Proces má svůj plán, milníky i jasný cíl: méně komplikací, předvídatelnější rozhodování a stavební úřady, které budou fungovat jako jeden systém. Podívejte se, jak se bude nová stavební správa postupně zavádět — od legislativy přes vznik Úřadu rozvoje území až po zodpovědnou digitalizaci.
České stavebnictví dlouhodobě brzdí složitý, roztříštěný a nepředvídatelný systém povolování staveb. Praxe a výklad pravidel se často liší napříč republikou, stavebníci obíhají více úřadů a odpovědnost se rozpadá mezi desítky stanovisek. Výsledkem jsou dlouhá řízení, nejistota pro občany, obce i investory a pomalejší výstavba bytů, infrastruktury i veřejných služeb.
Novela stavebního zákona proto není jen změnou paragrafů. Je to řízený transformační projekt, jehož cílem je vybudovat jednotnou, profesionální a předvídatelnou státní stavební správu.
-
01
Stavební zákon jako priorita vlády
Implementace nového stavebního zákona je řízena jako strategický projekt státu. Na nejvyšší úrovni ji zastřešuje Strategický výbor vedený předsedou vlády, za účasti klíčových resortů.
Tím stát jasně ukazuje, že nejde o dílčí administrativní úpravu, ale o jednu z priorit důležitých pro ekonomiku, dostupnost bydlení i rozvoj obcí. Rychlejší a předvídatelnější povolování staveb je základní podmínkou pro to, aby se v Česku mohlo více stavět — od rodinných domů přes školy a školky až po velké bytové a infrastrukturní projekty.
Nový systém má přinést stabilní stavební správu, jednotnou metodiku a lepší sdílení kapacit. Obdobné případy se mají posuzovat obdobně bez ohledu na to, kde občan nebo obec žádost podá.
-
02
Legislativní proces: právní základ změny
Prvním krokem je legislativní proces. Novela stavebního zákona vytváří právní rámec pro vznik nové soustavy stavební správy, integraci agend a přechod na efektivnější model povolování.
Smyslem změny je odstranit duplicity a překryvy kompetencí. Ve většině případů už nemá stavebník obíhat více úřadů a samostatně shánět jednotlivá stanoviska. Ochrana veřejných zájmů má být soustředěna přímo do jednoho řízení, za jehož výsledek ponese odpovědnost stavební úřad.
Legislativa zároveň nastavuje vznik Úřadu rozvoje území, krajských struktur, územních pracovišť a pravidla pro přechod agend, zaměstnanců, spisů i dokumentace.
-
03
Expertní práce a příprava v území
Současně s legislativním procesem běží samotný projekt implementace. Ten je řízen Ministerstvem pro místní rozvoj a zahrnuje všechny oblasti, které jsou pro praktické spuštění nové soustavy nezbytné.
Na projektu pracují expertní skupiny zaměřené například na delimitaci orgánů státní správy, strukturu Úřadu rozvoje území, lidské zdroje, ekonomiku a financování, legislativu, provoz, kyberbezpečnost, spisovou službu, ICT, integrované agendy a komunikaci.
Důležitou roli mají také územní koordinátoři MMR. Ti sbírají data o agendách, zaměstnancích a pracovištích, komunikují s obcemi a kraji a pomáhají identifikovat lokální rizika i kapacitní potřeby. Díky tomu se změna nepřipravuje pouze od stolu, ale s ohledem na skutečnou situaci v území.
-
04
Rok 2026: příprava nové struktury
Rok 2026 je přípravnou fází implementace státní stavební správy. V tomto období se nastavují organizační, personální, ekonomické a technické podmínky pro vznik nové stavební správy.
Připravuje se budoucí struktura Úřadu rozvoje území, analyzuje se dnešní rozmístění stavebních úřadů, objem agend, personální kapacity i dostupnost služeb v regionech. Součástí práce je příprava delimitace, tedy přechodu agend, zaměstnanců, spisů a dokumentace do nové soustavy.
Cílem není skoková a nepřipravená změna. Implementace má probíhat postupně, s důrazem na kontinuitu rozhodování, dostupnost služeb a stabilitu pro zaměstnance i občany.
-
05
Rok 2027: vznik Úřadu rozvoje území
Klíčovým institucionálním milníkem bude vznik Úřadu rozvoje území k 1. lednu 2027. Ten se stane ústředním orgánem státní správy odpovědným za stavební řád.
Úřad rozvoje území (URU) bude metodicky řídit celou soustavu stavební správy a zajistí jednotný výklad pravidel. To je zásadní rozdíl oproti současnému stavu, kdy se praxe stavebních úřadů může výrazně lišit napříč republikou.
Silné metodické vedení má přinést větší předvídatelnost pro stavebníky, obce i úředníky. Úředníci mají mít jasnou oporu v metodikách, vzorových postupech a jednotném řízení kvality.
-
06
Rok 2027: integrace agend
Se vznikem Úřadu rozvoje území začne další fáze: integrace agend z ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí.
Právě integrace je jedním z hlavních principů reformy. Stavební úřad má v novém systému soustředit posouzení záměru do jednoho řízení. Tím se omezí dnešní řetězení stanovisek, opakované posuzování stejných otázek a přehazování odpovědnosti mezi úřady.
Pro občana nebo obec to znamená jednodušší komunikaci se státem. Má být jasné, kdo řízení vede, kdo za něj odpovídá a kdy má být rozhodnuto.
-
07
Rok 2028: nová stavební správa v území
Od 1. ledna 2028 má začít fungovat nová struktura státní stavební správy v plném územním uspořádání.
Na regionální úrovni vzniknou krajské úřady rozvoje území. Základní kontakt s občany, obcemi a stavebníky bude probíhat prostřednictvím sítě přibližně 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností.
Součástí systému mohou být také detašovaná pracoviště mimo sídla ORP. Jejich vznik bude záviset na praktické potřebě — například na dojezdových vzdálenostech, objemu agendy, specifikách území nebo personálních kapacitách.
Cílem je vytvořit profesionální, stabilní a metodicky řízený systém, který bude mít dostatečné kapacity a zároveň zůstane dostupný v území.
-
08
Úředníci: stabilita, metodika a lepší zázemí
Úspěch reformy bude záviset také na zaměstnancích stavebních úřadů. Nový systém proto počítá především s přechodem stávajících úředníků z obcí, krajů a dotčených orgánů.
Přechod bude realizován podle principu převažující činnosti, s garancemi odměňování a uznáním dosavadní kvalifikace a praxe. Současně bude potřeba doplňovat kapacity novými nábory, zapojením odborníků z trhu a rekvalifikací.
Nová stavební správa má úředníkům nabídnout jasnější pravidla, jednotnou metodiku, sdílení kapacit a lepší zázemí. To má pomoci zejména tam, kde dnes menší stavební úřady narážejí na nedostatek lidí nebo složité případy, které se řeší bez dostatečné podpory.
-
09
Obce zůstávají klíčové pro rozvoj svého území
Nový systém mění výkon státní stavební správy, ale obcím zachovává zásadní roli v územním plánování. Obce a kraje mají dál rozhodovat o rozvoji svého území, určovat pravidla v územních plánech a hájit veřejný zájem na kvalitním rozvoji.
Princip je jednoduchý: obec určuje, co a kde se má v území rozvíjet, stát má profesionálně a předvídatelně zajistit, jak se povolení vyřídí.
Územní plán tak má mít větší praktickou váhu. Pokud je výstavba v souladu s územním plánem a základní otázky byly posouzeny předem, nemají se znovu otevírat při každé jednotlivé stavbě.
-
10
Roky 2028–2029: stabilizace systému
Po spuštění nové územní struktury bude následovat fáze stabilizace. V letech 2028 a 2029 se bude ověřovat fungování nové soustavy v praxi, dolaďovat metodika, sjednocovat postupy a vyhodnocovat, kde je potřeba systém dále posílit.
Tato fáze je důležitá proto, aby se změna neomezila jen na formální přesun kompetencí. Nová stavební správa má fungovat jako jeden systém: s jednotným řízením, sdílením kapacit, jasnou odpovědností a vyšší předvídatelností rozhodování.
-
11
Digitalizace: postupně a odpovědně
Jedním z klíčových milníků bude digitalizace stavebního řízení. Ministerstvo postupuje tak, aby se neopakovaly problémy spojené s nepřipraveným spuštěním digitálních systémů.
Digitalizace má být nástrojem, který stavebníkům, úředníkům i obcím skutečně pomůže. Nemá být další zátěží, která se spustí bez testování a bez návaznosti na praxi.
Portál stavebníka a Informační systém stavebního řízení budou fungovat do konce roku 2030 v udržovacím režimu. K 1. lednu 2028 se počítá s integrací stávajících softwarů, spisových služeb a archivů do struktury Úřadu rozvoje území. V roce 2030 má probíhat testování DSŘ 2.0, v první polovině roku 2031 paralelní provoz a ve druhé polovině roku 2031 výhradní provoz DSŘ 2.0.
Odpovědně se přistupuje také k Národnímu geoportálu územního plánování. Cílem je nepřenášet na obce další problémy, ale ověřit digitální nástroje tak, aby byly skutečně použitelné.
-
12
Cíl: stavební správa, která pomáhá rozvoji
Implementace nového stavebního zákona má jeden hlavní cíl: vytvořit stavební správu, která bude rychlejší, srozumitelnější a předvídatelnější.
Pro občany to má znamenat méně papírování a jasnější pravidla. Pro obce silnější roli při plánování rozvoje. Pro úředníky stabilnější systém a metodickou podporu. Pro ekonomiku rychlejší výstavbu bytů, infrastruktury i veřejných staveb.
Novela stavebního zákona tak není jen změnou právních předpisů. Je to cesta k tomu, aby stavební řád přestal být překážkou rozvoje a začal fungovat jako služba občanům, obcím i celé zemi.