stavu implementace, sběr podnětů z území a poskytování asistence při vyplňování dodatečných dotazníkových podkladů, ke konci června navštívili více než 275 obcí a městských částí hlavního města Prahy s primárním zaměřením na jednání s tajemníky a řediteli úřadů.
Co jsme vám v červnu mimo jiné zaslali
Online záznam školení ke spisové službě, záznam z online setkání se stavebními úřady.
Nejčastější dotaz: Jak to bude v rámci integrovaného rozhodnutí DO v roce 2027?
Řešení je obsaženo v přechodných ustanoveních, která jsou načtena jako pozměňovací návrh zpravodajky návrhu zákona, poslankyně Zuzany Ožanové, č. 1174, konkrétně je řešení dotazovaného problému obsaženo pod body 35 a 36.
Řízení a postupy zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, k nimž je příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště, ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště; to platí i pro odvolací a přezkumné řízení a pro posuzování veřejných zájmů podle jiných zákonů, k němuž přejde působnost z dotčených orgánů na stavební úřady, není-li dále stanoveno jinak. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních a postupech krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a dotčené orgány příslušné podle dosavadních právních předpisů, a to podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 1b, části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b), a dále podle části druhé, § 176, § 178 odst. 4 písm. b) a § 304 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají v řízení vedeném úřadem rozvoje území kraje nebo jeho územním pracovištěm právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují za podklady pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předloží-li stavebník závazné stanovisko nebo rozhodnutí, úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.
Vzhledem k tomu, že úřady rozvoje území krajů (URUK) podle bodu 9 přechodných ustanovení vznikají a svou působnost začínají vykonávat až dnem 1. ledna 2028, platí pro období roku 2027 výše zvýrazněná věta v bodu 35 přechodných ustanovení.
S tím souvisí i bod 10 přechodných ustanovení, podle kterého dosavadní krajské stavební úřady a obecní stavební úřady zanikají dnem 31. prosince 2027 a jejich působnost přechází dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů na příslušné úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.
Z toho vyplývá, že jak běžící řízení, tak i nově zahajovaná řízení v průběhu roku 2027 povedou ještě dosavadní stavební úřady a dosavadní dotčené orgány, neboť v důsledku neexistence URUKů nebude existovat ani integrace. Tomu odpovídá i vyloučení integračního § 1b a zachování použitelnosti dosavadní části druhé (dosavadní úřady), § 176 (dosavadní koordinované závazné stanovisko) a § 178 odst. 4 písm. b (dosavadní jednotné environmentální stanovisko) do 31. 12. 2027.
V ostatních otázkách hmotného i procesního práva však budou i dosavadní stavební úřady již od účinnosti zákona aplikovat ostatní změny vyplývající z novely, tj. např. rozšíří se zákonné zastoupení členů SVJ společenstvím podle § 183, nebude se posuzovat krajinný ráz nebo ZPF v zastavitelném území podle § 194, rozšíří se okruh drobných staveb ve volném režimu v příloze č. 1 atd.
Uvádíme na pravou míru
A na závěr našeho newsletteru ještě musíme uvést na pravou míru informaci, která se šíří veřejným prostorem i odbornými kruhy. Týká se domnělých finančních sankcí, které by „měli“ hradit sami úředníci, pokud nesplní lhůty dle stavebního zákona. Tato informace není pravdivá, a nikdy se o ní v rámci návrhu novely zákona ani neuvažovalo. Legislativní výklad k předmětným ustanovením najdete níže:
Původní sněmovní tisk č. 67/0 obsahoval v § 196 nový odstavec (5), který zněl:
(5) Nerozhodne-li stavební úřad o žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 nebo v prodloužené lhůtě podle odstavce 2, vrátí stavebníkovi správní poplatek zaplacený podle zvláštního právního předpisu.
Obdobné to navrhoval zavést i § 235 odst. 7 ve vztahu k nesplnění lhůt ke kolaudaci.
Na základě připomínek Ministerstva financí byla obě tato ustanovení vypuštěna a v komplexním pozměňovacím návrhu, sněmovní tisk č. 67/11, bylo zvoleno řešení na úrovni přímé novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Do ustanovení o osvobození za položku č. 18 v sazebníku správních poplatků bylo doplněno pravidlo, že:
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru a vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního zákona.
Jde o zákonem stanovené osvobození od správních poplatků, které samo o sobě nijak nesouvisí s právy a povinnostmi zaměstnanců stavebních úřadů. Rozhodně nelze klást rovnítko mezi osvobozením od správního poplatku podle tohoto ustanovení a jakoukoli finanční sankcí pro konkrétního úředníka. Zákonem stanovené osvobození od správního poplatku nelze bez dalšího vnímat ani jako škodu, za kterou by měl automaticky odpovídat zaměstnanec.