Legislativa

Přechodná ustanovení

Podle jakých pravidel se dokončí řízení zahájená před účinností novely a jak proběhne přechod agend, zaměstnanců a spisů na Úřad rozvoje území.

Pracovní text, ne oficiální znění. Jde o přechodná ustanovení návrhu novely stavebního zákona v pracovní verzi, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo v září 2026. Text neprošel legislativní ani jazykovou korekturou a nejde o oficiální znění. Ministerstvo ho zveřejňuje jako pomůcku těm, kdo s ním pracují, a nenese odpovědnost za jeho špatné nebo nevhodné použití. Závazné je vždy znění vyhlášené ve Sbírce zákonů.

Číst v kontextu úplného znění

Přechodná ustanovení k ústředním orgánům body 1–8

1.

Úřad rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“) vzniká a svou působnost podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona začíná vykonávat dnem 1. ledna 2027. Návrh první systemizace a ji provádějící organizační struktury Úřadu předloží státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

2.

Dopravní a energetický stavební úřad a Ústav územního rozvoje zanikají dnem 31. prosince 2026 a jejich působnost, majetek České republiky, ke kterému měly ke dni 31. prosince 2026 příslušnost hospodaření, aktiva, závazky a další pasiva, která jim příslušela ke dni 31. prosince 2026, a práva a povinnosti z jejich právních vztahů, přechází dnem vzniku Úřadu na Úřad. Peněžní prostředky na účtech podle § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel, se kterými hospodaří Dopravní a energetický stavební úřad a Ústav územního rozvoje ke dni 31. prosince 2026, se převádějí na účet cizích prostředků vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, které je bezodkladně po vzniku Úřadu převede na účet Úřadu. Nároky z nespotřebovaných výdajů těchto organizačních složek státu za předcházející roky se přesouvají ke dni vzniku Úřadu na Úřad. Dosavadní územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu se dnem vzniku Úřadu stávají detašovanými územními pracovišti Úřadu.

3.

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Dopravního a energetického stavebního úřadu a Ústavu územního rozvoje přechází podle § 338 až 345a zákoníku práce dnem vzniku Úřadu na Úřad; body 16 až 18 těchto přechodných ustanovení platí pro přecházející zaměstnance obdobně.

4.

Působnosti Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy a Ministerstva hospodářství jako stavebních úřadů a působnost Ministerstva pro místní rozvoj jako orgánu územního plánování přechází dnem vzniku Úřadu na Úřad.

5.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených v Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu dopravy, Ministerstvu hospodářství nebo v dotčených orgánech, kteří ke dni předcházejícímu dni vzniku Úřadu převážně zajišťují výkon působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Úřad, přechází podle § 338 až 345a zákoníku práce k 1. lednu 2027 na Úřad; body 16 až 18 těchto přechodných ustanovení platí pro přecházející zaměstnance obdobně.

6.

Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo hospodářství předají Úřadu ke dni vzniku Úřadu dokumenty, spisy a jimi provozované informační systémy, které se vztahují k působnosti, která přechází na Úřad.

7.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem dopravy a Ministerstvem hospodářství, který převážně slouží k výkonu působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Úřad, přechází dnem vzniku Úřadu na Úřad.

8.

Rozpočtové prostředky kapitol Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo hospodářství a kapitol zahrnujících činnost dotčených orgánů, včetně nároků z nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisejí s výkonem působnosti přecházející na Úřad, přecházejí ke dni vzniku Úřadu na Úřad.

Přechodná ustanovení k územním orgánům body 9–20

9.

Úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště vznikají a svou působnost podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona začínají vykonávat dnem 1. ledna 2028. Návrhy systemizací a je provádějících organizačních struktur úřadů rozvoje území krajů předloží předseda Úřadu v termínu stanoveném pro předložení návrhů systemizace pro rok 2028.

10.

Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady zanikají dnem 31. prosince 2027 a jejich působnost přechází dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů na příslušné úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.

11.

Působnost krajských úřadů jako nadřízených orgánů územního plánování a jejich působnost ve věcech územního plánování, které mají podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat úřady rozvoje území krajů, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje; do té doby vykonávají tuto působnost krajské úřady v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost krajských úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušný kraj.

12.

Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při pořizování územního plánu, regulačního plánu a územního opatření na žádost jiné obce a při vymezování zastavěného území, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje, není-li dohodnuto podle § 47 odst. 1 jinak; do té doby vykonávají tuto působnost obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost obecních úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušnou obec.

13.

Předseda Úřadu vyhlásí výběrová řízení a vybere ředitele úřadů rozvoje území krajů, případně i vedoucí územních pracovišť přede dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů. Takto vybraní zaměstnanci jsou do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů organizačně zařazeni v Úřadu a podílí se na přípravě zahájení činnosti úřadů rozvoje území krajů a jejich územních pracovišť. Po tuto dobu může být jejich pracovněprávní vztah sjednán v souběhu s jejich dosavadním pracovněprávním vztahem.

14.

Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců krajů a obcí, kteří ke dni předcházejícímu dni vzniku úřadů rozvoje území krajů převážně zajišťují výkon působnosti, která podle tohoto zákona přechází na úřady rozvoje území krajů, přechází podle § 338 až 345a zákoníku práce k 1. lednu 2028 z těchto krajů a obcí na stát. Dosavadní zaměstnanci krajů se stávají zaměstnanci s místem výkonu práce v úřadu rozvoje území kraje v sídle kraje, z něhož práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu přecházejí. Dosavadní zaměstnanci obcí a městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst se stávají zaměstnanci s místem výkonu práce v územním pracovišti úřadu rozvoje území kraje v sídle obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se tato obec nachází. Obdobně se postupuje v případě zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.

15.

Kvalifikační požadavky podle tohoto zákona splňuje ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splňoval kvalifikační požadavky podle dosavadní právní úpravy.

16.

Platový tarif zaměstnancům stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jejichž pracovněprávní vztah přešel z krajů a obcí na stát, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem. Zařazení zaměstnanců stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jejichž pracovněprávní vztah přešel z krajů a obcí na stát, do platové třídy a platového stupně se nemění, nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku pracovněprávního vztahu ke státu dosavadní zaměstnanec splnil podmínky pro zařazení do jiné platové třídy nebo pro postup do vyššího platového stupně. Doba výkonu práce zaměstnanců pro kraje a obce na úseku stavebního řízení nebo územního plánování se těmto zaměstnancům započte pro účely stanovení platového stupně v plném rozsahu. Obdobně se postupuje v případě dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.

17.

Osobní příplatek zaměstnancům stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jejichž pracovněprávní vztah přešel z krajů a obcí na stát, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem. Pokud by však platový tarif zaměstnanců po přechodu pracovněprávního vztahu byl vyšší, než platový tarif příslušející ke dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem, přísluší osobní příplatek v takové výši, aby úhrn platového tarifu a osobního příplatku nebyl vyšší, než úhrn platového tarifu a osobního příplatku, který zaměstnancům příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu tomuto přechodu; osobní příplatek se však nesníží o částku, o kterou se zvýšil platový tarif zaměstnance v důsledku zařazení do jiné platové třídy, postupu do vyššího platového stupně nebo změny výše platových tarifů nařízením vlády. Obdobně se postupuje v případě dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.

18.

Přísluší-li zaměstnanci stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jehož pracovněprávní vztah přešel z kraje nebo obce na stát, zvláštní příplatek, poskytuje se mu nejméně ve stejné výši, v jaké mu příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu tomuto přechodu, a to po dobu 1 roku. Příplatek za vedení poskytovaný vedoucímu zaměstnanci stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jehož pracovněprávní vztah přešel z kraje nebo obce na stát, a který se mu poskytuje ke dni přechodu, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké mu příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu, a to po dobu 1 roku. Podle věty první a druhé se obdobně postupuje v případě dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.

19.

Kraje, obce a hlavní město Praha předají ke dni vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů dokumenty a spisy, které se týkají výkonu působnosti stavebního úřadu, příslušnému úřadu rozvoje území kraje. Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na úřady rozvoje území, se postupuje podle § 68a zákona o archivnictví a spisové službě.

20.

Prostory spisoven, úřadoven a sídel stavebních úřadů se ponechají podle potřeby příslušného úřadu rozvoje území kraje na stávajících místech a budou využívány k výkonu působnosti podle tohoto zákona až po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za náhradu placenou kraji nebo obci ve výši obvyklého nájmu a nákladů za služby souvisejících s nájmem. Povinnost zveřejnění záměru pronájmu podle zákona o obcích se nepoužije.

Přechodná ustanovení k územnímu plánování body 21–30

21.

Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

22.

Činnosti při pořizování nástrojů územního plánování provedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 72 odst. 3 věty druhé, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro územně plánovací dokumentace a jejich změny vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oznámeno společné jednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, projednávání návrhu se dokončí a územně plánovací dokumentace se schválí a vydá podle dosavadních právních předpisů. V ostatních případech zajistí pořizovatel úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s tímto zákonem.

23.

Pořizovatel, na kterého přešla působnost podle tohoto zákona, naváže na aktuální stav pořizování nástrojů územního plánování a pokračuje v něm podle tohoto zákona. O rozporech, které nebyly vyřešeny do 31. prosince 2026, rozhodne Úřad.

24.

Tam, kde dosavadní právní předpisy a nástroje územního plánování používají pojmy zastavěné území nebo nezastavěné území, rozumí se tím zastavitelné území a nezastavitelné území podle tohoto zákona. Tam, kde dosavadní právní předpisy a nástroje územního plánování používají pojmy zastavěný stavební pozemek nebo pozemek rodinného domu, rozumí se tím pozemek zázemí stavby. Příslušní pořizovatelé provedou tyto změny v nástrojích územního plánování bez řízení o jejich návrhu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

25.

Nástroje územního plánování, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly převedeny do jednotného standardu, převedou příslušní pořizovatelé do jednotného standardu bez řízení o jejich návrhu do 31. prosince 2027. Pokud již bylo zahájeno pořizování těchto změn, které nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeno, proces pořizování změn se ukončí; to neplatí v případech, kdy jsou s převodem do jednotného standardu spojeny i jiné změny. Povinnost převedení nástrojů územního plánování podle tohoto bodu neplatí na nástroje pořízené podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

26.

Při nejbližší změně územně plánovací dokumentace, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se do územně plánovací dokumentace vyznačí jako plochy těžby stanovené dobývací prostory podle horního zákona. V případě rozporu rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru s územně plánovací dokumentací se k části územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru, nepřihlíží.

27.

Funkce určeného zastupitele zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nástroj územního plánování pořizuje pro sebe obec sama.

28.

Projednávání zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace nebo návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pořizovatel ukončí.

29.

Náhrada za snížení hodnoty v území podle tohoto zákona náleží oprávněné osobě až za snížení hodnoty v území způsobené vydáním nebo změnou územně plánovací dokumentace nebo stavební uzávěry po dní nabytí účinnosti tohoto zákona.

30.

Pořizovatelé územně analytických podkladů podle dosavadních právních předpisů zašlou jimi pořízené územně analytické podklady včetně jejich zdrojových databází do 30. června 2027 Úřadu. Úřad převede územně analytické podklady podle věty první do jednotné struktury a formátu a vloží je do 31. prosince 2027 do národního geoportálu územního plánování.

Přechodné ustanovení k hmotnému právu bod 31

31.

Požadavky na výstavbu a další ustanovení části čtvrté, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro povolení záměru v již zahájených řízeních však postačí splnění požadavků na výstavbu podle zákona č. 283/2021 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro stavebníka příznivější.

Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu, kontrole a přestupkům body 32–48

32.

Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

33.

Řízení a postupy zahájené a neskončené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, k nimž je podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný Úřad, převezme a dokončí od svého vzniku Úřad; to platí i pro odvolací a přezkumné řízení a pro posuzování veřejných zájmů podle jiných zákonů, k němuž přejde působnost z dotčených orgánů na Úřad, není-li dále stanoveno jinak.

34.

Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku Úřadu ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají v řízení vedeném Úřadem právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují se za podklady pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předloží-li stavebník závazné stanovisko nebo rozhodnutí, Úřad jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje. Pro jiné stavební úřady podle § 35 platí věta první obdobně.

35.

Řízení a postupy zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, k nimž je příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště, ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště; to platí i pro odvolací a přezkumné řízení a pro posuzování veřejných zájmů podle jiných zákonů, k němuž přejde působnost z dotčených orgánů na stavební úřady, není-li dále stanoveno jinak. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních a postupech krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a dotčené orgány příslušné podle dosavadních právních předpisů, a to podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 1b, části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b), a dále podle části druhé, § 176, § 178 odst. 4 písm. b) a § 304 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

36.

Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají v řízení vedeném úřadem rozvoje území kraje nebo jeho územním pracovištěm právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují za podklady pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předloží-li stavebník závazné stanovisko nebo rozhodnutí, úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.

37.

Přezkum závazného stanoviska prováděný správním orgánem nadřízeným správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 a 8 správního řádu ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, zahájený a neskončený do dne přechodu působnosti na příslušný stavební úřad podle § 1b odst. 2, se dnem tohoto přechodu působnosti zastavuje; probíhá-li odvolací řízení, posouzení daného veřejného zájmu dokončí stavební úřad, který rozhoduje o odvolání.

38.

Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska pro záměr, který podléhá povolení podle stavebního zákona, včetně žádosti stavebního úřadu podle § 184 odst. 3, podaná přede dnem vzniku příslušného úřadu rozvoje území, se posoudí podle dosavadních právních předpisů; to neplatí pro žádosti, na základě nichž nebylo vydáno jednotné environmentální stanovisko do 31. prosince 2027.

39.

Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se ode dne 1. ledna 2027 nepoužije na žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska pro záměr, který podléhá povolení podle stavebního zákona a u něhož je příslušným stavebním úřadem Úřad rozvoje území České republiky, podanou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

40.

Lhůty nebo doby uvedené v § 178 odst. 1 větě druhé, § 178 odst. 2, § 181 odst. 5, § 188 odst. 1, § 188 odst. 5 a § 190a odst. 1 začínají běžet nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 179 odst. 2, § 179a, § 195a a § 195b se uplatní až od uplynutí třicátého dne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale možnost vydání nového vyjádření nebo závazného stanoviska nebo možnost zahájení přezkumného řízení nebo obnovy řízení nebo rozhodnutí v něm neskončí později, než by skončila podle dosavadních právních předpisů. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k prodloužení lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska podle § 178 odst. 2 nebo § 181 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí takto prodloužené lhůty i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

41.

Odvolací řízení proti rozhodnutím stavebních úřadů zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve věcech, v nichž podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není odvolání přípustné, se dokončí.

42.

Dokumentace a projektové dokumentace zpracované podle dosavadních právních předpisů lze předložit jako součást žádosti o povolení záměru nebo odstranění stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební úřad přezkoumává dokumentaci podle věty první podle dosavadních právních předpisů; pro povolení záměru však postačí splnění požadavků na výstavbu podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

43.

Ustanovení § 194 odst. 3 se použije pouze ve vztahu k zastavitelnému území, koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby, které již byly v souladu se stanoviskem orgánu ochrany přírody vymezeny v územně plánovací dokumentaci vydané po 1. lednu 2007 jako zastavitelné území, koridor pro stavební záměr nebo plocha těžby. Ustanovení § 194 odst. 4 se použije pouze ve vztahu k zastavitelnému území, koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezeným v územně plánovací dokumentaci, k jejímuž návrhu bylo vydáno stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 5 zákona č. 334/1992 Sb. ode dne nabytí účinnosti zákona č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky; to platí obdobně i pro zastavitelné území, koridory pro stavební záměry a plochy těžby vymezené změnou územně plánovací dokumentace, k jejímuž návrhu bylo takové stanovisko vydáno od tohoto dne.

44.

O změně rozhodnutí vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jiným orgánem než stavebním úřadem ve věcech, k nimž je po nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný stavební úřad, lze na žádost stavebníka rozhodnout v rámci řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud ke změně rozhodnutí dochází v souvislosti s činností vyžadující povolení záměru podle stavebního zákona. Žádost a dokumentace musí v takovém případě obsahovat náležitosti pro změnu dříve vydaného rozhodnutí.

45.

Osvobození od správních poplatků podle zákona o správních poplatcích, pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního zákona, se použije až v řízeních zahájených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

46.

Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

47.

Ustanovení § 193 odst. 6 a § 224 odst. 6 se použije i na posuzování žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 193 odst. 4 věty druhé se použije až pro řízení zahájená po uplynutí 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

48.

Neskončené územní řízení, opakované územní řízení a další řízení nebo postupy podle zákona č. 183/2006 Sb. nebo podle zákona č. 50/1976 Sb. se dokončí jako řízení o povolení záměru nebo jiné odpovídající řízení nebo postup podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební úřad poučí stavebníka o případné potřebě doplnění podkladů pro rozhodnutí a umožní mu je doplnit. Ustanovení § 329 a § 330 odst. 6 až 8 se uplatní obdobně.

Přechodné ustanovení k informačním systémům bod 49

49.

Do uplynutí přechodného období podle § 334b lze pro výkon působnosti podle tohoto zákona použít vedle informačních systémů podle tohoto zákona i jiné informační systémy veřejné správy a činit podání, vést evidenci, doručovat a předávat podklady i prostřednictvím dosavadních informačních systémů, datových schránek a jiných způsobů komunikace podle správního řádu.

Přechodná ustanovení k soudnímu přezkumu body 50–52

50.

Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

51.

Žalobu podanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze rozšířit podle § 306 odst. 2, ve znění účinném přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona.

52.

Ustanovení § 308 odst. 1 se použije až pro žaloby a kasační stížnosti podané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta uvedená v § 308 odst. 2 začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení k právním předpisům body 53–56

53.

Do dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 333 odst. 1, nejpozději však do 31. prosince 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů zrušených tímto zákonem.

54.

Dosavadní vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj vydané podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se do vydání vyhlášek Úřadu podle § 333 odst. 2, nejpozději však do 31. prosince 2027, považují za vyhlášky Úřadu podle § 333 odst. 2.

55.

Podle vyhlášky č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů, se postupuje až do vzniku úřadů rozvoje území krajů podle tohoto zákona.

56.

Změny pojmů podle § 12 písm. c) a h), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely § 194 a přílohy č. 1 a 2 stavebního zákona, § 12, 26, 37 a 44 zákona o ochraně přírody a krajiny a § 4 a 9 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu použijí již od prvního dne měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona.