Úplné znění stavebního zákona

(1) Tento zákon upravuje působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy úřadů rozvoje území, územních samosprávných celků a dotčených orgánů v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád.

(2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly.

(3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro bydlení, práci, podnikání a život lidí, udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady zajišťují ochranu a rovnováhu dotčených zájmů, které koordinují, a usilují o předcházení jejich rozporům a o naplnění účelu tohoto zákona. Uplatňování požadavku ochrany veřejného zájmu nesmí vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku.

(2) V případě rozporu zájmů orgán územního plánování nebo stavební úřad porovná jejich význam a závažnost s cílem zajistit, aby zásah do žádného z nich svými nepříznivými následky nepřesahoval přínosy, nepřekračoval limitní hodnoty stanovené právními předpisy a výsledné řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným zájmem, s právními předpisy včetně práva Evropské unie a s mezinárodními závazky a oprávněnými zájmy přímo dotčených osob. Přitom vychází ze stávajícího stavu poznání a ekonomicky a technicky přijatelných možností řešení. V odůvodnění opatření obecné povahy nebo v rozhodnutí orgán územního plánování nebo stavební úřad uvede, jak byly tyto požadavky zohledněny

(3) Znemožnit rozvoj sídel, hospodářství, veřejné infrastruktury nebo výstavbu lze jen tehdy, není-li možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními anebo zmírňujícími opatřeními.

(4) Při řešení rozporů a námitek podle tohoto zákona orgány územního plánování a stavební úřady usilují o dosažení smíru.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Stavební úřady posuzují a chrání veřejné zájmy podle tohoto zákona a další veřejné zájmy zejména v oblasti

a) života a zdraví lidí⁶⁸⁾,

b) životního prostředí⁶⁹⁾,

c) státní památkové péče⁷⁰⁾,

d) veřejné infrastruktury⁷¹⁾,

e) zemědělství, lesnictví a ochrany zvířat⁷²⁾,

f) nerostů, hornické činnosti, těžby a výbušnin a surovinové bezpečnosti a soběstačnosti⁷³⁾,

g) výroby a hospodaření s energií a energetické bezpečnosti⁷⁴⁾,

h) požární ochrany a integrovaného záchranného systému⁷⁵⁾,

i) prevence závažných havárií, integrované prevence a omezování znečištění⁷⁶⁾,

j) práva na územní samosprávu územních samosprávných celků⁷⁷⁾.,

k) hospodářského a průmyslového rozvoje⁷⁸⁾.

(2) Při posuzování a ochraně veřejných zájmů podle odstavce 1 v řízení podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona vykonávají stavební úřady pravomoc dotčených orgánů podle jiných zákonů namísto těchto orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Rozhodnutí stavebního úřadu podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona nahrazuje rozhodnutí, závazná stanoviska a jiné úkony dotčených orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; v rozhodnutí stanoví stavební úřad i podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy.

⁶⁸⁾ Zejména zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁹⁾ Zejména zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.

⁷⁰⁾ Zejména zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

⁷¹⁾ Zejména zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.

⁷²⁾ Zejména zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

⁷³⁾ Zejména zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁴⁾ Zejména zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).

⁷⁵⁾ Zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁶⁾ Zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁷⁾ Zejména zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁸⁾ Zejména zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 3 a § 16.“.

(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a v první fázi, kdy je to možné; přitom dbají, aby se jejich stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska dotýkala oprávněných zájmů a práv osob jen v nezbytném rozsahu, který je potřebný k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto zákona, jeho základních zásad a jeho ustanovení, která se týkají jejich působnosti.

(1) (2) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona.

(2) (3) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.

(3) (4) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření, a ve věcech, které byly vyhodnoceny v závazném stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle jiného právního předpisu.

(1) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek. Změnit své původní vyjádření, stanovisko nebo závazné stanovisko může dotčený orgán též za účelem řešení rozporu, je-li to pro stavebníka příznivější.

(2) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených.

(3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů.

(1) Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma.

(2) Záměrem EIA se v tomto zákoně rozumí záměr podle odstavce 1, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(1) Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

(2) Stavby jsou

a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a

d) ostatní.

(3) Souborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho záměru nebo více souvisejících záměrů anebo v etapách uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

(4) Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby, druh stavby podle odstavce 2 a příslušnost stavebního úřadu k celému souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

(5) Dočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

(6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby.

(7) Stavbou pro hromadné bydlení je stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m².

(8) Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.

(1) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, a

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v

a) způsobu užívání stavby,

b) provozním zařízení stavby,

c) způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby,

d) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo

e) době trvání dočasné stavby, anebo změně dočasné stavby na stavbu trvalou.

(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna, která spočívá ve změně

a) účelu užívání stavby, ve změně v době trvání dočasné stavby nebo ve změně dočasné stavby na stavbu trvalou, nebo

b) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí.

(3) Údržbou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby.

(1) Zařízením se v tomto zákoně rozumí technické zařízení nebo reklamní zařízení, pokud nejde o stavbu, které vzniká za účelem užívání na určitém místě.

(2) Reklamním zařízením se v tomto zákoně rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu.

Terénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.

(1) Staveništěm se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje.

(2) Staveniště zahrnuje stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby potřebné pro provedení nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to

a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby cest, pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,

b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro ukládání energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady,

c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny,

d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,

e) veřejná prostranství¹).

(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.

(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

(1) Veřejně prospěšnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená v územně plánovací dokumentaci nebo v zákoně a stavby a zařízení s ní související nebo podmiňující její realizaci a strategická investiční stavba⁷⁸⁷⁹⁾.

(2) Veřejně prospěšným opatřením se v tomto zákoně rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování nebezpečí v území, vytváření prvků územního systému ekologické stability²) a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené v územně plánovací dokumentaci.

⁷⁸⁷⁹⁾ § 1 odst. 13 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné

infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto zákoně se rozumí

a) změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání nebo využití, včetně umisťování staveb nebo jejich změn,

b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění,

c) zastavěným stavebním pozemkem zázemí stavby pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku,

d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam nástrojích územního plánování pro určité prostorové uspořádání nebo využití,

e) koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy v nástrojích územního plánování,

f) plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států,

g) plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí mají celoměstský význam, rozsah nebo využití,

h) zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem,

h) zastavitelným územím území vymezené v územním plánu, které obsahuje zastavitelné plochy a nestavební plochy; dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území vymezené samostatným postupem podle § 116 až 121 (dále jen „vymezení zastavitelného území“),

i) zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu,

j) nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,

j) nestavební plochou plocha v zastavitelném území, která není určena k umístění zástavby, s výjimkou veřejné infrastruktury,

k) nezastavitelným územím území nezahrnuté do zastavitelného území,

k) l) transformační plochou plochou změny v zastavitelném území zastavitelná nebo nestavební plocha určená k vytvoření zcela nového ke změně charakteru území nebo k obnově znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním plánem,

l) m) plochou změny v krajině nezastavitelném území plocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného nezastavitelného území vymezená v nezastavěném nezastavitelném území územním plánem,

m) n) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím uličním prostranstvím a bloky,

o) blokem ucelená část území tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a vymezená uliční čarou; bloky se rozlišují na stavební, které jsou určené převážně k zastavění budovami, a nestavební, které jsou určené převážně k nestavebním účelům,

n) o) p) stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čára může být typy stavebních čar stanoví prováděcí právní předpis,

1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavby, nebo

2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami,

o) p) q) stavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,

p) q) r) nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro

1. regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,

2. územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,

3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán,

q) r) s) navazující územně plánovací dokumentací se pro

1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán,

4. územní plán rozumí regulační plán,

r) s) t) limitem využití území omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo vyplývající z vlastností území,

s) t) u) schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším podrobnosti menší, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace,

t) u) v) vystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná,

u) v) w) asanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií,

v) w) x) architektonickou soutěží postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby,

w) x) y) urbanistickou soutěží postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území.

V tomto zákoně se dále rozumí

a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,

c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,

d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen "osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace") s cílem bezbariérového užívání,

d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb podle jejich potřeby a účelu osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením s cílem zajištění jejich bezpečnosti a nezbytného bezbariérového užívání,

e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, a rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,

f) stavbou pro obchod stavba s převažující prodejní plochou,

g) stavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h),

h) stavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu, a to i bez nutnosti využití místní půdy, a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin,

i) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení,

j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením,

k) místností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami,

l) obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m²; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m²; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m²,

m) pobytovou místností místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby,

n) podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce,

o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny,

o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená svislými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí, případně jejich spojnic, všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy balkonů a arkýřů se nezapočítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny,

p) zastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb,.

q) domem pro dostupné nájemní bydlení bytový dům, k němuž je uzavřena plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, nebo který je jako dům pro dostupné nájemní bydlení vymezen v regulačním plánu vydaném obcí, která je stavebníkem.

V tomto zákoně se dále rozumí

a) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti,

b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,

c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace,

d) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona,

e) zhotovitelem stavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatel,

f) stavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavby,

g) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí,

h) dozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru.

Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, obce, a kraje, obce, úřady rozvoje území, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.

Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

Obec a kraj

(1) Obec a kraj prosazují a hájí veřejný zájem na všestranném rozvoji svého území a na vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí.

(2) K podpoře výkonu působnosti samosprávy podle tohoto zákona a k naplňování cílů tohoto zákona může obec, společenství obcí nebo kraj zřídit útvar architekta nebo jmenovat obecního, městského nebo krajského architekta.

(1) Dopravní a energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízený Ministerstvu dopravy.

(2) Sídlem Dopravního a energetického stavebního úřadu je Praha.

(3) Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

(4) V čele Dopravního a energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního a energetického stavebního úřadu.

(5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

Úřady rozvoje území

(1) Zřizují se Úřad rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“), úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.

(2) Úřad je účetní jednotkou. Úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem České republiky, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Úřadu.

(1) Úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem. Úřad metodicky sjednocuje činnost orgánů územního plánování a řídí a metodicky sjednocuje činnost stavebních úřadů; dále provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oblasti rozvoje území, územního plánování, stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury.

(2) Sídlem Úřadu je Praha. Úřad může zřídit svá detašovaná územní pracoviště.

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pro místní rozvoj. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které na návrh předsedy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. V případech stanovených vnitřním předpisem Úřadu nebo na základě písemného pověření předsedy může v úřadech rozvoje území právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec. Orgán, který předsedu nebo místopředsedu jmenoval, ho odvolá, pokud přestane splňovat podmínky pro jmenování.

(4) Předseda a místopředsedové Úřadu jsou jmenováni na dobu 6 let a mohou být jmenováni opakovaně. Předsedou a místopředsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná a

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu.

(5) S funkcí předsedy a místopředsedy Úřadu je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon výdělečné činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Úřady rozvoje území krajů jsou územními správními orgány ve věcech územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem.

(2) Úřady rozvoje území krajů jsou

a) Úřad rozvoje území pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,

b) Úřad rozvoje území pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,

c) Úřad rozvoje území pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích,

d) Úřad rozvoje území pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,

e) Úřad rozvoje území pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,

f) Úřad rozvoje území pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,

g) Úřad rozvoje území pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci,

h) Úřad rozvoje území pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,

i) Úřad rozvoje území pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,

j) Úřad rozvoje území pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě,

k) Úřad rozvoje území pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,

l) Úřad rozvoje území pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,

m) Úřad rozvoje území pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě,

n) Úřad rozvoje území pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.

(3) Územní pracoviště úřadů rozvoje území krajů (dále jen „územní pracoviště“) jsou územními správními orgány ve věcech stavebního řádu a územního plánování. Územní pracoviště jsou v obcích s rozšířenou působností. Úřad může zřídit detašovaná pracoviště územních pracovišť i v jiných obcích, je-li to potřebné. Detašované pracoviště je součástí územního pracoviště.

(4) Úřad rozvoje území kraje vykonává územní působnost v území příslušného kraje. Územní pracoviště vykonává územní působnost ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve které má sídlo.

(5) V čele úřadu rozvoje území kraje stojí ředitel, v čele územního pracoviště stojí vedoucí.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů a v souladu se zásadami uvedenými v části první hlavě I zajišťují koordinaci jejich vyjádření, stanovisek a závazných stanovisek, řešení rozporů a odstraňování vad.

(2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání jako ústní jednání.

(2) Orgány územního plánování a stavební úřady mohou nařídit společné jednání s obcemi, kraji nebo dotčenými orgány, a to oznámením nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním, nedohodnou-li se jinak. Společné jednání je neveřejné, o jeho závěrech se sepisuje protokol. Je- li to účelné, lze ke společnému jednání přizvat jiné osoby. Nezúčastní-li se dotčený orgán bez důvodné omluvy společného jednání, platí, že souhlasí s řešením orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu. K odstranění rozporů nebo zjevných vad vyjádření, stanovisek nebo závazných stanovisek může orgán územního plánování nebo stavební úřad stanovit dotčeným orgánům lhůtu, která nepřekročí 15 dní.

(3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu s tím, že je-li příslušným správním orgánem tentýž úřad, rozhodne o rozporu jeho vedoucí.

(4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dodržování.

(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany,

c) úřady územního plánování,

d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.

(2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

(3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou

a) úřady rozvoje území,

b) Ministerstvo obrany,

c) kraje,

d) obce a

e) hlavní město Praha.

(2) Orgány územního plánování soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

Vláda

a) schvaluje politiku architektury a stavební kultury,

b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje,

c) schvaluje politiku územního rozvoje,

d) projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury,

e) vydává územní rozvojový plán,

f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu,

g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,

h) vydává územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států.

Vláda

Vláda schvaluje

a) politiku architektury a stavební kultury,

b) politiku územního rozvoje,

c) územní rozvojový plán,

d) územní opatření celostátního významu.

(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování.

(1) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů jako orgánů územního plánování.

(2) Ministerstvo Úřad

a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b) zpracovává a pořizuje politiku architektury a stavební kultury,

c) zpracovává a pořizuje politiku územního rozvoje,

d) zpracovává, pořizuje a vydává územní rozvojový plán,

e) zpracovává a pořizuje územně plánovací podklady územní studie v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů,

f) zpracovává, pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,

g) pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států,

g) poskytuje údaje pro územně analytické podklady,

h) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data,

i) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury,

j) h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů územního plánování.

(4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště

a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,

c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a

d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

a) pořizuje, schvaluje a vydává územní plán a regulační plán,

b) pořizuje územně plánovací podklady územní studie v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost Ministerstva obrany,

c) vkládá data do národního geoportálu územního plánování.

c) poskytuje údaje pro územně analytické podklady.

(1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26.

(2) Krajský úřad jako úřad územního plánování

a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b) pořizuje zásady územního rozvoje,

c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje,

d) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu,

e) pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více obcí,

f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,

g) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti,

h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

Kraj

Kraj v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává zásady územního rozvoje, územní studie a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje kraje v rámci svého práva na samosprávu. Při tom jej lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.

(1) Zastupitelstvo kraje

a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje,

b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje,

c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje,

d) c) vydává schvaluje zásady územního rozvoje,.

e) d) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.

(2) Rada kraje

a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje,

b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo Úřad a dotýká se území kraje,

c) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž k jehož pořízení je příslušný krajský úřad kraj,

d) vydává schvaluje územní opatření, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad kraj,

e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu. a

f) uděluje souhlas ke zpřesnění navazující územně plánovací dokumentace podle § 73 odst. 5 nebo k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního opatření podle § 193 odst. 2.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování

a) pořizuje územní plán a regulační plán,

b) pořizuje územní plán, regulační plán a územní opatření na žádost obce,

c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcí,

d) pořizuje a vydává vymezení zastavěného území,

e) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území obce,

f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,

g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

Společenství obcí

Společenství obcí může na základě veřejnoprávní smlouvy s obcí v samostatné působnosti vykonávat odborné činnosti pořizovatele, jimiž se rozumí zpracovávání, pořizování a vydávání nástrojů územního plánování, pro obce, které jsou jeho členem.

Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a), e) a f) a pořizovat územní studii.

Obec

Obec v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává územní plán, regulační plán, územní studii a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje obce v rámci svého práva na samosprávu. Při tom ji lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.

(1) Zastupitelstvo obce

a) rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu,

b) schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu,

c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánu a regulačního plánu,

d) c) vydává schvaluje územní plán a regulační plán,.

e) d) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.

(2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce

a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce,

b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného zastavitelného území pro území obce,

c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, kraj nebo ministerstvo Úřad, a dotýkají se území obce,

d) rozhoduje o pořízení územního opatření pro území obce,

e) vydává schvaluje územní opatření pro území obce,

f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c),

g) f) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.

g) f) uděluje souhlas k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního opatření podle § 193 odst. 2.

(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo.

(2) Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.

Působnost na území hlavního města Prahy

Hlavní město Praha v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, územní studii a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje hlavního města Prahy v rámci svého práva na samosprávu. Při tom ji lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.

(1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu a účetní jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele ministerstvo.

(2) Ústav územního rozvoje

a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury,

b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury,

c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně,

d) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho změně,

e) zpracovává návrh územně plánovacích podkladů pro území státu,

f) vykonává další činnosti, kterými ho pověří ministerstvo.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo dopravy,

c) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

d) Dopravní a energetický stavební úřad,

e) krajské stavební úřady,

f) obecní stavební úřady a

g) jiné stavební úřady³).

(2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady.

(3) Obecními stavebními úřady jsou

a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a

b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku.

(5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem.

(6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou úřady rozvoje území, jiné stavební úřady a autorizovaný inspektor.

(2) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

(3) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů. Úřady rozvoje území krajů jsou nadřízeným správním orgánem svých územních pracovišť.

(4) Nadřízeným správním orgánem autorizovaného inspektora je stavební úřad, který v dané věci vydal povolení záměru, a není-li tomu tak, je jím úřad rozvoje území kraje, v němž má autorizovaný inspektor sídlo.

(5) Nadřízený úřad rozvoje území může usnesením pověřit prováděním postupů podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona jiný věcně příslušný stavební úřad, jestliže je to účelné; usnesení se pouze poznamená do spisu.

(1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku stavebního řádu prostřednictvím úředníků⁶) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu.

(2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, která

a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění podle jiného právního předpisu⁷), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád a

b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání⁸) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.

(4) Kvalifikační požadavky vzdělání podle odstavce 2 písm. b) splňuje

a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona,

b) autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství,

c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví, ekonomické obory, doprava, biologie, ekologie a životní prostředí, lesnictví a dřevařství, vědy o zemi, nebo právo,

d) fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví, geodézie a kartografie, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost, nebo doprava, nebo

e) fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie a katastr nemovitostí, nebo veřejnosprávní činnost.

(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu.

(2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.

Metodická činnost

Jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti metodicky podporují výkon působnosti Úřadu v oblastech, ve kterých stavební úřady rozhodují o věcech v působnosti jiných ústředních orgánů státní správy.

(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad.

(2) Ministerstvo

a) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,

b) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

c) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,

d) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

e) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

f) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,

g) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů.

(3) Ministerstvo může

a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,

b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.

(4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Úřad

(1) Úřad

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených a s nimi souvisejících staveb,

b) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,

c) vykonává působnost vyvlastňovacího úřadu ve věcech vyhrazených staveb,

d) vydává rozhodnutí o změně využití území pro stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,

e) rozhoduje v pochybnostech, zda se jedná o vyhrazenou stavbu nebo stavbu či záměr související s vyhrazenou stavbou,

f) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,

g) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

h) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,

i) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

j) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

k) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,

l) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů a

m) je jednotným kontaktním místem ve smyslu čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 pro vyhrazené stavby.

(2) Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení podle části šesté tohoto zákona není přípustný rozklad.

(1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

(2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb

a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

b) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,

c) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

d) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

e) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech

a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až q) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících,

b) staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,

c) staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1

a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Dopravní a energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech staveb

a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,

c) technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

(2) Dopravní a energetický stavební úřad

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb,

b) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního úřadu,

c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a

d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

Úřad rozvoje území kraje

Úřad rozvoje území kraje

a) vykonává působnost stavebního úřadu v případech, ve kterých nevykonává působnost Úřad nebo jiný stavební úřad, ve věcech

1. záměrů EIA,

2. silnic I. třídy,

3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

4. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1000000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

5. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím 110 kV,

6. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině nad 4 do 40 barů včetně a souvisejících technologických objektů, u nichž se uvedené tlakové rozmezí týká výstupního tlaku,

b) vykonává působnost stavebního úřadu a vyvlastňovacího úřadu u staveb vyžadujících vyvlastňovací řízení, které by jinak spadaly do působnosti územního pracoviště úřadu rozvoje území kraje, a působnost vyvlastňovacího úřadu u drobných staveb a v dalších případech, není- li k nim příslušný Úřad,

c) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících,

d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu a

e) uplatňuje stanovisko k návrhu územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních a jeho změnám podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti, u kterých nevykovává působnost Úřad.

Krajský stavební úřad

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech

1. záměrů EIA,

2. silnic I. třídy,

3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

4. vodních děl na hraničních vodách,

5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m³ nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu,

8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových,

9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím 110 kV,

10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad,

b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a

c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

Územní pracoviště

Územní pracoviště

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Úřad, úřad rozvoje území kraje nebo jiný stavební úřad, a

b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(1) Obecní stavební úřad

a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad,

b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, sítí elektronických komunikací, staveb a zařízení pro ukládání energie, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu⁵), realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle věty první nenáleží vydání rámcového povolení.

(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu úřadů rozvoje území se vyžaduje změna účelu užívání.

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti nebo bezpečnosti státu

a) vydává vyjádření pro stavby kategorie I nebo závazné stanovisko pro stavby kategorie II pro účely povolení záměru,

b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a

c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo.

(4) Z hlediska dopadů na zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu podle odstavce 1 se stavby člení na

a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní dopady,

b) stavbu kategorie I, představující mírné dopady,

c) stavbu kategorie II, představující vyšší dopady.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 4. Charakteristikou stavby je druh stavby, případně stavebně technický parametr stavby a její umístění.

(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností.

(2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad.

(3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby souboru staveb.

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají činnost prostřednictvím osob splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona nebo podle jiných zákonů.

(2) Kvalifikační požadavky splňuje dále fyzická osoba, která má

a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro správní činnosti v územním plánování, stavebním řádu nebo vyvlastnění nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor specializace, jehož součástí je legislativa, právní činnost, stavebnictví, bydlení, regionální rozvoj, územní plánování nebo stavební řád, a

b) vzdělání

1. vysokoškolské ve studijním programu náležejícím do oblasti architektura a urbanismus, biologie, ekologie a životní prostředí, doprava, ekonomické obory, energetika, lesnictví a dřevařství, právo, stavebnictví, vědy o zemi, strojírenství, technologie a materiály,

2. vyšší odborné nebo střední s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie a katastr nemovitostí, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost nebo doprava.

(3) Pokud při postupech podle tohoto zákona vykonává stavební úřad působnost podle jiných právních předpisů, podílejí se na této činnosti oprávněné úřední osoby, které splňují kvalifikační požadavky podle jiných právních předpisů a mají osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro příslušnou správní činnost nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro příslušný obor.

(4) Osoba nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost, pouze pokud je zajištěno, že bude do doby splnění požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením osoby splňující kvalifikační požadavky, nejvýše však po dobu 3 let.

(1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho funkčního a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje.

(3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.

(4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného území.

(1) Cílem územního plánování je ve veřejném zájmu vytvářet předpoklady pro využití a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro život lidí a jejich bydlení, práci, podnikání, rekreaci a soudržnost společenství obyvatel území, pro příznivé životní prostředí a pro hospodářský rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Cílem územního plánování ve veřejném zájmu je také zvyšovat kvalitu a krásu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.

(2) Územní plánování soustavně a komplexně řeší využití území a stanovuje zásady jeho prostorového a funkčního uspořádání.

(3) Územní plánování rozvíjí a chrání civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, to vše při zajištění životních potřeb lidí, hospodářského rozvoje a zdrojů energie a surovin.

(4) Územní plánování vytváří podmínky pro co nejlepší, efektivní a hospodárné využívání zastavitelného území, vytváření kompaktních měst krátkých vzdáleností, ochranu nezastavitelného území a rozvoj veřejné infrastruktury.

(5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy v území a podněty na provedení změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu rozvíjet a chránit území, a za tím účelem zejména

a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území,

a) zjišťovat, posuzovat a vyhodnocovat stav území, potenciál jeho rozvoje, prognózy jeho dalšího vývoje a jeho civilizační, kulturní a přírodní hodnoty,

b) stanovovat s ohledem na jeho potenciál, podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje bydlení, hospodářství a veřejné infrastruktury s preferencí co nejlepšího a nejpestřejšího využití zastavitelného území, ochrany volné krajiny a zlepšování prostupnosti území,

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na potenciál jeho rozvoje, ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území,

d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství,

e) vytvářet předpoklady pro efektivní hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného zastavitelného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace a revitalizací nevyužitých, znehodnocených nebo zanedbaných ploch,

f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu, skladování, distribuci a nakládání s odpady; plochy pro výrobu, skladování a distribuci elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce⁶⁷) a klimatické cíle státu,

g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení, příležitosti pro práci a podnikání a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,

h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení,

ih) stanovovat pořadí provádění změn v území,

ji) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území,

kj) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,

lk) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot,

ml) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,

nm) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

on) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany,

po) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních ploch změn,

qp) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území,

rq) regulovat stanovovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití s přihlédnutím k jedinečnosti a nepřemístitelnosti nerostných zdrojů a jejich významu pro surovinovou bezpečnost a soběstačnost,

sr) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis.

(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.

(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje. Politika architektury a stavební kultury je kritériem pro posuzování hodnot chráněných stavebním zákonem.

(3) Úřad zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Úřad nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit Úřadu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“).

(2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

(3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na

a) hospodářský rozvoj,

b) soudržnost společenství obyvatel území a

c) životní prostředí.

(4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle jiného právního předpisu.

(5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce 3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně plánovací dokumentace.

(6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním předpisem.

(1) Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, stávající nebo plánované struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich využití a vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně plánovací dokumentaci.

(2) Při posuzování souladu s charakterem území se zohledňuje veřejný zájem na zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.

(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný.

(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Pro stavby mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby³³).

(2) Výrobky pro stavby, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a které by mohly ve zvýšené míře ohrozit život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, jsou stanoveny a posuzovány podle jiných právních předpisů³⁴).

(1) V systému stavebně technické prevence se evidují závažné nebo opakující se vady nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti stavby nebo ke značným škodám.

(2) Rozsah a obsah systému stavebně technické prevence stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo Úřad s jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání.

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního předpisu³⁵). Vybranými činnostmi jsou

a) zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,

b) odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby,

c) ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě³⁶),

d) výkon dozoru projektanta.

(1) Územně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentace musí být zpracovány projektantem.

(2) Dokumentaci jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo vodních děl, a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport stavby“) může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru pro pozemní stavby s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky 5 let praxe v projektování staveb.

(3) Projektantovi a osobě podle odstavce 2 se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.

(1) Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro

a) povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“) nebo zařízení jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, vodních děl, vyhrazených a ostatních staveb,

b) rámcové povolení,

c) povolení změny využití území,

d) provádění stavby jednoduchých staveb bytových domů uvedených v odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto zákonu jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, vyhrazených a ostatních staveb,

e) odstranění stavby jednoduchých staveb bytových domů uvedených v odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, jednoduchých staveb, v nichž je obsažen azbest, vodních děl, vyhrazených a ostatních staveb.

(2) Dokumentací pro povolení záměru se rozumí dokumentace pro

a) povolení stavby nebo zařízení podle § 156 odst. 2 a § 157 odst. 1 písm. a) (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“),

b) rámcové povolení,

c) povolení změny využití území.

(1) Dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a, dokumentaci objektů a odůvodnění řešení, které využívá možnost odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo které navrhuje udělit výjimku podle § 138 odst. 1. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměru stanovená stavby stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

(2) Dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení.

(3) Pasport stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a zjednodušenou výkresovou dokumentaci. V případě výrobku, který plní funkci stavby, lze příslušné části dokumentace nahradit dokladem podle jiného právního předpisu³⁴) prokazujícím shodu vlastností výrobku plnícího funkci stavby s požadavky podle § 153, dokumentací výrobce nebo dovozce, popřípadě dalšími doklady, ze kterých je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

(4) K projektové dokumentaci a dokumentaci, která nemusí být zpracována projektantem, se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a závěry provedených průzkumů.

(5) Podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, dokumentace pro povolení záměru, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro odstranění stavby a pasportu stavby a obsahové náležitosti průzkumů stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Části dokumentace, které nejsou předmětem navrhovaného záměru, se neuvádějí.

(1) Stavby, zařízení a terénní úpravy musí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak.

(2) Svépomocí může stavebník provádět

a) drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v odstavci 1 písm. f) této přílohy využívajících obnovitelné zdroje energie,

b) jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, staveb uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy využívajících obnovitelné zdroje energie a staveb vodních děl, pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

(3) Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné a jednoduché stavby, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v odstavci 1 písm. f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy využívajících obnovitelné zdroje energie a jednoduchých staveb vodních děl. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

(1) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit stanovenou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

(2) Stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen

a) před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby jednoduché stavby bytového domu uvedeného v odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, vyhrazené a ostatní stavby v rozsahu nezbytném pro průběh výstavby,

b) před zahájením stavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem²⁶) nebo ke každé změně dokumentace pro provádění stavby vypracované podle písmene a), která má vliv na požární bezpečnost stavby,

c) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatele, který je bude provádět nebo odstraňovat, u stavby prováděné nebo odstraňované svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího, nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, a změny v těchto skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu,

d) před zahájením provádění nebo odstraňování stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavbě a ponechat jej tam až do dokončení stavby, popřípadě do vydání kolaudačního rozhodnutí, nebo do jejího odstranění; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

e) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby, je-li povinná, popřípadě ověřená dokumentace pro odstranění stavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavby, popřípadě jejich kopie,

f) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

g) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu,

h) při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní předpis³⁷) nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem³⁷).

(1) Od zahájení stavby do jejího dokončení je stavebník povinen zabezpečit uchování všech povinných dokladů a dokumentací uvedených v § 167 odst. 1 písm. c) a d), a není-li současně vlastníkem stavby, je povinen je předat vlastníku stavby nejpozději po dokončení nebo kolaudaci stavby.

(2) U stavby financované z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro tuto stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta; to neplatí pro stavby sítí technické infrastruktury.

(3) Při provádění vyhrazených staveb je stavebník povinen vždy zajistit dozor projektanta.

(4) Obsahové náležitosti štítku stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem.

(2) Projektant je povinen zpracovat

a) územně plánovací dokumentaci a územní studii v souladu s právními předpisy,

b) projektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy; statické a jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné.

(3) Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

(4) Projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace, územně plánovací dokumentace a územní studie s právními předpisy. Projektant neodpovídá za odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválil.

(5) Na zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, která nemusí být zpracována projektantem, se vztahují odstavce 1 až 4 obdobně.

(6) Projektant je povinen zajistit zpracování příslušných částí územně plánovací dokumentace nebo územní studie a podkladů pro zpracování projektové dokumentace prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiných právních předpisů³⁸). Projektant územně plánovací dokumentaci zpracovává a pořizovateli ji předává v jednotném standardu.

(1) Zhotovitel je povinen

a) dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, zařízení nebo terénní úpravy; přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství,

b) zajistit vytyčení prostorové polohy stavby v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro provádění stavby,

c) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy stavbyvedoucího nebo stavební dozor,

d) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, zařízení nebo terénní úpravě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

f) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy provedení a vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy.

(2) Zhotovitel je při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhajícím povolení podle tohoto zákona dále povinen

a) provádět nebo odstraňovat stavbu, zařízení nebo terénní úpravu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu, ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

b) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,

c) zajistit, aby práce na stavbě, jejím odstranění nebo terénní úpravě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění³⁹), vykonávaly pouze osoby, které jsou držiteli takového oprávnění,

d) vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.

(1) Stavbyvedoucí je povinen

a) odborně vést provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

b) řídit provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

c) zajistit řádné uspořádání staveniště a provozu na něm,

d) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,

e) zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

f) zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad vzniklých při provádění nebo odstraňování stavby nebo terénní úpravy a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, pokud jsou určeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁴⁰), působí-li na staveništi.

(1) Stavební dozor může vykonávat pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky 5 let praxe při provádění staveb.

(2) Osoba vykonávající stavební dozor zajistí spolu se stavebníkem

a) provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

b) dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

(3) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění nebo odstraňování stavby, zejména bezpečnost provádění a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost použití a správnost ukládání stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí na staveništi a způsob vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad vzniklých při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

(1) Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

(2) Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických činností. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, jsou- li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů.

(3) Po dokončení nebo odstranění stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi; v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jím určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje.

(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

(5) U stavby, která je předmětem nadlimitní veřejné zakázky v nadlimitním režimu na stavební práce, musí být stavební deník veden v elektronické formě.

(1) Vlastník stavby a zařízení je povinen

a) provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,

b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat,

c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,

d) uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci dokumentaci pro povolení stavby, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické části pro povolení stavby s vyznačením odchylek, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě,

e) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecího bodu na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029, pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí bod mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024,

f) zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt,

g) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

h) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním předpisem⁶⁷), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW,

i) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači osvětlení, je-li vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem vytápění nebo systémem klimatizace, nebo kombinovaným systémem vytápění a větrání nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než

1. 290 kW do 1. ledna 2028,

2. 70 kW do 1. ledna 2030,

j) za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových jiných než obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo u změn jiných než obytných dokončených budov na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení; povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 10 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy,

k) za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na více než 25 % celkové plochy obálky budovy; povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 10 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy.

(2) Pro účely zajištění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla a výpočtu povinného množství dobíjecích bodů se jeden stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem 50 až 150 kW považuje za deset běžných dobíjecích bodů a jeden ultrarychlý stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem nad 150 kW za dvacet běžných dobíjecích bodů.

Vlastník technické infrastruktury je povinen

a) vést evidenci technické infrastruktury, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění,

b) sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o technickou infrastrukturu, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.

(1) Stavebník, zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta, technický dozor stavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavby jsou povinni bezodkladně oznamovat stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické prevence výskyt závažné a opakující se závady nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin.

(2) Obsahové náležitosti oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.

(2) Při postupech podle této části se znovu neposuzují veřejné zájmy v rozsahu, ve kterém již byly nebo podle § 2 odst. 1 měly být posouzeny při vydání územně plánovací dokumentace.

(1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníka. Je-li součástí podání dokumentace pro povolení záměru nebo jde-li o podání osoby, která má zpřístupněnu datovou schránku bez žádosti, lze podání včetně jeho příloh učinit jen jako digitální úkon; to neplatí pro stavby v areálu jaderného zařízení a v případě podání směřujícímu vůči jinému stavebnímu úřadu.

(2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást.

(4) Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.