Změnový zákon

1. Ministerstvo financí,

2. Ministerstvo zahraničních věcí,

3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

4. Ministerstvo kultury,

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

6. Ministerstvo zdravotnictví,

7. Ministerstvo spravedlnosti,

8. Ministerstvo vnitra,

9. Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství,

10. Ministerstvo pro místní rozvoj,

11. Ministerstvo zemědělství,

12. Ministerstvo obrany,

13. Ministerstvo dopravy,

14. Ministerstvo životního prostředí.

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Úřad průmyslového vlastnictví,

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

8. Národní bezpečnostní úřad,

9. Energetický regulační úřad,

10. Úřad vlády České republiky,

11. Český telekomunikační úřad,

12. Úřad pro ochranu osobních údajů,

13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

16. Národní sportovní agentura.

17. Digitální a informační agentura.

18. Grantová agentura České republiky,

19. Technologická agentura České republiky.,

20. Úřad rozvoje území České republiky.

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství je ústředním orgánem státní správy pro

a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad,

c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,

d) prověřování zahraničních investic,

e) věci malých a středních podniků a pro věci živností,

f) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

g) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií,

h) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva zemědělství.

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství

a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům,

b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod,

c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními,

d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím,

e) posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů.

(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj

a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,

b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.

(4) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany

a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,

b) zpracovává návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,

c) poskytuje účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,

d) zabezpečuje uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky a staveb sloužících pro výkon služby jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen "vybrané obecní úřady"), nebo se podílí na úkolech obce, které plní v přenesené působnosti státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,^2b)

f) řídí výkon státní správy,

g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,

h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,

i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

j) zabezpečuje výzkum a vývoj,

k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,

l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,

m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,

n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,

o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,

p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany,

r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,

s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru,

t) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury¹⁴⁾ z hlediska požární ochrany.

(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.

Vláda stanoví nařízením technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem naplnění požadavků na požární bezpečnost podle jiného právního předpisu.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Státní požární dozor se vykonává

a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,

b) posuzováním

1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,

2. dokumentace pro provádění stavby,

3. dokumentace pro rámcové povolení,

4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,

5. dokumentace ke změně dokončené stavby,

b) posuzováním

dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,

dokumentace pro provádění stavby,

dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,

c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek vyjádření,

d) posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky,

e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání požárů,

f) zjišťováním příčin vzniku požárů,

g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)],

h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.

(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.

(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je

závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39 odst. 1 písm. d),

vyjádření dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39 odst. 1 písm. c),

které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.

(4) Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad elektronicky.

(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu¹³⁾, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

(6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně vyjádření nebo závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby

a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,

b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.

(7) Při kontrolách podle odstavce 1 písm. a) a g) postupují orgány vykonávající státní požární dozor podle kontrolního řádu.

(1) Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I.

(2) Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu¹³⁾. V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem¹⁵⁾.

(3) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu¹²⁾. K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I je dále oprávněna i osoba, která je autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu¹²⁾.

(4) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu¹²⁾.

Správní řád se nepoužije na rozhodování podle § 73 odst. 3. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním rozhodnutím.

Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb, který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4 (dále jen „autorizovaná osoba“), je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 § 26a oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3 § 26a.

Vláda na návrh Úřadu rozvoje území České republiky vydá prováděcí právní předpis k provedení § 26a.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.

(2) Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen "ministerstvo kultury") nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,

a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,

b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

(2) Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.

(3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Tento zákon upravuje ochranu památkového fondu (kulturních památek, národních kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón) jako součásti národního kulturního pokladu České republiky při respektování nároků na současný život a na udržitelný rozvoj památkového fondu a stanovuje podmínky pro jeho uchování, využití, poznávání, dokumentaci, zpřístupňování a konverzi.

(2) Péče státu o památkový fond (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí orgánů státní památkové péče (§ 25 až 31) a činnost odborné organizace státní památkové péče (§ 32) k zabezpečení ochrany, zpřístupňování, využívání a rozvoje památkového fondu se zohledněním práv, možností a zájmů jejich vlastníků a zájmů obcí.

(3) Státní památková péče usiluje o vyvážené a udržitelné skloubení ochrany památkových hodnot a využití nemovitého památkového fondu k plnění jeho funkcí, zejména pro potřeby bydlení, občanského vybavení, cestovního ruchu a současného života lidí (konverze památek).

(4) Státní památková péče rozlišuje význam a hodnotu památkového fondu a chrání tomu odpovídajícím způsobem pouze ty hodnoty, které vyžadují ochranu podle tohoto zákona.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Kulturní památkou je hmotný doklad lidské činnosti vzniklý v dějinném procesu kultivace světa, který je pramenem poznání, a je významný svou historickou, uměleckou, duchovní, architektonickou, uměleckořemeslnou, řemeslnou, technickou anebo urbanistickou hodnotou nebo je významným pozůstatkem lidského osídlení v minulosti nebo se váže k významným osobnostem, událostem či společenskému životu a který je prohlášen za kulturní památku.

(2) Za podmínek podle odstavce 1 lze za kulturní památku prohlásit

a) věc, hromadnou věc, popřípadě jiný soubor věcí,

b) stavbu, která není samostatnou věcí, nebo pozemek bez stavby, která se na něm nachází,

c) soubor věcí nebo staveb, které nejsou samostatnou věcí, ačkoliv některé z takových věcí nebo staveb nevykazují znaky podle odstavce 1, ale mají podstatný význam pro prohlášení souboru za kulturní památku.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Ministerstvo kultury si před prohlášením věci nebo stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky.

(2) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka o podání návrhu na prohlášení jeho věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že hodlá jeho věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit. Nesouhlasí-li vlastník s prohlášením jeho věci nebo stavby za kulturní památku, lze ji prohlásit za kulturní památku jen prokáže-li na tom Ministerstvo kultury převažující veřejný zájem nad zájmy jejího vlastníka.

(3) Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.

(4) V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku jejího vlastníka, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče (§ 32), u stavby též stavební úřad a u archeologických nálezů též Akademii věd České republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku.

(5) Vlastníci věcí nebo staveb, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech nebo stavbách a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku těchto věcí nebo staveb, popřípadě pořízení jejich vědecké dokumentace.

(6) Podrobnosti o prohlašování věcí nebo staveb za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, úřadem územního plánování¹⁾ a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně, péči a rozvoji památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“) (dále jen „plán ochrany, péče a rozvoje“), ve kterém se stanoví způsob péče a rozvoje památkové rezervace nebo památkové zóny a zabezpečení ochrany kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem rozhodnutí nebo závazné stanovisko podle § 14 odst. 2, pokud by se jinak vyžadovalo.

(2) Plán ochrany, péče a rozvoje zajišťuje vyváženou a trvale udržitelnou kombinaci ochrany památkových a přírodních hodnot, zájmů vlastníků nemovitostí, návštěvníků a potřeb života lidí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, zejména bydlení, práce, podnikání, cestovního ruchu a trávení volného času, rozvoje daného území, veřejné infrastruktury a nových funkcí, s důrazem na kvalitní architekturu a posilování jedinečných prvků identity, charakteru a kontextu tohoto území.

(23) Pokud po vydání plánu ochrany, péče a rozvoje nabude účinnosti pro památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo jejich část regulační plán1), pozbývají účinnosti ty podmínky plánu ochrany, péče a rozvoje, které jsou v rozporu s tímto regulačním plánem.

(34) Plán ochrany, péče a rozvoje lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání změny plánu ochrany, péče a rozvoje se použije odstavec 1 obdobně.

(45) Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu bezplatně odborné podklady, údaje a informace, které slouží jako podklad pro vydání plánu ochrany, péče a rozvoje.

(56) Po nabytí účinnosti plánu ochrany, péče a rozvoje krajský úřad bez zbytečného odkladu posoudí, zda jsou dány důvody pro podnět k postupu podle § 17 odst. 4.

(67) Náležitosti a obsah plánu ochrany, péče a rozvoje stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.

(1) Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li kulturní památka ve společenském vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady.

(1) Vlastník kulturní památky je povinen ji na svůj náklad chránit před poškozením, znehodnocením, zničením nebo odcizením, udržovat ji v takovém stavu, aby se zachovala hodnota, pro kterou je chráněna, a užívat ji způsobem, který odpovídá její památkové hodnotě a technickému stavu, s přihlédnutím k současným potřebám a využití v souladu se zásadami uvedenými v § 1.

(2) Povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe; povinnost nést náklady spojené s touto péčí o kulturní památku má však jen tehdy, jestliže to vyplývá z právního vztahu mezi ním a vlastníkem kulturní památky.

(3) Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek.

(3) Každý je povinen počínat si tak, aby vlastní činností nezpůsobil nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí.

(4) Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy (§ 14), nebo k jinému účelu, je povinen toho, na koho ji převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že je kulturní památkou.

(1) Jestliže fyzická nebo právnická osoba svou činností působí nebo by mohli způsobit nepříznivé změny stavu kulturní památky nebo jejího prostředí anebo ohrožují zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, určí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, podmínky pro další výkon takové činnosti nebo výkon činnosti zakáže.

(2) Správní úřady a orgány krajů a obcí vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek nebo památkových rezervací a památkových zón a na jejich vhodném využití, jen na základě závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památky, jen na základě závazného stanoviska krajského úřadu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak.

(1) Vlastník kulturní památky je povinen bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu, a vyžádat si jeho rozhodnutí o způsobu odstranění závady. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, vyrozumí též stavební úřad.

(2) Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu.

(1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování, modernizaci, přístavbu, nástavbu, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, rozhodnutí nebo závazné stanovisko krajského úřadu.

(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního nebo informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na této nemovitosti si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a a 17).

(3) V rozhodnutí nebo závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví se podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.

(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, je povinen si k zamýšlené stavbě, změně stavby, kterou se mění vnější vzhled stavby, nebo k odstranění stavby, terénní úpravě nebo umístění zařízení anebo reklamního poutače předem vyžádat rozhodnutí nebo vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a) a nejde-li o dočasnou stavbu nebo zařízení, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.

(3) V rozhodnutí, závazném stanovisku nebo vyjádření podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a za jakých podmínek je lze provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru a respektování práv vlastníků. Při posuzování zájmů státní památkové péče se dbá na využití památkového fondu pro současné potřeby lidí a na využití potenciálu jejich rozvoje v souladu se zásadami uvedenými v § 1. Má se za to, že v rozporu se zájmy státní památkové péče není samotná skutečnost, že obnova památkového fondu vytváří nebo zdůrazňuje vědomý, autorsky promyšlený a architektonicky kvalitní kontrast doby s respektem k ochraně památkově chráněných hodnot.

(4) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 odstavce 1 vydá rozhodnutí nebo závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto rozhodnutí nebo závazného stanoviska. Písemné vyjádření předloží odborná organizace státní památkové péče příslušnému orgánu státní památkové péče nejpozději ve lhůtě 20 10 dnů ode dne doručení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové péče ve zvlášť složitých případech lhůtu delší, která nesmí být delší než 30 20 dnů. Pokud ve lhůtě 20 10 dnů nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží, vydá rozhodnutí nebo závazné stanovisko bez tohoto vyjádření. Podkladem pro rozhodnutí nebo závazné stanovisko orgánu státní památkové péče mohou být i další odborné podklady.

(5) Dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, změny stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního či informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského úřadu.

(5) Orgán státní památkové péče nebo stavební úřad si mohou vyžádat odborné vyjádření odborné organizace státní památkové péče i pro účely rozhodnutí nebo vyjádření podle odstavce 2.

(6) Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen "restaurování"), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.

(7) Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace.

(8) Orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko podle odstavce 1 nebo 2 v případech, navazuje-li na jeho postup rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona; v ostatních případech vydává orgán státní památkové péče rozhodnutí.

(9) Jde-li o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, který je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu, ověří splnění podmínek podle tohoto zákona stavební úřad v řízení o záměru podle stavebního zákona. Při posuzování záměrů v ochranném pásmu dbá pouze na to, aby nedošlo k narušení chráněných hodnot památkového fondu. Při posuzování splnění podmínek podle tohoto zákona postupuje stavební úřad přiměřeně podle odstavce 3 věty druhé, třetí a čtvrté.

(10) Podklady pro vydání rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření nebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona vyžadují orgán státní památkové péče a odborná organizace státní památkové péče pouze v nezbytném rozsahu. Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru.

(911) Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Jestliže vlastník kulturní památky v určené lhůtě neprovede opatření podle § 10 odst. 1, může obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka.

(2) Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, může krajský úřad z vlastního podnětu nebo na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na návrh ministerstva kultury, jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku, uložit jejímu vlastníku povinnost určitým způsobem s ní nakládat, popřípadě mu uložit, aby ji bezplatně svěřil na nezbytně dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou krajský úřad zároveň určí.

(3) Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, může se ve společenském veřejném zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit. V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění vyvlastňovací úřad na návrh krajského úřadu. Jinak platí pro vyvlastnění obecné předpisy.12)

(4) Je-li kulturní památka bezprostředně ohrožena, provede obec s předchozím souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nutná opatření k její ochraně. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obec, podnět stavebnímu úřadu k nařízení opatření k nápravě a vyrozumí o tom obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, i krajský úřad.

(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy o ochranném pásmu. V ochranném pásmu může obecní úřad obce s rozšířenou působností omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může současně v opatření obecné povahy určit, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti.

(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností, a v případě nemovité národní kulturní památky krajský úřad opatření obecné povahy o ochranném pásmu. Ochranné pásmo a jeho rozsah musí být přiměřené předmětu a významu ochrany a musí přihlížet i k zájmu rozvoje obce, zájmům vlastníků dotčených nemovitostí a k zásadám podle § 1.

(2) Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit.¹²⁾ Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.

(3) Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není ve státním majetku, majetková újma v důsledku opatření podle odstavců 1 a 2, přísluší mu přiměřená náhrada, kterou poskytuje obec s rozšířenou působností.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy podle odstavce 1 změnit, pokud se změnil účel, pro který bylo ochranné pásmo vymezeno, a může je i zrušit, pokud zanikl předmět ochrany.

(5) Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti. Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny. Bez souhlasu vlastníka mohou být archeologické průzkumy na nemovitosti prováděny nejvýše po dobu 8 měsíců.

(2) Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy záměru podle stavebního zákona, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území po dobu nezbytně nutnou záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu nejvýše po dobu 4 měsíců od jeho zahájení tento stavebník, pokud se stavebník a Archeologický ústav nebo oprávněná organizace nedohodnou jinak; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

(1) Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností a stavební úřady.

(2) Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče.

(3) Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje a zásadami uvedenými v § 1.

(1) Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice.

(2) Ministerstvo kultury

a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče,

b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,

c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, rozvoje a stanovisko při pořizování další územně plánovací dokumentace a při vymezení zastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází památková rezervace nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví^18b), včetně pořizování změny takové územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území,

d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází památková rezervace, její ochranné pásmo nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví^18b) nebo jejich ochranné pásmo,

e) je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy podle § 6a,

f) usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a kulturně výchovné využívání využívání národních kulturních památek a ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky a zásadami uvedenými v § 1,

g) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,

h) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,

i) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání,

j) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,

k) vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností,

l) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

(3) Ministerstvo kultury je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury31) a uplatňuje závazné stanovisko vyjádření v řízení podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti ministerstva, krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti státní památkové péče.

(1) Krajský úřad metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji.

(2) Krajský úřad

a) plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky,

b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení,

c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, územního plánu a regulačního plánu a při vymezení zastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází národní kulturní památka nebo památková zóna, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,

d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, ve kterém se nachází národní kulturní památka, její ochranné pásmo, památková zóna nebo její ochranné pásmo, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury,

e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy národní kulturní památky, při přípravě záměru, uskutečňování záměru, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy podle stavebního zákona, není-li dotčeným orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností,

f) vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, jde-li o zabezpečení péče o národní kulturní památky,

g) vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče,

h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

(3) Krajský úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek,

b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko^2a) a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů¹⁹⁾,

b) zabezpečuje předpoklady pro péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán pro kulturní památky závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a pro nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, vyjádření podle § 14 odst. 2 a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů,

c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, územního plánu a regulačního plánu a při vymezení zastavěného území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,

d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad,

e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy nemovité kulturní památky podle stavebního zákona, při přípravě nebo provádění prací podle stavebního zákona na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

f) usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi,

g) vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče,

h) koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem "Kulturní památka" a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými mezinárodními smlouvami,

i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek,

j) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,

k) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.

(4) Podrobnosti o způsobech zabezpečování předpokladů pro komplexní péči o kulturní památky obecními úřady obcí s rozšířenou působností stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.

(1) Rada kraje a rada obce s rozšířenou působností zřizují podle potřeby pro všestranné posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komise státní památkové péče jako pracovní komise.21)

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností jmenuje po vyjádření odborné organizace státní památkové péče konzervátora státní památkové péče (dále jen "konzervátor") jako dobrovolného pracovníka. Konzervátor je členem komise státní památkové péče zřízené radou obce s rozšířenou působností.

(3) Úkolem konzervátora je soustavně sledovat stav kulturních památek, podávat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o jejich stavu, o péči o ně a jejich využití, navrhovat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potřebná opatření a napomáhat propagaci kulturních památek a státní památkové péče.

(4) Na návrh konzervátora může obecní úřad obce s rozšířenou působností pověřit pro určitý vymezený územní obvod dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče (dále jen "zpravodaj"); kteří spolupracují s konzervátorem při plnění jeho úkolů.

(5) Činnost konzervátora a zpravodaje řídí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Odbornou pomoc mu přitom poskytuje odborná organizace státní památkové péče.

(6) Podrobnosti o úkolech konzervátorů a zpravodajů stanoví obecně závazný právní předpis.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Stavební úřad jako orgán státní památkové péče

a) ověřuje v řízení o povolení záměru splnění podmínek podle tohoto zákona pro záměry, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu,

b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,

c) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

(2) Stavební úřad může při plnění svých úkolů využívat odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Odborná organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče v souladu se zásadami uvedenými v § 1.

(2) Odborná organizace státní památkové péče

a) zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,

b) organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek,

c) plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón a je současně poskytovatelem údajů podle zvláštního právního předpisu¹⁾,

d) vede ústřední seznam kulturních památek,

e) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlašování kulturních památek,

f) zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňuje činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky,

g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním,

h) sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří,

i) zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,

j) má pro účely postupů podle tohoto zákona právo na přístup do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací podle stavebního zákona,

k) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.

(3) Odborné organizaci státní památkové péče se za účelem vedení ústředního seznamu a zajištění dalších činností pro výkon odborné činnosti v oboru státní památkové péče podle § 7 a § 32 odst. 2 poskytují údaje z katastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.

(4) Odborná organizace státní památkové péče si pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče vytváří se souhlasem ministerstva kultury a po projednání s krajem krajská, popřípadě i další územní odborná pracoviště (střediska).

Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství.

§ 14

Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek

(1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.

(2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují

a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti,

b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,

c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné.

Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.

(3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství a obvodnímu báňskému úřadu.

(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 14c

Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska

(1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství po projednání s Českým báňským úřadem.

(2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.

(3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje

a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,

b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních,

c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití.

(4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.

(5) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství, Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci.

(6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci.

(1) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (dále jen „surovinová politika“) je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu při využití a ochraně nerostného bohatství a ostatních nerostných zdrojů. Surovinová politika je přijímána nejvýše na období 25 let.

(2) Surovinová politika je podkladem pro výkon státní správy v oblastech průzkumu ložisek nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství, a stanovení dobývacích prostorů, rozhodování o změně využití území, rozhodování o povolení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.

(3) Surovinovou politiku schvaluje na návrh ministra průmyslu a obchodu hospodářství vláda. Vláda předkládá pro informaci surovinovou politiku Poslanecké sněmovně a Senátu.

(4) Naplňování surovinové politiky, zajištění surovinové bezpečnosti a surovinové soběstačnosti je veřejným zájmem. Naplňování surovinové politiky vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství nejméně jednou za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu.

§ 15

Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti

(1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování ⁶⁾ a projektanti územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky zejména prostřednictvím územně analytických podkladů; přitom postupují podle zvláštních předpisů ⁵⁾ a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.

(2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ve stanovisku k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu lze uplatnit požadavek na vymezení plochy těžby nerostů.

(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu hospodářství České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.

(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území.

(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka.

(5) Hranice chráněného ložiskového území vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.

(6) (5) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.

(7) (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 4 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení chráněného ložiskového území.

(8) (7) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky.

§ 24

Oprávnění k dobývání výhradního ložiska

(1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.⁴⁾ Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu.^12a)

(2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu hospodářství. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.

(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.

(4) V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů.

(5) V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 a které se týkají výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo životního prostředí podle odstavců 6 až 9.

(6) Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník"). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku. Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty stanovené podle tohoto odstavce.

(7) V oznámení Ministerstvo životního prostředí uvede označení právního předpisu, podle kterého povede správní řízení o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, území, které je předmětem žádosti o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru a navrženou dobu platnosti předchozího souhlasu.

(8) V případě dvou nebo více žádostí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu postupuje Ministerstvo životního prostředí podle kritérií uvedených v odstavci 4 a přihlíží rovněž k jejich technické a finanční způsobilosti.

(9) V rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z důvodu

a) zajištění obrany státu,

b) zajištění veřejného pořádku,

c) ochrany veřejného zdraví,

d) zajištění bezpečnosti dopravy,

e) ochrany životního prostředí, včetně ochrany přírodních zdrojů,

f) ochrany zájmů státní památkové péče^12b) nebo ochrany archeologického dědictví,^12c)

g) zajištění bezpečnosti zařízení nebo zaměstnanců,

h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich racionálního využívání,

i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů a návratnosti prostředků vynaložených na geologické práce hrazené ze státního rozpočtu.

(10) Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.

(11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.

(1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově.

(2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v celospolečenském zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.

(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí projektant územně plánovací dokumentace v koordinačním výkresu.

(3) Povrchové hranice stanoveného dobývacího prostoru se vyznačí v územně plánovací dokumentaci jako plochy těžby. V případě dobývacího prostoru pro hlubinnou těžbu nerostů může být plocha těžby po předchozí dohodě s Ministerstvem hospodářství vyznačena pouze v rozsahu nezbytném pro hospodárné vydobytí výhradního ložiska. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je pro územně plánovací dokumentaci závazné. V případě rozporu rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru s územně plánovací dokumentací se k části územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru nepřihlíží.

Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu

(1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.

(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

(4) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.

(5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.

(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) K řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.

(2) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(3) Český báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu.

(4) Český báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

(5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.

(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.

(8) Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

(9) Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.

(10) Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se zahajuje na návrh organizace.

(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.

(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením.

(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení bezvadné žádosti o stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko nebo ode dne vyžádání obvodním báňským úřadem. Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu věta poslední se nepoužije.

(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první tohoto odstavce se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.

(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.

(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává Český báňský úřad pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.

(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český báňský úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty první potvrdí nebo změní závazné stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné, nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání neběží.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska ke stanovení, změně nebo zrušení dobývacího prostoru pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto zákona.

(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.

(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost žadatele. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Obvodní báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a ke společnému jednání přizve žadatele.

(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. K vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Za účelem stanovení podmínek pro stanovení dobývacího prostoru může organizace uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou, případně i dalšími osobami, plánovací smlouvu, jejímž obsahem je zejména vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů a dalších souvisejících činnostech a postupovat při jejich uskutečňování ujednaným způsobem. Pro další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se použijí § 130 až 132 stavebního zákona obdobně.

(2) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení, změně nebo zrušení dobývacího prostoru nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas se stanovením dobývacího prostoru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.

(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.

§ 29a

Báňsko-technická evidence

(1) Pro účely evidence báňsko-technických a provozních údajů (dále jen "báňsko-technická evidence") se zjišťují identifikační údaje ložisek nerostů a dále údaje o

a) počtu zaměstnanců a jiných osob zabezpečujících dobývání nerostů a činnosti s tím spojené,

b) objemu zásob ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů,

c) objemu skrývky,

d) výši těžby,

e) nákladech na těžbu,

f) průměrné tržní ceně za jednotku množství stanovenou nařízením vlády upravujícím sazby úhrady z vydobytých nerostů, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem úhrady,

g) rozsahu ploch dotčených dobýváním nerostů,

h) ražbě důlních děl,

i) délce udržovaných důlních děl,

j) spotřebě výbušnin,

k) sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou (§ 31 odst. 5),

l) tvorbě a čerpání finančních rezerv na sanace a rekultivace a na důlní škody.

(2) Báňsko-technickou evidenci vede Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství.

(3) Údaje pro báňsko-technickou evidenci poskytuje poplatník úhrady z vydobytých nerostů podle § 33h písm. a) a b) a organizace, které bylo vydáno povolení k dobývání ložiska nevyhrazených nerostů.

(4) Organizace uvedená v odstavci 3 poskytuje údaje pro báňsko-technickou evidenci za předchozí kalendářní rok, a to do 28. února následujícího kalendářního roku.

(5) Organizace uvedená v odstavci 3 je povinna poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství údaje pro báňsko-technickou evidenci úplně, správně, pravdivě a způsobem a v rozsahu, který stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství poskytuje údaje vedené v báňsko-technické evidenci orgánům veřejné moci na jejich žádost a v rozsahu potřebném k výkonu jejich působnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství poskytne každoročně údaje vedené v báňsko-technické evidenci Českému báňskému úřadu v celém rozsahu, a to do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, kterého se uvedené údaje týkají.

(7) Údaje poskytnuté pro báňsko-technickou evidenci uchovává Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství po dobu 10 let ode dne, kdy byly poskytnuty.

(8) Rozsah a způsob vedení báňsko-technické evidence a rozsah údajů do ní poskytovaných stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství vyhláškou.

§ 31

Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek

(1) Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven.

(2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství a obvodnímu báňskému úřadu. Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko (§ 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko přiměřená opatření k jeho ochraně.

(3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11.

(4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech potřebných zařízení a hmot.

(5) Organizace je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanací se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního předpisu^14a); součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání.

(6) Technickou likvidací dolu nebo lomu se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení důlních děl vzniklých při hornické činnosti do stavu, který nebude vytvářet bezpečnostní riziko ani riziko vzniku ekologické škody nebo havárie. Do technické likvidace dolu nebo lomu patří i stavby a podpovrchové objekty, jejichž odstranění je nezbytné pro provedení sanace a rekultivace, nebo jsou součástí hlavních důlních děl.

(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů,11) objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.

(2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do 1 měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu a jestliže postup při jejich řešení stanoví zvláštní předpisy.11)

(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství po projednání s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu.

(4) Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny.

(5) Ochranná opatření, která musí být provedena na stavbách a zařízeních nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska, nařídí příslušný stavební úřad v dohodě s obvodním báňským úřadem vlastníku dotčených staveb a zařízení jako nezbytnou úpravu.17) Jde-li o stavby a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru, uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.

(7) Postup při řešení rozporů podle tohoto zákona se nepoužije na řešení rozporů při vymezení zastavěného území, pořizování územně plánovací dokumentace a v řízení o povolení záměru. V uvedených případech se postupuje podle správního řádu.

§ 33k

Sazba úhrady

(1) Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky.

(2) Vláda nařízením stanoví sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady.

(3) V případě, že sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivý dílčí základ úhrady uvedená v nařízení vlády přesáhne hranici uvedenou v odstavci 1, činí sazba pro tento dílčí základ úhrady 10 % referenční ceny za jednotku množství pro tento druh vydobytého nerostu nebo tuto užitkovou složku. V takovém případě zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství tuto sazbu ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to do 31. května úhradového období.

(4) Referenční cenu pro účely odstavců 1 a 3 určí Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.

§ 33o

Účelovost úhrady

(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 28 % může být použita jen k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pro zajištění a likvidaci opuštěných důlních děl nebo k sanaci, rekultivaci a revitalizaci pozemků ve vlastnictví státu, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu hospodářství.

(2) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 12 % může být použita jen pro zjišťování, evidenci, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl a pro zajištění výkonu státní geologické služby spojeného především s ochranou a evidencí nerostného bohatství a surovinových zdrojů a na to navazujícím zpřístupňováním informačních zdrojů, případně s podporou provádění státní surovinové politiky, rizikovými geofaktory a řešením problematiky těžebních odpadů, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí.

(3) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění přímých i nepřímých škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou, dále na revitalizaci pozemků a ke zvýšení kvality života obyvatel a kvality prostředí obcí nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.

Český báňský úřad zašle Ministerstvu průmyslu a obchodu hospodářství do 30. září úhradového období souhrnnou zprávu o výběru úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v bezprostředně předcházejícím úhradovém období. Tato zpráva obsahuje údaje o

a) celkové výši vybraných úhrad, celkové výši vybraných úhrad za jednotlivé druhy vydobytých nerostů a o vybraných úhradách odpovídajících jednotlivým dobývacím prostorům a

b) částkách úhrad, které byly převedeny do rozpočtů jednotlivých obcí a do státního rozpočtu.

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství se souhlasem Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a obce, na jejímž území dochází k dobývání výhradních ložisek, může na žádost poplatníka úhrady z vydobytých nerostů prominout úhradu z vydobytých nerostů, pokud poplatník k žádosti doloží, že předmětný důl nebo lom byl postižen havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody, popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady z vydobytých nerostů za předcházející úhradové období; žádost musí být doložena potvrzením příslušného obvodního báňského úřadu.

(2) Stejnopis rozhodnutí o prominutí úhrady z vydobytých nerostů zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství Ministerstvu financí, Ministerstvu životního prostředí, Českému báňskému úřadu, příslušnému obvodnímu báňskému úřadu a obci, na jejímž území dochází k dobývání výhradního ložiska.

§ 35

Stará důlní díla

(1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

(2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

(3) Opuštěným důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo, jehož vlastník nebo provozovatel je znám, avšak toto důlní dílo trvale nebo dlouhodobě nevyužívá.

(4) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobu. Údaje z registru poskytuje na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.

(5) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.

(6) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné škody na hmotném majetku ¹⁹⁾ způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl.

(7) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územně plánovací dokumentací. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu hospodářství České republiky.

(8) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.

§ 37a

Rezervy peněžních prostředků

(1) Organizace je povinna vytvářet rezervy peněžních prostředků, a to k zajištění

a) sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou a

b) vypořádání důlních škod.

(2) Výše rezerv musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci, a to i z hlediska předpokládané doby jejich použití. Tvorba, čerpání, výběr, převod a zrušení rezerv podléhá souhlasu obvodního báňského úřadu.

(3) Organizace doloží obvodnímu báňskému úřadu k žádosti o vydání souhlasu

a) s tvorbou rezerv posouzení dostatečnosti jejich výše a časový průběh jejich vytváření,

b) s čerpáním z rezervy na vypořádání důlních škod výčet důlních škod, vyčíslení předpokládaných nákladů na jejich odstranění a časový průběh vynakládání prostředků na odstranění důlních škod,

c) s čerpáním z rezervy na sanace a rekultivace výčet plánovaných a provedených prací, přehled nákladů na jejich provedení a časový průběh vynakládání prostředků na sanace a rekultivace.

(4) Obvodní báňský úřad

a) vydává souhlas s tvorbou, výběrem, převodem a zrušením rezerv,

b) vydává souhlas s čerpáním z rezerv; při tom vychází z účelu, pro který jsou tyto rezervy vytvářeny,

c) kontroluje tvorbu rezerv.

Před vydáním souhlasu podle písmene b) si obvodní báňský úřad vyžádá vyjádření dotčené obce, Ministerstva životního prostředí a v případě organizace s majetkovou účastí státu také Ministerstva průmyslu a obchodu hospodářství.

(5) Peněžní prostředky rezerv se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený na území České republiky u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a to do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. V případě, že tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad stanoví přiměřenou náhradní lhůtu. Peněžní prostředky rezerv nesmějí být předmětem zajištění, nejsou součástí majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení31) a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. Ze smlouvy o zvláštním vázaném účtu musí být jednoznačně patrné, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je veden pro účely tohoto zákona, a pro účely jaké rezervy je zřizován.

(6) Při převodu dobývacího prostoru organizace převede peněžní prostředky rezervy uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy pořízené z peněžních prostředků těchto rezerv na nového držitele dobývacího prostoru. Nový držitel dobývacího prostoru je povinen mít ke dni převodu dobývacího prostoru na zvláštním vázaném účtu rezervy vztahující se k převáděnému dobývacímu prostoru, a to ve výši, kterou byla povinna vytvořit převádějící organizace k datu převodu dobývacího prostoru; tím není dotčena možnost použít peněžní prostředky rezerv na pořízení státních dluhopisů32).

(7) Organizace je povinna mít na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1 do 30. června 2030, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2029. Pokud organizace trvale ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, musí mít ke dni trvalého ukončení dobývání na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1, které měly být vytvořeny ke dni trvalého ukončení dobývání.

(8) Náklady na nezbytná posouzení a na znalecké posudky nese organizace.

(9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na rezervy peněžních prostředků zákon upravující rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.

§ 40b

(1) Přestupky podle § 40a odst. 1 a 2 písm. b), c) a d) projednává obvodní báňský úřad. Přestupky podle § 40a odst. 2 písm. a) projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu hospodářství.

(2) Obvodní báňský úřad vybírá pokutu, kterou uložil.

(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(2) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu.

(4) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

(6) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na návrh organizace.

(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání bezvadného návrhu o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů.

(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením.

(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení bezvadné žádosti nebo ode dne vyžádání obvodním báňským úřadem. Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu věta poslední se nepoužije.

(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první tohoto odstavce se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

(7) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických surovin se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává Český báňský úřad pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.

(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český báňský úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty první potvrdí nebo změní závazné stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné, nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání neběží.

(10) Odstavce 2 až 9 se použijí přiměřeně i pro zajištění a likvidaci důlních děl a lomů v souvislosti s kritickými nerosty.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto zákona a horního zákona.

(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.

(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost žadatele. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Obvodní báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a ke společnému jednání přizve žadatele.

(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. Ke stanovisku, vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Za účelem stanovení podmínek pro povolení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem může organizace uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou, případně i dalšími osobami, plánovací smlouvu, jejímž obsahem je zejména vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při provádění hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a dalších souvisejících činnostech a postupovat při jejich uskutečňování ujednaným způsobem. Pro další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se použijí § 130 až 132 stavebního zákona obdobně.

(2) Obvodní báňský úřad nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením hornické činnosti, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.

(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny.

(2) K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá povolení změny využití území5) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace.

(3) Na řízení o povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18 18, 18c, 18d a 18e. Vydaná rozhodnutí o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

(4) Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného a bezpečného dobývání ložiska.

(5) Pro zpřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob a o geologických a báňsko-technických podmínkách dobývání je organizace oprávněna během dobývání vykonávat další průzkum ložiska v území vymezeném v povolení změny využití území.5)

(6) Bližší podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů stanoví Český báňský úřad v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.

(7) Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území.

(1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy.

(2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje nabývání, předávání, vývoz, dovoz a tranzit výbušnin.

(3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad

a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky,

b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě,

c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu,

d) ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky.

(4) Při plnění úkolů podle odstavce 3 má Český báňský úřad práva a povinnosti uvedené v § 41 odst. 1 písm. a) a c).

(5) Český báňský úřad

a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, provozovaných hlavních důlních děl a souhrnnou evidenci oprávnění pro hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem (§ 5 odst. 2); pouze pro účely vrchního dozoru vede souhrnnou evidenci podzemních objektů a jejich změn. Údaje v evidencích se uchovávají trvale,

b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků,

c) plní vůči Komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,

d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí (§ 28a),

e) je orgánem dozoru podle právních předpisů upravujících posuzování shody stanovených výrobků a technické požadavky na výrobky30), případně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dozor nad trhem27), jedná-li se o výbušniny a pomůcky,

f) stanoví zvláštní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných vyhrazených i ostatních technických zařízení při nakládání s výbušninami,

g) řídí a koordinuje výzkum a vývoj a povoluje zkušební provoz zařízení a systémů v rámci výzkumu a vývoje a k tomu stanovuje podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,

h) plní úkoly nadřízeného správce daně podle daňového řádu a vydává tiskopisy pro přiznání k úhradám placeným podle horního zákona.

(6) Český báňský úřad dále

a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem18g) koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje,

b) zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti,

c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,

d) vede evidenci o vydaných osvědčeních nebo průkazech odborné způsobilosti,

e) vede evidenci o udělených sankcích, jejich výběru a předává je Ministerstvu financí České republiky,

f) poskytuje příslušným orgánům Evropských společenství informace o dobývání ložisek ropy a hořlavého zemního plynu požadované právním předpisem Evropských společenství,18h)

g) spolupracuje s Komisí a členskými státy Evropské unie na úseku výbušnin, zejména při výměně informací týkajících se organizací, které mají oprávnění nakládat s výbušninami a kterým bylo vydáno povolení k nabývání, předávání, tranzitu, vývozu a dovozu výbušnin,

h) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23),

i) vydává stanoviska k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávanému Ministerstvem pro místní rozvoj nebo radou kraje Úřadem rozvoje území České republiky nebo krajem.

Zákon o geologických pracích

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití.

(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území.

(3) Ministerstvo může v zájmu účelného postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. Stavební úřady mohou v takto vymezených územích vydat povolení záměru jen na základě vyjádření krajského úřadu. V území vojenských újezdů6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo při vymezení území podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a vyjádření k územnímu rozhodnutí žádosti o povolení záměru podle věty druhé vydává újezdní úřad.

(1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b.

(2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.^3b)

(3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.

(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.

(5) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko²³), vyjádření podle § 13 odst. 3 se nevydává.

²³) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit i jiné veřejné zájmy, hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,

b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků,

c) planě rostoucí rostlina (dále jen „rostlina“) je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,

d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje,

e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy^1a),

f) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,

g) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,

h) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,

i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pozemky,^1b)

j) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,

k) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,

l) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,

m) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,

n) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,

o) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství;^1d) jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,^1g)

p) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství;^1e) jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,^1f)

q) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu^1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která

1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství^1g) a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),

2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo

3. byla zařazena do evropského seznamu,

r) Natura 2000^1g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť^1d) a stanoviště evropsky významných druhů^1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,

s) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,

t) stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,

u) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,

v) chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí,

w) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů.

(2) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu.^1f)

---

Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.

^1a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.

^1b) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

^1e) Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.

^1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.

^1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,

b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků,

c) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,

d) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa podle lesního zákona,

e) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,

f) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,

g) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,

h) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,

i) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní, lidskou činností pozměněná nebo podmíněná, suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,

j) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství^1d); jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství^1g),

k) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství^1e); jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství^1e),

l) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu^1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která

1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství^1g) a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),

2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo

3. byla zařazena do evropského seznamu,

m) Natura 2000^1g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť^1d) a stanoviště evropsky významných druhů^1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,

n) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,

o) stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,

p) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,

q) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále vymezují některé základní pojmy takto

a) planě rostoucí rostlina (dále jen „rostlina“) je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně lišejníků a hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,

b) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody; živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince; jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za živočicha nepovažuje,

c) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí⁶⁹⁾ jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy⁷⁰⁾,

d) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,

e) populace druhu je skupina jedinců téhož druhu rostliny nebo živočicha obývající stejnou geografickou oblast a samovolně se udržující společnou reprodukcí,

f) místní populace druhu je část populace druhu žijící na území vymezeném hranicemi souvislého biotopu daného druhu, případně ohraničeném spojitým výskytem tohoto druhu v daném místě,

g) biotop druhu je takový biotop, který vytváří životní prostředí splňující nároky charakteristické pro daný druh rostliny nebo živočicha a je místem trvalého nebo opakovaného výskytu jedinců tohoto druhu,

h) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů.

(3) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu.^1f)

⁶⁹⁾ Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.

⁷⁰⁾ Zákon č. 100/2004 Sb. Nařízení Rady (ES) č. 338/97o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Nařízení Komise (ES) č. 865/2006.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Úřadem rozvoje území České republiky vyhláškou.

(2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Úřadem rozvoje území České republiky vyhláškou.

(3) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov²). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník^3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 21 o podmínkách vydání souhlasu ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.

(4) Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem^21c).

(5) V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije zákon o posuzování vlivů na životní prostředí^3b).

(6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.

(6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytné vyjádření orgánu ochrany přírody. Při vydávání vyjádření podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších závazných stanovisek a vyjádření podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích, závazných stanoviscích a vyjádřeních takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.

(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na invazní nepůvodní druhy a nepůvodní druhy, pro které byla stanovena opatření k regulaci podle odstavce 6, a na zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.⁴⁾ Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.

(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.

(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, plánování a provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení biotopů druhů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými postupy a opatřeními. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto postupů nebo opatření, neučiní-li tak povinná osoba sama.

(4) Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném zastavitelném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství⁵⁴⁾. Platnost povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny zaniká zařazením příslušného druhu na unijní seznam.

(5) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů (dále jen „kříženec“) do krajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody; to neplatí pro křížence druhů rostlin, pokud je vysazován v zastavěném zastavitelném území obce.

(6) Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění. Opatřením k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence není dotčeno opatření stanovené podle jiného právního předpisu⁵⁵⁾.

(7) Pro účely vydání povolení podle odstavce 4 nebo 5 anebo stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením nebo stanoveným opatřením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu⁵⁶⁾.

(8) Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru (dále jen "uživatel pozemku"). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.

(9) Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.

(10) Vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní úmluvy"), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.^4a)

(11) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.

(11) Ujmout se živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností přežít ve volné přírodě, je možné pouze v případě, že nedojde k významnému narušení přirozených přírodních procesů a vzájemných interakcí mezi živočichy. Kdo se takového živočicha ujme, musí postupovat tak, aby nebyl znemožněn jeho návrat do přírody. Vyžaduje-li stav takového živočicha odbornou péči nebo jde-li o ptáka druhu, který volně žije na evropském území členských států Evropské unie (dále jen „pták“) anebo zvláště chráněného živočicha, může být ošetření a péče o ně zajištěny pouze prostřednictvím záchranné stanice.

(12) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy^4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(13) Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 12 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.

(14) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.

^4b) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci") ptáků, je zakázáno

a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,

b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,

c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,

d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,

e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.

(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.

(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých druhů ptáků vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a tímto zákonem. Ustanovení odstavce 1 písm. e) a odstavce 2 se nevztahuje na chov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam těchto druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.

(5) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

(6) Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 § 49 až 56 nebo podle zvláštního zákona.^4a)

(1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely.

(2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup vztahovat,

b) prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,

c) důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,

d) způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující odchylný postup provádět.

d) způsob kontrol uplatňování odchylného postupu.

(4) V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví jej orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn. Orgán ochrany přírody následně informuje na úřední desce, případně rovněž dalšími vhodnými způsoby, že podmínky pro uplatnění postupu povoleného opatřením obecné povahy nastaly.

(5) Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím evidence druhové ochrany.

(1) Při provádění zemědělských a lesnických prací, údržbě veřejné zeleně, plánování, provádění a užívání staveb, plánování a provádění terénních úprav a při údržbě ploch zeleně v rámci vodního hospodářství a v dopravě a energetice je každý povinen postupovat tak, aby nedocházelo k zbytečnému poškození biotopů opylovačů⁷¹⁾ důležitých zejména z hlediska získávání potravy, jejich rozmnožování nebo možností úkrytu. Neučiní-li tak povinná osoba sama, orgán ochrany přírody uloží provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů; opatření vyžadující povolení změny dokončené stavby nelze uložit.

(2) Za účelem podpory opylovačů se při zakládání a údržbě veřejné zeleně, provádění vegetačních úprav a údržbě vegetačních prvků u staveb ve vlastnictví státu, územního samosprávného celku nebo jimi zřizovaných anebo zakládaných právnických osob využívají opatření k obnově biotopů opylovačů v rámci této veřejné zeleně, vegetačních úprav nebo vegetačních prvků u staveb, v rozsahu který charakter jejich využití umožňuje.

(3) Za účelem podpory opylovačů se dále při zatravňování a obnově travních porostů přednostně využívá takových směsí osiv a postupů, které přispívají k zachování a podpoře pestrého druhového složení travních porostů s dostatečným zastoupením bylin odpovídajících přiměřeně podmínkám a přirozené druhové skladbě a genetické diverzitě rostlin v rámci přírodních stanovišť v daném místě. Využití nepůvodních druhů rostlin a kříženců, včetně směsí osiv, v nichž jsou obsaženy nepůvodní druhy nebo kříženci, je možné pouze za podmínek stanovených v § 5 odst. 4 až 6.

(4) Prodej a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus, nejde-li o zvláště chráněný druh živočicha, stejně jako vypouštění a rozšiřování živých jedinců těchto druhů, pokud jde o jedince, kteří nemají původ ve volné přírodě České republiky, je možné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas vydá v případě, že nehrozí riziko narušení genofondu druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus, nebo jsou přijaty účinné prostředky anebo opatření k omezení úniku pohlavních jedinců, kteří nemají původ ve volné přírodě, do přírody. Souhlas předává orgán ochrany přírody do evidence druhové ochrany.

⁷¹⁾ Čl. 3 odst. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a obci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení^4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst. 2).

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.

(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem⁶).

(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze^6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem po dohodě Úřadem rozvoje území České republiky vyhláškou.

(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

(4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném zastavitelném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody^9a), koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezeném v souladu se stanoviskem orgánu ochrany přírody v územně plánovací dokumentaci. Krajinný ráz se dále neposuzuje v případech umisťování a povolování staveb anténních stožárů včetně antén rádiových zařízení nebo rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, pokud dosahují výšky maximálně 50 metrů a slouží k plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích⁶⁹⁾.

^9a) § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

(1) Dojde-li na území České republiky k včasnému zjištění zavlečení, vysazení nebo výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytne Ministerstvo životního prostředí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 bez zbytečného odkladu. Ministerstvo životního prostředí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie, hrozí-li vážné riziko, že se invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, který se vyskytuje na území České republiky, rozšíří na území jiného členského státu Evropské unie.

(2) Ministerstvo životního prostředí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn. Za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 může Ministerstvo životního prostředí stanovit, že opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož výskyt na území České republiky byl včasně zjištěn, nebudou uplatňována; v takovém případě stanoví, jaká izolační opatření mají být přijata. Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu informuje o svém postupu Komisi.

(3) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 rozhodnutím a hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze toto rozhodnutí vydat jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o stanovení opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

(4) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 opatřením obecné povahy, lhůta pro uplatnění připomínek podle § 172 odst. 4 správního řádu činí 5 dnů a lhůta pro uplatnění námitek podle § 172 odst. 5 správního řádu činí 10 dnů. Opatření obecné povahy podle odstavce 2 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce Ministerstva životního prostředí; opatření obecné povahy podle odstavce 2 se zveřejní rovněž na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se týká. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné povahy podle odstavce 2 vydat bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(1) Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, vypracuje Ministerstvo životního prostředí zásady regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (dále jen "zásady regulace"). Podkladem pro zpracování zásad regulace je odborné vyjádření společné komise. Součástí zásad regulace je stanovení postupů regulace a vymezení prioritních území, v nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu zvlášť naléhavá. Zásady regulace se aktualizují na základě výsledků sledování podle § 13f odst. 1, dostupných poznatků o způsobech regulace nebo v souvislosti se změnami unijního seznamu.

(2) Bližší podmínky uplatňování zásad regulace stanoví v rozsahu své územní působnosti příslušný orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy orgán ochrany přírody upřesní zejména priority postupu regulace podle podmínek daného území, jednotlivá opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu a, je-li to potřebné, lhůty pro jejich provedení.

(3) Komerční využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu je možné, pokud jej umožňují zásady regulace nebo bližší podmínky uplatňování zásad regulace, jen na základě povolení orgánu ochrany přírody a za splnění podmínek stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést způsob navrhovaného využití a opatření k zabránění šíření tohoto invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ve všech fázích nakládání s ním. Žadatel o povolení je povinen zpracovat pohotovostní plán, a to v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 13d odst. 1; výrok o schválení pohotovostního plánu je součástí povolení.

(1) Pro účely vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 8 odst. 1 nebo podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá k obdržené žádosti závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu⁵⁶⁾. Pokud opatřením obecné povahy podle § 13h odst. 2 mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, je příslušný orgán státní správy podle jiného právního předpisu⁵⁶⁾ dotčeným orgánem k projednání návrhu tohoto opatření obecné povahy.

(2) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je povinen pro účely prokázání toho, že jej měl v držení již před zařazením tohoto druhu na unijní seznam, zaregistrovat tohoto jedince prostřednictvím evidence druhové ochrany. Registraci je nutno provést do 1 roku ode dne zařazení druhu na unijní seznam. Dojde-li po provedení registrace ke změně v osobě vlastníka nebo držitele jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, oznámí tuto změnu nový vlastník nebo držitel prostřednictvím evidence druhové ochrany nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k ní došlo. Nový vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je povinen zabezpečit splnění podmínek stanovených v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a jedná-li se o jedince, který je zároveň druhem zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, musí být v době předání jedince držitelem povolení k chovu druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči podle tohoto zákona, ve kterém je tento druh živočicha uveden.

(3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí. Umístěním do zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na zařízení.

(3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí nebo do zařízení, které je oprávněno využívat jedince daného invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na základě povolení vydaného podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 podle § 13d odst. 1. Toto zařízení může jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu přijmout, pokud disponuje dostatečnou kapacitou a je schopno splnit podmínky pro jeho držení a využívání stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Umístěním do tohoto zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na toto zařízení.

(4) Opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 provádí v rámci běžné péče o pozemek uživatel pozemku. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení těchto opatření vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, tato opatření, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.

(5) Vyžaduje-li provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení těchto opatření uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst. 2.

(6) Po provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2, opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 nebo jiného zajištění invazního nepůvodního druhu je vlastník nebo uživatel pozemku povinen postupovat tak, aby nedošlo k jeho opětovnému rozšíření. Orgán ochrany přírody může, je-li to účelné, vlastníka nebo uživatele pozemku vyzvat, aby sám nebo ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zajistil provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; k provedení těchto opatření může orgán ochrany přírody uzavřít s vlastníkem nebo uživatelem pozemku písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. Jedince invazního nepůvodního druhu, který byl odchycen nebo jinak odebrán z přírody a krajiny, nelze do přírody a krajiny znovu vypustit nebo využít způsobem, který by vedl k opětovnému rozšíření invazního nepůvodního druhu.

(1) Na celém území národních parků je zakázáno

a) umisťovat nebo povolovat důlní díla, včetně souvisejících důlních staveb nebo zařízení, kromě zajištění a likvidace stávajících důlních děl,

b) vymezovat nové průmyslové zóny,

c) stanovovat průzkumná území,

d) těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, kromě těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

e) odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,

f) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin,

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovy nebo bažantnice,

h) měnit stávající vodní režim pozemků,

i) vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu,

j) umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje,

k) provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, nebo

l) létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného právního předpisu49), kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.

(2) Na území národních parků mimo zastavěná zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno

a) používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s režimem zón národního parku,

b) povolovat nebo provádět stavby, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu, ochrany státních hranic nebo památkové ochrany,

c) odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu a ochrany státních hranic, nebo mimo provádění údržby kulturních památek,

d) povolovat nebo provádět geologické práce,

e) sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu,

f) používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit,

g) vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin,

h) používat biocidy mimo budovy,

i) skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody na časově omezené období,

j) odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

k) upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku,

l) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,

m) jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné členy základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, pracovníky dalších orgánů veřejné moci, pracovníky veterinární služby a pracovníky správce vodního toku při plnění jejich úkolů nebo vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,

n) provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

q) pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

r) provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy,

s) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota50) nebo modely letadel, nebo

t) provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.

(1) Na celém území Národního parku České Švýcarsko je zakázáno

a) zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda na majetku značného rozsahu,

b) používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka nebo nájemce, nebo

c) nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy.

(2) Na celém území Národního parku České Švýcarsko mimo zastavěná zastavitelná území obcí je zakázáno volné pobíhání domácích zvířat.

(3) Na celém území Národního parku České Švýcarsko lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato zařízení odstraňovat,

b) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení,

c) otevírat zemníky, nebo

d) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí.

Na celém území Krkonošského národního parku lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo

b) provádět orbu trvalých travních porostů.

(1) Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo

b) provádět orbu trvalých travních porostů.

(2) Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.

(3) Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku Podyjí.

Na celém území Národního parku Šumava lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody

a) provádět úpravu a údržbu koryt vodních toků a jiných vodních ploch,

b) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí,

c) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo

d) provádět orbu trvalých travních porostů.

(1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody, a to:

a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,

b) zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům,

c) zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů, a

d) zóna kulturní krajiny se vymezí na zastavěných územích, zastavitelných plochách, popřípadě zastavitelném území zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.

(2) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku.

(3) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i jednotlivá území do maximální souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny; tato území mohou tvořit maximálně jednu desetinu plochy segmentu zóny.

(4) Zóny přírodní se vymezují tak, aby byly minimalizovány nepříznivé vlivy působící na pozemky jiných vlastníků lesa mimo zónu přírodní a přírodě blízkou a na pozemky mimo území národního parku.

(5) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku, včetně území podle odstavce 3, a jejich charakteristiku podle přírodních podmínek a cílů ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(6) Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odstavce 5 poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany přírody tohoto národního parku podle odstavce 5 vymezeny.

(7) Na části území národního parku, která není součástí žádné ze zón ochrany přírody národního parku a leží mimo zastavěná zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí, je zakázáno používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů.

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu orgánem ochrany přírody,

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavěná území obcí a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

c)b) mimo zastavitelné území obce vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu orgánem ochrany přírody kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků a správců povodí, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů a povinností nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v chráněné krajinné oblasti a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním, pokud nejde o obytná vozidla a obytné přívěsy v souvislosti s jejich rekreačním nebo komerčním využíváním,

d)c) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,

e)d) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

f)e) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,

g)f) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

h)g) provádět chemický posyp cest mimo zastavitelná území obcí nebo dálnice a silnice I. a II. třídy,

i)h) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) povolovat nebo provádět nové stavby,

b) povolovat a měnit využití území,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur stávající druh pozemku a způsob využití pozemku, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

e) těžit nerosty a humolity.

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná zastavitelná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu orgánem ochrany přírody.,

d) tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavitelná území obcí a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a oprávněných uživatelů pozemků při jejich běžném obhospodařování.

(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.

(2) K povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území s výjimkou zastavitelného území ochranného pásma národního parku a území do vzdálenosti 150 m od hranice zastavitelného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

(3) V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále vyžaduje k

a) táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná zastavitelná území obcí,

b) zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu,

c) odstraňování odpadů, nebo

d) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná zastavitelná území obcí.

(4) Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 3 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 3 vydá, pokud se prokáže, že nedojde k ohrožení zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí nebo zachování příznivého stavu předmětu ochrany dotčeného zvláště chráněného území.

(1) Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné, pokud již není zvláště chráněno podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i namísto vydání rozhodnutí podle § 46 odst. 1 prohlásit strom za památný nebo chránit i jiné stromy nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona. Smlouva musí obsahovat zejména

a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,

b) způsob péče o chráněné území nebo strom.

Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(2) Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení chráněného území a památného stromu v terénu i v mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně závazným právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom je zakázáno poškozovat.

(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, § 16a odst. 1, § 16a odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29, § 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.

(2) Orgán ochrany přírody může výjimku podle odstavce 1, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, povolit též opatřením obecné povahy.

(3) Vyhrazení míst a tras a vyznačení cest podle § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d) stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy.

(1) Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze povolit stavbu, její užívání, kolaudaci nebo nebo její odstranění podle stavebního zákona, vydat povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

(2) K provádění staveb, k terénním úpravám, výkopovým pracím, pracím prováděným hornickým způsobem a k změnám vodního režimu pozemků nebo vodních toků ve zvláště chráněném území, pokud k nim nebyl vydán souhlas podle odstavce 1 a pokud se nejedná o činnosti zakázané podle tohoto zákona, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

(3) Souhlas podle odstavců 1 a 2 se nevydává, jde-li o záměry podle stavebního zákona prováděné

a) v zastavěném zastavitelném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,

b) v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území, ploše nebo v jejich částech územním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán.

b) v zastavitelném území, pokud byly v tomto území stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán.

(4) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

(5) Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 4 vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 4 vydá, pokud se prokáže, že navrhovaný způsob využití, zásah nebo činnost neohrozí zachování příznivého stavu předmětu ochrany předmětného zvláště chráněného území.

Provozovatel motorového vozidla zajistí, aby při jeho užití ve zvláště chráněném území byly dodržovány zákazy vjezdu a setrvávání motorových vozidel stanovené tímto zákonem nebo aby nedošlo k vjezdu nebo setrvání motorového vozidla, k němuž je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu. Provozovatel motorového vozidla a osoba, které provozovatel svěřil motorové vozidlo do užívání, nejde-li se o motorové vozidlo evidované ve zvláštním registru podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích72), jsou povinni na výzvu orgánu ochrany přírody sdělit mu skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče motorového vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení jiného právního předpisu upravující právo odepřít výpověď nebo podání vysvětlení.

⁷²⁾ § 7h zákona č. 56/2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů

(1) Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a 45e a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 10, § 10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54, 55, 55a a 56, která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.

(2) Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství^1g) a § 3 odst. 1 písm. q) l) a r) m) tohoto zákona stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý.

(1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá návrh

a) zadání územně plánovací dokumentace,

b) zadání změny územně plánovací dokumentace,

c) zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace,

d) c) zprávy o plnění politiky územního rozvoje, nebo

e) d) obsahu změny politiky územního rozvoje.

(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b). Má-li na základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního zákona.

(3) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska, případně závěru zjišťovacího řízení, podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí^3b) taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 4, popřípadě v odstavci 5. Ochrana podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona tím není dotčena.

(4) Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným významným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 6. Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na předmětu ochrany.

(5) Jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko; ode dne odeslání podnětu do dne doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 4 a 6 obdobně.

(6) Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením. Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke schválení záměru. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží.

(7) Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Zajištění kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění kompenzačních opatření potvrzeno.

(8) O uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Komisi.

(9) Náležitosti posouzení podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

Oddíl třetí

Památné stromy

(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí rostoucí samostatně, ve skupinách nebo ve stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.

(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.

(2) K zabezpečení ochrany památného stromu před škodlivými vlivy z okolí stanoví orgán ochrany přírody v rozhodnutí o vyhlášení památného stromu ochranné pásmo. Jako ochranné pásmo památného stromu stanoví orgán ochrany přírody část území zpravidla ve tvaru kruhu, jehož střed tvoří střed kmene památného stromu a jehož poloměr činí desetinásobek průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Při vyhlašování památných stromů rostoucích ve skupině a ve stromořadí tvoří ochranné pásmo soubor ochranných pásem stanovených pro jednotlivé památné stromy tvořících skupinu nebo stromořadí. Orgán ochrany přírody je oprávněn vymezit ochranné pásmo památného stromu rostoucího samostatně, památných stromů rostoucích ve skupině a památných stromů rostoucích ve stromořadí odchylně, vyžaduje-li to zabezpečení ochrany památného stromu nebo jiné důvody plynoucí z místních podmínek.

(3) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit nebo škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Výjimku ze zákazů na ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody povolit na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany památného stromu. Ošetřování památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody; ošetřováním památného stromu se rozumí provádění zásahů k udržení nebo zlepšení stavu památného stromu, zejména provádění nezbytných řezů, stabilizace koruny stromu nebo zlepšování stanovištních podmínek v kořenovém prostoru stromu za účelem jeho zachování.

(4) Jakoukoliv činnost v ochranném pásmu, která by mohla mít na památný strom škodlivý vliv, zejména výstavbu, terénní úpravy, odvodňování nebo chemizaci, lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V pochybnostech o škodlivosti činnosti lze orgán ochrany přírody požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu.

(5) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody z důvodu, pro který lze povolit výjimku podle odstavce 3, nebo pokud památný strom zanikl anebo byl poškozen do takové míry, že důvod jeho ochrany pominul. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu zaniká rovněž jeho ochranné pásmo. Ruší-li se ochrana památného stromu, který je součástí skupiny stromů nebo stromořadí, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu zaniká pouze ochranné pásmo tohoto jednotlivého stromu.

(1) Památné stromy a jejich ochranná pásma jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a 2).

(2) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky. Označení památného stromu a odstranění označení památného stromu, jehož ochrana byla zrušena, zajistí orgán ochrany přírody.

(3) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na

a) kriticky ohrožené,

b) silně ohrožené,

c) ohrožené

(3) Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostliny.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se zařazují do

a) I. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je s ohledem na míru jejich ohrožení a vzácnost zapotřebí chránit nejpřísněji prostřednictvím ochrany jednotlivých jedinců,

b) II. kategorie ochrany, kam se zařadí ostatní zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů vyžadující s ohledem na převládající příčiny jejich ohrožení ochranu jedinců, u nichž však současně jejich ohrožení není spojeno s běžným obhospodařováním pozemků nebo je pro jejich ochranu vhodný způsob obhospodařování pozemků potřebný; do II. kategorie ochrany se zařadí rovněž zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, u nichž potřeba ochrany jedinců vyplývá z požadavků mezinárodních úmluv nebo předpisů Evropské unie, pokud nebyly zařazeny do I. kategorie, nebo

c) III. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které s ohledem na jejich nároky a způsob života není nezbytné chránit na úrovni jednotlivých jedinců, ale potřebná je ochrana jejich místních populací nebo biotopů.

(3) Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do příslušné kategorie ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví, při zohlednění jiných veřejných zájmů, zejména energetické a surovinové bezpečnosti, rozvoje obcí a naplňování cílů a úkolů územního plánování a zájmu na obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, kritéria pro vymezení místních populací a biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů či jejich skupin zejména na základě

a) aktuálního výskytu a jeho charakteru se zohledněním přirozených či umělých překážek limitujících výskyt a přirozené šíření,

b) charakteristických ekologických a biotopových nároků nebo nároků na klíčové části biotopů nezbytných zejména pro rozmnožování, růst a vývoj, zajištění živin nebo zdrojů potravy, možností úkrytu, nocování, zimování nebo pro shromažďování či odpočinek jedinců,

c) charakteristických životních projevů, schopnosti přirozeného šíření a prostorových nároků či odlišnosti populací na úrovni jejich genetické diverzity.

(4) Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody průběžně shromažďuje informace o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a vytváří podmínky pro využití informací rovněž od odborných institucí i veřejnosti. Informace o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů poskytuje Agentura prostřednictvím informačního systému ochrany přírody; pro zajištění informování vlastníků pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů při tom vytváří technické podmínky, které umožňují přístup k aktuálním údajům.

(5) Zpracovatel lesního hospodářského plánu při zpracování plánu převezme informaci o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z informačního systému ochrany přírody k navrhovanému počátku platnosti plánu; výskyt zjištěný po schválení lesního hospodářského plánu, který by mohl být významný z hlediska lesního hospodaření, oznámí orgán ochrany přírody vlastníkovi pozemku písemně nebo dle dohody jinou vhodnou formou.

(6) Pro účely územního plánování podle stavebního zákona poskytuje Agentura vymezení biotopu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Každý je při své činnosti povinen postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu zvláště chráněných rostlin nebo zraňování a úhynu zvláště chráněných živočichů. Neučiní-li tak povinná osoba sama, orgán ochrany přírody uloží provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k zabránění takovému úhynu a zraňování; nejde-li o opatření vyžadující povolení změny dokončené stavby.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

(2) Ochrana podle odstavce 1 se na rostliny nevztahuje, pokud

a) rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,

b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,

c) pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.

(3) Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu.

(4) Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky nebo silně ohrožených druhů rostlin mohou orgány ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o této dohodě jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody prověří, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob hospodaření neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané lokalitě předmětem ochrany podle práva Evropských společenství¹⁰⁾, z hlediska ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny. Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.

(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

Zakazuje se poškození a ničení biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha a jejího genofondu. Za poškození biotopu zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha se považuje takový zásah, který vede k jeho významnému nebo trvalému poškození, v jehož důsledku přestane splňovat nároky daného druhu nebo vede k významnému nebo trvalému ohrožení, poškození nebo zničení jeho místní populace.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) U zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany se zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, nejde-li o jedince pěstovaného v kulturách získaných povoleným způsobem, zejména jedince těchto druhů nebo jeho část

a) sbírat, trhat, poškozovat, ničit a

b) držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje anebo výměny.

(2) U zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany se zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména

a) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část sbírat, chytat, rušit, ničit, zraňovat, usmrcovat,

b) poškozovat nebo ničit místa jejich rozmnožování a odpočinku, zejména hnízda, hnízdiště, nory, jiná jejich přirozená nebo umělá sídla, nocoviště a shromaždiště, a u zvláště chráněných druhů ptáků odebírat nebo sbírat jejich vejce ve volné přírodě a držet tato vejce, i jsou-li prázdná,

c) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje anebo výměny; jedná-li se o jedince odchovaného v lidské péči, postupuje se podle § 55.

(3) Zákazy podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na poddruh zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který není evropsky významným druhem, pokud se na území České republiky přirozeně nevyskytuje.

(4) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na nezáměrné zásahy do přirozeného vývoje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v II. kategorii ochrany uskutečněné v rámci povolené stavby splňující požadavky na ochranu zvláštně chráněných druhů rostlin nebo živočichů podle § 148 odst. 2 stavebního zákona nebo běžného lesnického nebo zemědělského obhospodařování na k tomu určených plochách nebo při obdobných činnostech v rámci péče o veřejnou zeleň, pokud jimi nedochází k poškození a ničení jejich biotopu nebo místní populace. Za běžné obhospodařování se nepovažují změny druhu a způsobu využití pozemku, nejde-li o změny povolené podle stavebního zákona, a poškozování ekologicky významných prvků. Za běžné obhospodařování se dále nepovažují činnosti, kterými dochází k podstatné změně hydrologických půdních poměrů nebo vodního režimu území, půdního povrchu nebo chemických vlastností prostředí. Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podrobnější charakteristiku podstatných změn hydrologických půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a chemických vlastností prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů anebo jejich skupin.

(5) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na nezáměrné zásahy způsobené provozem vozidla nebo jiného dopravního prostředku nebo průchodem volnou krajinou, pokud taková činnost není v místě zakázána.

(6) Orgán ochrany přírody může s vlastníkem nebo uživatelem pozemku, na němž se vyskytuje zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, uzavřít dohodu o způsobu hospodaření nebo péči o pozemek, které přispěje k zachování místní populace druhu a jeho biotopu. Pokud dohodnutý způsob hospodaření nebo péče o pozemek zahrnuje činnosti, pro které by jinak bylo vyžadováno povolení výjimky ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů podle § 56 odst. 1, a orgán ochrany přírody ověří naplnění důvodů pro povolení této výjimky, uzavřená dohoda o způsobu hospodaření tuto výjimku nahrazuje; v dohodě se tato skutečnost uvede.

(1) Zákazy podle § 49a odst. 1 a 2 se vztahují rovněž na mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho část a výrobek, u něhož je z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo jiných okolností patrné, že je vyroben z jedince takového druhu. To neplatí pro zákaz držení a dopravy, jedná-li se o

a) mrtvého jedince, jeho část nebo výrobek z něj dovezené do České republiky, prokáže-li držitel zákonný původ takového jedince, jeho části nebo výrobku z něj podle § 54 odst. 1 a nakládání s tímto jedincem, jeho částí nebo výrobkem z něj je v souladu s účelem dovozu,

b) mrtvého jedince odebraného z přírody před datem přistoupení České republiky k Evropské unii, jeho část nebo výrobek z něj, nebo

c) nalezené pero zvláště chráněného druhu ptáka držené pro vlastní potřebu.

(2) Držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jeho části nebo výrobku z něj je povinen provést jeho registraci prostřednictvím evidence druhové ochrany do 30 dnů ode dne jeho nabytí; jedná-li se o mrtvého jedince druhu, který v době nabytí držitelem nebyl zařazen v I. nebo II. kategorii ochrany, je jeho držitel povinen provést registraci do 1 roku ode dne zařazení druhu na seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v I. nebo II. kategorii ochrany. Registrace se nevyžaduje, jedná-li se o jedince zvláště chráněného druhu, jeho část nebo výrobek z něj držený jako součást sbírky muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, územního samosprávného celku, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce zapsané v centrální evidenci sbírek vedené podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy nebo držený jako součást souboru chráněného jako kulturní památka.

(3) Podmínkou registrace mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany je jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jiná jeho nezaměnitelná a trvalá identifikace jeho držitelem. Bližší podmínky nezaměnitelného a trvalého označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé identifikace mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

Ustanovení § 49a odst. 1 a 2 a § 49b se obdobně použijí rovněž na jedince evropsky významného druhu rostliny nebo živočicha, u nějž je předpisy Evropské unie vyžadována ochrana na úrovni jedince, který se nevyskytuje jako volně žijící v České republice; v případě, že pro jedince byla vydána obdobná výjimka ze zákazů v jiném členském státě Evropské unie, postupuje se podle § 56 odst. 6.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.

(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.

(5) Zákaz držení a dopravy se nevztahuje na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha, jeho části nebo výrobku z něho, dovezeného do České republiky, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s § 54 odst. 1 tohoto zákona. Tyto zákazy se rovněž nevztahují na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha odebraného z přírody na území České republiky před datem přistoupení k Evropské unii, pakliže držitel prokáže zákonný původ jedince v souladu s právní úpravou platnou v době jeho nabytí.

(6) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(7) Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky, regionální a místní zvláštnosti.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Každý, kdo odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, je povinen tento odběr bez zbytečného odkladu zaznamenat do nálezové databáze ochrany přírody. Tyto jedince je dovoleno odebrat, držet a využívat jen v rozsahu a způsobem, které neohrozí místní populaci a nepoškodí biotop druhu, není-li takové držení nebo využívání v rozporu s jinými právními předpisy⁷³⁾; prodej nebo nabízení za účelem prodeje jedince, jeho části nebo výrobku z něj se zakazuje.

(2) Orgán ochrany přírody je oprávněn omezit odběr jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody, pokud by mohlo dojít k ohrožení místní populace druhu nebo je odebírání a využívání zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody nezbytné upravit s ohledem na zachování stavu druhu z hlediska ochrany; orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit množství jedinců odebíraných z přírody, období, místo a postup tohoto odebírání a další podmínky pro odebírání a využívání těchto jedinců.

⁷³⁾ Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.

(2) Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.

Nástroje aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy

(1) Orgány ochrany přírody při provádění aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů a biotopy vychází z Červených seznamů ohrožených druhů a biotopů (dále jen „Červený seznam“).

(2) Červené seznamy vydává Agentura pro území České republiky podle kritérií stanovených Mezinárodní unií ochrany přírody za účelem vyjádření míry ohrožení druhů rostlin, živočichů a biotopů na základě odborných podkladů o změnách stavu druhů a životaschopnosti jejich populací nebo stavu a míře ohrožení biotopů.

(3) Červené seznamy se zveřejňují v informačním systému ochrany přírody.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Za účelem snížení míry ohrožení vybraných vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a biotopů se zpracovávají záchranné programy na celostátní úrovni a regionální akční plány jako odborné koncepční dokumenty, které stanoví souhrn opatření aktivní péče.

(3) Za účelem zmírnění střetů mezi zájmy člověka na využívání krajiny a životními projevy vybraných zvláště chráněných druhů živočichů se zpracovávají programy péče.

(4) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče se evidují v ústředním seznamu a zveřejňují v informačním systému ochrany přírody. Informace o schválení záchranného programu a programu péče se zveřejňuje rovněž ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

(5) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče jsou podkladem pro jiné plánovací dokumenty a pro vydávání rozhodnutí, závazných stanovisek a dalších správních úkonů podle tohoto zákona; orgány ochrany přírody postupují při výkonu své působnosti tak, aby přispívaly k naplňování záchranných programů, regionálních akčních plánů a programů péče.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Vypustit zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody nebo vysít anebo vysadit uměle vypěstovanou^20a) zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu a zastavitelné území obce lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

(2) Orgán ochrany přírody může souhlas udělit v případě, že

a) nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící nebo planě rostoucí populace druhu,

b) jde o vypuštění, vysetí nebo vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace nebo posílení populací stávajících a

c) vypuštění, vysetí nebo vysazení je v souladu se záchranným programem nebo regionálním akčním plánem schváleným pro daný druh, pokud byly schváleny.

(3) Orgán ochrany přírody souhlas neudělí, pokud by

a) k vypuštění, vysetí nebo vysazení mělo dojít v ploše nebo koridoru pro veřejnou dopravní anebo technickou infrastrukturu vymezené v územně plánovací dokumentaci, nebo

b) vypuštění, vysetí nebo vysazení bylo v rozporu s budoucím využitím území vymezeným v územně plánovací dokumentaci a toto budoucí využití území by neumožňovalo dlouhodobé zachování populace tohoto druhu.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení a podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinu nebo živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně odebraných podle § 89 nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů se za zákonný původ považuje pravomocné rozhodnutí o odebrání.

(2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1, nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1, je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.

(3) Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované^20a) zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu^20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy živočichů. Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(4) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)^20c. Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy2^0d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.

(5) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo

a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy^20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,

b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z členského státu Evropských společenství v souladu s právem tohoto členského státu, nebo

c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy^1a) dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.

(6) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat nejpozději do 30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči nevztahuje.

(7) Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu jedince, vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů ode dne, kdy mu žádost o vydání osvědčení byla doručena.

(8) Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha odchovaného v lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení vydáno, nebo jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo.

(9) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.

(10) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.

(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování původu jedince a podmínky jeho provádění.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, u kterých je v § 5a, § 49a, § 49b, § 49c nebo § 50 anebo v čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoven zákaz takového způsobu nakládání, nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen prokázat jejich zákonný původ. V případě jedinců poddruhu zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který se na území České republiky přirozeně nevyskytuje, se za prokázání zákonného původu považuje prokázání způsobu nabytí takového jedince a jeho příslušnost k danému poddruhu.

(2) U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců odebraných podle § 89 nebo zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy^4a) se za zákonný původ považuje smlouva o převodu odebrané věci podle § 89 odst. 6.

(3) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1 nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1, je povinen

a) na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody prokázat svoji totožnost a

b) poskytnout orgánu ochrany přírody nezbytnou součinnost pro účely prokázání zákonného původu této věci, včetně umožnění její prohlídky a identifikace, prohlídky místa jejího držení nebo jiného nakládání s ní anebo jejího předvedení na určené místo.

HLAVA DRUHÁ

DRŽENÍ ŽIVOČICHŮ ODCHOVANÝCH V LIDSKÉ PÉČI

(1) Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů21) přiměřeně podle § 40.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.²¹⁾

(3) Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.

²¹⁾ Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.

Novela toto ustanovení ruší — v novém znění zákona už nebude.

(1) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)^20c). Účastníkem řízení o vydání osvědčení je pouze žadatel, § 70 odst. 2 a 3 a § 71 odst. 3 se nepoužijí. Orgán ochrany přírody předá vydané osvědčení do evidence druhové ochrany.

(2) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo

a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obchodování s ohroženými druhy^20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,

b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z jiného členského státu Evropské unie v souladu s právem tohoto členského státu, nebo

c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy⁷⁰⁾ dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.

(3) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 2 písm. a) je třeba podat nejpozději do 90 dnů ode dne narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 2 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 30 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Nelze-li ve lhůtě podle věty první s ohledem na velikost nebo jiné vlastnosti živočicha zajistit jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jinou jeho nezaměnitelnou identifikaci, žadatel tuto skutečnost uvede v žádosti a doplní nezbytné údaje nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti; do doby doplnění nezbytných údajů lhůta pro vydání osvědčení neběží. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 49a odst. 2 písm. c) nebo § 49c se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle vět první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči nevztahuje.

(4) Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno osvědčení, se § 5a odst. 1 a 2, § 49a odst. 2 a § 49c nepoužijí. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro jednoznačně identifikovaný nebo nezaměnitelně trvale označený exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obchodování s ohroženými druhy^20d) nahrazuje osvědčení.

(5) Držitel živočicha odchovaného v lidské péči je povinen zajistit, aby po celou dobu života živočicha bylo zajištěno jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jiný způsob jeho jednoznačné identifikace v souladu s vydaným osvědčením. Podléhá-li použitý způsob jednoznačné identifikace přirozeným změnám v průběhu času v závislosti na tělesných změnách živočicha nebo jiných okolnostech, je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen provádět aktualizaci informací a dokladů nezbytných pro identifikaci živočicha a požádat orgán ochrany přírody o aktualizaci údajů v osvědčení. Orgán ochrany přírody je při vydání osvědčení oprávněn v osvědčení vyznačit lhůtu, ve které je držitel živočicha odchovaného v lidské péči nejpozději povinen aktualizaci informací a dokladů provést.

(6) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření zákonného původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření zákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.

(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování zákonného původu jedince a podmínky jeho provádění.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Orgán ochrany přírody rozhodnutím zruší osvědčení, v případě

a) úmyslného předložení nesprávných údajů v žádosti o vydání osvědčení nebo v žádosti o aktualizaci údajů v osvědčení,

b) změně označení živočicha odchovaného v lidské péči; za změnu označení se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví živočicha, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo,

c) přenosu označení na jiného jedince, nebo

d) neprovedení aktualizace informací a dokladů nezbytných pro identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči.

(2) Rozhodnutí o zrušení osvědčení předá orgán ochrany přírody do evidence druhové ochrany.

(3) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo držitele; původní vlastník nebo držitel je povinen předat novému nabyvateli spolu s živočichem odchovaným v lidské péči také osvědčení.

(4) V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho držitel povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové ochrany, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala, popřípadě kdy byla zjištěna.

(5) Pokud se držitel jedince živočicha odchovaného v lidské péči rozhodl ponechat si po jeho úhynu tohoto jedince nebo jeho část i nadále ve svém držení a dosavadní způsob označení nebo identifikace jedince nelze dále použít, je povinen do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl, mrtvého jedince nebo jeho část nezaměnitelně a trvale označit nebo zajistit jiný způsob jeho nezaměnitelné a trvalé identifikace a požádat o vydání nového osvědčení. Ustanovení § 55 odst. 3 věta třetí se na žádost o vydání nového osvědčení použije obdobně; k žádosti se dále přiloží původní osvědčení.

(6) V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové ochrany, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, § 49 až 50 povoluje na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství¹⁰⁾, lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Na povolení výjimky má žadatel po splnění zákonem stanovených podmínek právní nárok. V pochybnostech o škodlivosti zamýšleného zásahu lze požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu^47c).

(2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit podle odstavce 1 orgán ochrany přírody povolí, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení daného záměru, zamýšlený škodlivý zásah neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu zvláště chráněného druhu z hlediska jeho ochrany a současně zamýšlený škodlivý zásah je povolován

a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť,

b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku, pokud tento zájem převažuje nad zájmem ochrany dotčeného druhu rostliny nebo živočicha,

c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,

d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin které jsou v zájmu ochrany rostlin a živočichů nebo pokud zájem na jejich uskutečnění převažuje nad zájmem ochrany dotčeného druhu rostliny nebo živočicha,

e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství.

e) pro účely opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu nebo pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin., nebo

f) pro účely odebrání nebo držení omezeného počtu jedinců, není-li v rozporu s jinými právními předpisy⁷³⁾; orgán ochrany přírody stanoví v rozhodnutí podmínky tohoto odebrání nebo držení a způsob jejich kontroly.

(3) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.

(3) Orgán ochrany přírody stanoví v povolení výjimky podmínky pro provedení zamýšleného škodlivého zásahu a, jedná-li se o výjimku ze zákazu odebrání a držení jedince zvláště chráněného druhu živočicha, rovněž způsob jeho nezaměnitelného a trvalého označení nebo jiný způsob jeho jednoznačné identifikace.

(4) Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a odstavci 2 povolit též opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody následně informuje na úřední desce, případně rovněž dalšími vhodnými způsoby, že podmínky pro uplatnění výjimky povolené opatřením obecné povahy nastaly.

(5) K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) a), d) a e) mohou orgány ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle odstavce 1.

(6) V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 1, obsah opatření obecné povahy podle odstavce 4 a pro obsah dohody podle odstavce 5 obdobně § 5b odst. 3. Povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody při povolování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a pro osobu, které byla povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavce 1, která postupuje podle výjimky povolené opatřením obecné povahy podle odstavce 4 nebo se kterou byla uzavřena dohoda podle odstavce 5 nebo podle § 49 odst. 4 § 49a odst. 6.

(7) Pro jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha, který byl dovezen na území České republiky z jiného členského státu Evropské unie, se nevyžaduje výjimka podle odstavce 1, pokud pro něj byla obdobná výjimka vydána v tomto jiném členském státě; platnost takové výjimky vydané v jiném členském státu Evropské unie potvrdí orgán ochrany přírody na úředně ověřený překlad předložený držitelem jedince.

V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.

HLAVA TŘETÍ

ZÁCHRANNÉ STANICE

(1) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice. Ministerstvo životního prostředí předává rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice do evidence druhové ochrany.

(2) Označení „záchranná stanice“ může v souvislosti s držením a péčí o živočichy používat pouze ten, kdo je držitelem povolení k provozování záchranné stanice (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede seznam záchranných stanic a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách.

(3) V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice žadatel kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem dále uvede

a) rozsah poskytované péče z hlediska určení druhů živočichů, jejich množství a délky poskytované péče,

b) vymezení území, pro které zamýšlí péči poskytovat,

c) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy, včetně podkladů dokládajících splnění požadavků právních předpisů upravujících ochranu zvířat proti týrání a veterinární péči na velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odbornou způsobilost osoby odpovědné za péči o živočichy.

(4) Ministerstvo životního prostředí si k žádosti o povolení k provozování záchranné stanice vyžádá vyjádření místně příslušného orgánu státní správy myslivosti a krajské veterinární správy.

(5) Ministerstvo může provozování záchranné stanice povolit, pokud

a) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy je odpovídající rozsahu péče navrhovanému v žádosti o povolení a přirozeným nárokům živočichů,

b) velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odborná způsobilost osoby odpovědné za péči o živočichy splňují podmínky právních předpisů upravujících ochranu zvířat proti týrání a veterinární péči a

c) na území vymezeném v žádosti je dána potřeba zajištění péče o druhy živočichů uvedené v žádosti; dostatečné zajištění potřeby péče o konkrétní druhy živočichů na dotčeném území stávajícími provozovateli záchranné stanice může být důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení k provozování nové záchranné stanice nebo povolení takového provozování v omezeném rozsahu, než jak byl vymezen v žádosti.

(6) V rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice stanoví Ministerstvo životního prostředí místo, kde se záchranná stanice nachází, území, v němž je oprávněna péči poskytovat, rozsah péče, kterou je záchranná stanice oprávněna poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí, a další podmínky vztahující se k provozování záchranné stanice.

(7) Součástí rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo o změně tohoto rozhodnutí může být rovněž v rozsahu povolené činnosti záchranné stanice rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o stanovení odchylného postupu podle § 5b odst. 1 a o povolení výjimky ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud o to žadatel v žádosti o povolení k provozování záchranné stanice nebo o změnu tohoto povolení požádal.

(8) Ministerstvo životního prostředí může z moci úřední změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, a to podmínky týkající se záchranné stanice nebo podmínky týkající se potřeby zajištění péče o živočichy v dotčeném území, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání anebo předpisy upravující veterinární péči. Ministerstvo životního prostředí změní nebo zruší povolení k provozování záchranné stanice na žádost provozovatele záchranné stanice. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy držené v záchranné stanici.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Záchranná stanice zajišťuje péči o přijatého živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě způsobem a za podmínek odpovídajících přirozeným nárokům daného druhu a zdravotnímu stavu přijatého živočicha tak, aby byly zachovány jeho přirozené vlastnosti a schopnosti a bylo možné jej navrátit do přírody, nevylučuje-li to jeho zdravotní stav. Záchranná stanice dále vhodným způsobem zajišťuje v potřebném rozsahu přípravu přijatého živočicha na jeho návrat do přírody.

(2) Pečuje-li záchranná stanice o živočicha, pro kterého byl přijat záchranný program nebo program péče, postupuje při poskytování péče takovému živočichovi a při jeho návratu do přírody v součinnosti s Agenturou; pečuje-li o živočicha, pro kterého byl schválen regionální akční plán, postupuje v součinnosti s orgánem ochrany přírody, který tento plán schválil.

(3) Není-li návrat živočicha přijatého do záchranné stanice do přírody s ohledem na jeho zdravotní stav možný, využije jej záchranná stanice přednostně pro účely ochrany přírody, zejména náhradní péče o jiné jedince nebo informování a vzdělávání veřejnosti o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů. Není-li takové využití možné, může být takový živočich na základě posouzení veterinárního lékaře, že již nevyžaduje další odbornou péči, předán záchrannou stanicí do péče jiné osobě, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jinými právními předpisy.

(4) Přijme-li záchranná stanice živočicha, který je invazním nepůvodním druhem, postupuje v souladu se zásadami regulace a vydanými správními akty podle § 13g a 13h. Jedince invazního nepůvodního druhu nelze navrátit do přírody; předán do péče podle odstavce 3 může být pouze osobě, která je držitelem povolení podle § 13d nebo § 13h odst. 3.

(5) Záchranná stanice přijme do dočasné péče rovněž jedince zvláště chráněného druhu živočicha, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu zajištěného nebo odebraného podle § 89, exemplář zadržený nebo zabavený podle zákona o obchodování s ohroženými druhy anebo jedince vydaného nebo odňatého v trestním řízení, pokud disponuje potřebnou kapacitou a technickým a odborným zázemím.

(6) Záchranná stanice vede evidenci přijatých živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření a péči poskytnutou jim po dobu jejich pobytu v záchranné stanici. Součástí evidence je rovněž datum, místo a způsob návrat vyléčeného živočicha do přírody. Údaje z evidence předávají záchranné stanice každoročně do evidence druhové ochrany.

(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro poskytování péče živočichům v záchranných stanicích s ohledem na zachování jejich přirozených vlastností a možnost jejich návratu do přírody a podmínky pro poskytování dlouhodobé péče živočichům, jejichž návrat do přírody není možný, a jejich využití pro osvětové a vzdělávací účely.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.

(2) Pokud vlastníku zemědělské půdy^21b) nebo lesního pozemku^21c) nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže,^21f) nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu. Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.

(2) Pokud vlastníku zemědělské půdy^21b) nebo lesního pozemku^21c) nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže^21f), nebo nájemci, pachtýři, podpachtýři nebo uživateli dílu půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství, který tyto pozemky nebo díly půdního bloku oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu.

(3) Nárok na finanční náhradu trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu, pachtu nebo podpachtu; obdobně se nárok uplatní i v případě oprávněně užívaného pozemku podle vodního zákona. Nájemce pozemku, pachtýř, podpachtýř nebo uživatel dílu půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku.

(4) Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci, pachtýři nebo podpachtýři téhož pozemku anebo uživateli půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží oprávněnému podle odstavce 2, který tyto pozemky užívá, též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.

(3) (5) Finanční náhradu podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemce oprávněného uvedeného v odstavci 2, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.

(4) (6) Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci oprávněnému uvedenému v odstavci 2 poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 nebo náhrada podle zvláštního právního předpisu,^21d) náhrada podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku snižuje. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.

(5) (7) Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem.^21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle odstavce 2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.

(6) (8) Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.

(1) Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná zastavitelná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

(2) V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.

(3) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.⁷⁾

(4) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

(1) Pozemky ve vlastnictví státu nacházející se na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek nelze prodat, darovat ani jinak úplatně nebo bezúplatně převést na jinou osobu. Právní jednání učiněná v rozporu s tím jsou neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2) Zákaz převodu podle odstavce 1 se nepoužije na

a) zastavěný stavební pozemek⁶⁹⁾ pozemek zázemí stavby⁷⁶⁾, na kterém byla realizována stavba zapsaná v katastru nemovitostí,

b) spoluvlastnický podíl státu na pozemku podle odstavce 1,

c) směny pozemků odůvodněné naplňováním cílů ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona,

d) pozemek, o jehož trvalé nepotřebnosti rozhodla podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích správa národního parku nebo Agentura,

e) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví obce, a to v případě, že se jedná o převod pozemku do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,

f) silniční pozemek, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zákona o pozemních komunikacích vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou,

g) pozemek, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.

(3) K převodům podle odstavce 2 písm. a) až e) je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí.

(4) Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí je dále třeba k převodu

a) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace nebo přírodní památky, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,

b) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází v ochranném pásmu zvláště chráněného území, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,

c) stavby ve vlastnictví státu, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, s výjimkou stavby zřízené na pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.

(5) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je třeba i v případě, že nemovitá věc leží ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu jen zčásti.

(6) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je podmínkou platnosti právního jednání, kterým k převodu dochází. Vydává jej v písemné formě Ministerstvo životního prostředí pro jednotlivé případy na základě odůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky státu, státní organizace nebo jiného subjektu, který hospodaří s majetkem státu. Souhlasné stanovisko Ministerstvo životního prostředí vydá pouze v případě, že se nejedná o pozemek nebo stavbu, které jsou potřebné pro naplňování cílů ochrany zvláště chráněného území. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.

(7) Souhlasné stanovisko podle odstavce 4 se nevyžaduje pro převod pozemků a staveb podle zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby s výjimkou převodu pozemků, které se nachází na území přírodních rezervací a přírodních památek.

⁷⁶⁾ § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění.

(1) Veřejně přístupné účelové komunikace,²⁷⁾ stezky a pěšiny mimo zastavěné zastavitelné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.

(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti²⁸⁾ či sousedských práv.²⁹⁾ Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.³⁰⁾

(3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.³¹⁾

(4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

(5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná zastavitelná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.

(6) Při provádění preventivních opatření podle občanského zákoníku, jejichž účelem je předejít vzniku újmy na životě, zdraví nebo majetku osob, nebo tuto újmu odvrátit, si vlastníci pozemků počínají tak, aby nedošlo k nedovolené změně obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. Cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody v klidových územích národního parku a turistické trasy na území národního parku udržuje vlastník pozemku tak, aby byla zajištěna jejich průchodnost v souladu se zásadami péče; tím nejsou dotčena práva a povinnosti vlastníka pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích.

(7) V úseku vyznačené nebo vyhrazené turistické trasy, kde hrozí trvale zvýšené riziko újmy na životě, zdraví nebo majetku osob z důvodu uplatňování ochranného režimu zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle tohoto zákona nebo jiné neobvyklé riziko újmy na životě, zdraví nebo majetku osob z důvodu stavu přírodního prostředí v obecně nebo zvláště chráněných částech přírody, kterými trasa prochází, zajistí vlastník pozemku na přístupových místech vhodným způsobem informování osob, pohybujících se po této trase, o existujícím riziku.

(1) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.

(2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 49 či 50.

(3)(2) Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4)(3) Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky.⁷⁾

(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení³⁴⁾ a dobrovolných sborů či aktivů účasti občanů prostřednictvím právnických osob soukromého práva podle odstavce 2.

(2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení") je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.³⁵⁾ Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí, přírody a krajiny nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, může požádat orgán ochrany přírody, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok od jejího podání.

(3) Právnická osoba podle odstavce 2, která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto ustanovení nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, je účastníkem řízení podle odstavce 2, pokud jde o řízení vedené podle tohoto zákona jiným orgánem než stavebním úřadem nebo o řízení podle jiného právního předpisu, v němž se rozhoduje na základě společného závazného stanoviska (§ 83 odst. 9) nebo pokud se v něm rozhoduje o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo udělení výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3 nebo zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud do 10 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 2 písemně oznámí svou účast v řízení orgánu ochrany přírody. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu.

(4) V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvedou identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je podporující podpisová listina určena, a skutečnost, že listina je určena na účasti právnické osoby v řízení podle odstavce 3. Každá osoba podporující účast právnické osoby v řízení podle odstavce 3 uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.

³⁴⁾ § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

³⁵⁾ § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který obsahuje zejména

a) normativní správní akty v ochraně přírody,

b) návrhy na zahájení správního řízení,

c) vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,

d) všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,

e) návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),

f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.

Evidence chráněných území v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí

(1) Účelovými územními prvky, o nichž se vedou údaje v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen "registr územní identifikace"), jsou

a) zvláště chráněná území,

b) zóny ochrany přírody národních parků,

c) zóny odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí,

d) klidová území národních parků,

e) ochranná pásma zvláště chráněných území,

f) evropsky významné lokality,

g) ptačí oblasti,

h) památné stromy,

i) ochranná pásma památných stromů,

j) smluvně chráněná území,

k) smluvně chráněné památné stromy.,

l) registrované významné krajinné prvky.

(2) Editorem údajů o účelových územních prvcích uvedených v odstavci 1 je Agentura.

(1) O zvláště chráněném území se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je zvláště chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo zvláště chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zvláště chráněného území,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno.

(2) O zónách ochrany přírody národního parku se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je zónám ochrany přírody národního parku přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo národního parku, o jehož zóny ochrany se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón ochrany přírody národního parku,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým byly zóny ochrany přírody národního parku vyhlášeny.

(3) O zónách odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je zónám odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo chráněné krajinné oblasti, o jejíž zóny odstupňované ochrany se jedná, pod kterým je tato chráněná krajinná oblast vedena v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod zón odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým byly zóny odstupňované ochrany přírody chráněné krajinné oblasti vyhlášeny.

(4) O klidovém území národního parku se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je klidovému území národního parku přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo národního parku, o jehož klidové území se jedná, pod kterým je tento národní park veden v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod klidového území národního parku,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o opatření obecné povahy, kterým bylo klidové území národního parku vyhlášeno.

(5) O ochranném pásmu zvláště chráněného území se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je ochrannému pásmu zvláště chráněného území přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo zvláště chráněného území, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je toto zvláště chráněné území vedeno v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma zvláště chráněného území,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým bylo ochranné pásmo zvláště chráněného území vyhlášeno.

(6) O evropsky významné lokalitě se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je evropsky významné lokalitě přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo evropsky významné lokality, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod evropsky významné lokality,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena.

(7) O ptačí oblasti se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je ptačí oblasti přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo ptačí oblasti, pod kterým je vedena v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ptačí oblasti,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o právním předpisu, kterým byla ptačí oblast vyhlášena.

(8) O památném stromu se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaj, kterým je definiční bod památného stromu,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o rozhodnutí o vyhlášení památného stromu.

(9) O ochranném pásmu památného stromu se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je ochrannému pásmu památného stromu přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo památného stromu, o jehož ochranné pásmo se jedná, pod kterým je tento památný strom veden v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod ochranného pásma památného stromu,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma památného stromu.

(10) O smluvně chráněném území se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je smluvně chráněnému území přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo smluvně chráněného území, pod kterým je vedeno v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod smluvně chráněného území,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o smlouvě, kterou byla ochrana tohoto území zřízena.

(11) O smluvně chráněném památném stromu se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je smluvně chráněnému památnému stromu přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo smluvně chráněného památného stromu, pod kterým je veden v ústředním seznamu,

b) lokalizační údaj, kterým je definiční bod smluvně chráněného památného stromu,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o smlouvě, kterou byla ochrana památného stromu zřízena.

(12) O registrovaném významném krajinném prvku se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou

1. kód, který je registrovanému významnému krajinnému prvku přiřazen v registru územní identifikace,

2. název a evidenční číslo registrovaného významného krajinného prvku, pod kterým je veden v registru krajiny v informačním systému ochrany přírody,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod registrovaného významného krajinného prvku,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky,

d) údaje o rozhodnutí o vyhlášení registrovaného krajinného prvku.

(1) Zřizuje se informační systém ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem informačního systému ochrany přírody je Agentura.

(2) Informační systém ochrany přírody je jednotný celostátní informační systém určený ke zpracování údajů o ochraně přírody a krajiny vedený především za účelem

a) podpory výkonu státní správy,

b) podávání zpráv a informací vyžadovaných právními předpisy Evropské unie Komisi,

c) tvorby politik v oblasti ochrany přírody a krajiny,

d) poskytování údajů o území pořizovatelům územně analytických podkladů,

e) poskytování informací v oblasti ochrany přírody a krajiny,

f) podpory vědy a výzkumu,

g) podpory péče o přírodu a krajinu.

(3) Součástí informačního systému ochrany přírody jsou

a) nálezová databáze ochrany přírody, která slouží k ukládání dat a publikaci výsledků o rozšíření a stavu druhů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných druhů a přírodních stanovišť,

b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím orgány ochrany přírody plní informační povinnosti podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6, zajišťují evidenci osvědčení podle § 54 odst. 4 a vedou informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; prostřednictvím evidence druhové ochrany rovněž vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,

a) nálezová databáze ochrany přírody,

1. v níž se ukládají data a zveřejňují informace o rozšíření a stavu druhů rostlin a živočichů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných, a přírodních stanovišť,

2. jejímž prostřednictvím se ohlašuje odběr jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 1,

b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím

1. orgán ochrany přírody zajišťuje evidenci rozhodnutí a opatření obecné povahy o odchylném postupu podle § 5b, souhlasů podle § 5c odst. 4, dohod o způsobu hospodaření a péče o pozemek podle § 49a odst. 6, rozhodnutí a opatření obecné povahy k omezení odběru jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany podle § 50 odst. 2, souhlasů podle § 52b odst. 1, osvědčení podle § 55 odst. 1, rozhodnutí o zrušení osvědčení podle § 55a odst. 1, rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice podle § 57a odst. 1 a rozhodnutí, opatření obecné povahy a dohod podle § 56; současně orgány ochrany přírody plní prostřednictvím evidence druhové ochrany informační povinnost podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6 a vede informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,

2. vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,

3. vlastník nebo držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj provádí jeho registraci podle § 49b odst. 2,

4. vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči ohlašuje jeho ztrátu nebo odcizení podle § 55a odst. 6,

5. se přebírá evidence živočichů přijatých záchrannou stanicí a záznamů podle § 57b odst. 6,

c) ústřední seznam, který slouží k evidenci údajů stanovených v § 42 a 47, 47 a § 52a odst. 3,

d) jednotná evidence speleologických objektů, která slouží k evidenci krasových a pseudokrasových jevů na území České republiky a shromažďuje základní, polohové, měřické a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, dokumentaci, přehled o významu lokalit, jejich využití a stavu, možnosti ohrožení a výsledky výzkumu a průzkumu lokalit,

e) evidence opatření péče o přírodu a krajinu, která slouží k evidenci opatření ke zlepšení stavu přírody a krajiny realizovaných z veřejných finančních zdrojů a jako podklad pro jejich plánování a vedení informací podle čl. 24 odst. 1 písm. d), e), g) a i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.,

f) registr krajiny, který shromažďuje a zpřístupňuje informace o krajině, a který slouží k zobrazování významného krajinného prvku podle § 6 odst. 1 a k evidenci rozhodnutí o jeho registraci, zobrazování přírodního parku podle § 12 odst. 3 a evidenci nařízení o jeho zřízení nebo zrušení, zobrazování vyhlášené přechodně chráněné plochy podle § 13 odst. 1 a evidenci opatření obecné povahy o jejím vyhlášení a který zobrazuje informace o vymezeném systému ekologické stability.

(1) Orgány ochrany přírody jsou

a) obecní úřady,

b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

c) krajské úřady,

d) stavební úřady,

de) Agentura,

ef) správy národních parků,

fg) Česká inspekce životního prostředí,³⁷⁾

gh) ministerstvo životního prostředí,

hi) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

(2) Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.

(3) Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona.

(1) Obecní úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nebo nejde-li o záměr povolení kácení pro účely záměru vyžadujícího stavební povolení,

a) povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a

b) ukládají náhradní výsadbu podle § 9.

(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 rozhoduje pro záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo pro záměr který se nachází jeho část, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody,

a) vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. 1 a předávají rozhodnutí o registraci do registru krajiny,

b) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

c)b) rozhodují o zajištění nebo použití prostředků postupů nebo opatření k zabránění nadměrnému zbytečnému úhynu rostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů biotopů druhů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

d)c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,

e)d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6,

f)e) zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8, a podílejí se ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody na zajištění provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4,

g)f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1, nejde-li o stanovení odchylného postupu v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo jeho změně podle § 57a odst. 7,

g) rozhodují o uložení opatření k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů podle § 5c odst. 1,

h) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 3,

i) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,

j) přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,

k) vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,

l) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté a předávají jej do registru krajiny,

m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,

n) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy,

m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, včetně stanovení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 2, a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 5, předávají dokumentaci o památných stromech a jejich ochranných pásmech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1 a zajišťují označení památného stromu a jeho odstranění podle § 47 odst. 2,

n) vydávají souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 4, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3 a poskytují předběžnou informaci o škodlivosti činnosti podle § 46 odst. 4,

o) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2 odst. 3 písm. a),

p) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 § 55 odst. 1 až 6 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10 § 55 odst. 1 až 3, ověřují zákonný původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10 § 55 odst. 6,

q) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné zastavitelné území obcí podle § 63 odst. 1,

r) v rozsahu své působnosti ukládají rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

s) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

t) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají přestupky podle § 87 a 88 a

u) v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného zastavitelného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti^39d), zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

(1) Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.

(2) Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení přírodních rezervací podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a zajišťují péči o tato území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.

(3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a na území chráněných na základě smlouvy podle § 39 vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. Krajské úřady dále na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, stavební úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,

a) vydávají souhlasy ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,

b) povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní podle § 10 odst. 5 a předávají ji do evidence Agentuře,

c) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z důvodů ochrany zájmu chráněného v části páté a předávají jej do registru krajiny,

d) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle § 34 odst. 2,

e) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,

f) zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,

g) sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná,

h) zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,

i) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,

j) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu a předávají dokumentaci o vyhlášených přírodních parcích do registru krajiny,

k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 4,

l) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,

m) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i souhlasy podle § 4 odst. 2,

n) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,

o) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí,

p) povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2,

q) přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,

r)q) mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2 odst. 3 písm. a),

s)r) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,

t)s) v rozsahu své působnosti ukládají rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

u)t) vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,

v)u) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,

w)v) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

x)w) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2,

y)x) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání a

z) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.

y) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavitelného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody, a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.

(5) Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, stavební úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,

a) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,

b) ukládají rozhodnutím zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,

b) vydávají souhlas k prodeji a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus, k jejich vypouštění a rozšiřování podle § 5c odst. 4,

c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajiny podle § 5 odst. 5,

d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6 a mohou vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle § 5 odst. 6, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní obvody nejméně dvou podřízených obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,

e) zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8,

f) vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4,

g) vydávají rozhodnutí o uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1,

g)h) vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace podle § 13h odst. 2,

h)i) rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,

i)j) zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,

j)k) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4 § 49a odst. 6,

kl) vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,

lm) spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52, podílí se na jejich realizaci a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,

l) ukládají rozhodnutím provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k předcházení úhynu zvláště chráněných rostlin a úhynu a zraňování zvláště chráněných živočichů podle § 48a,

m) omezují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2,

n) zajišťují zpracování, schválení a realizaci regionálních akčních plánů podle § 52a odst. 1 a jejich předání do ústředního seznamu podle § 52a odst. 3, podílí se na realizaci záchranných programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2 ve spolupráci s Agenturou a při výkonu své působnosti postupují v souladu s těmito dokumenty a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,

mno) vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání nebo vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody podle § 54 odst. 3 § 52b odst. 1,

nop) s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10 § 55 odst. 1 až 3, ověřují zákonný původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10 § 55 odst. 6,

opq) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56, nejde-li o povolení výjimky v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo jeho změně podle § 57a odst. 7,

pqr) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,

qrs) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nerostů podle § 57a,

t) uzavírají dohody k provádění péče o pozemek podle § 68 odst. 2 a provádějí zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 v rozsahu své působnosti, a

rstu) rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89.

(6) Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národní parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí.

(7) Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v rozsahu své působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných právních předpisů^39c).

(8) Krajské úřady vydávají závazná stanoviska z hlediska vysazování nepůvodních druhů k řízením o povolení výkonu rybářského práva podle zákona o rybářství.

(9) Krajské úřady vydávají společná závazná stanoviska podle § 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona a to včetně posouzení povolení kácení podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud se záměr nebo jeho část nachází na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, anebo na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku nebo újezdní úřad. V případě, že se záměr nachází na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, anebo na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jen zčásti, krajské úřady vydávají společné závazné stanovisko podle § 83 odst. 9 pro celý záměr.

(1) Stavební úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenské újezdy a jedná-li se o záměry podle stavebního zákona, v rámci řízení podle stavebního zákona posoudí splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro

a) vydání souhlasu k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2,

b) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,

c) povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,

d) povolení výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,

e) vydání souhlasu k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,

f) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a souhlas s ošetřováním památného stromu podle § 46 odst. 3, vydání souhlasu ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 2, zrušení ochrany památného stromu podle § 46 odst. 5,

g) povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56; k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany je nezbytné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v II. kategorii ochrany je nezbytné vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody,

h) vydání souhlasu k činnostem a zásahům týkajícím se zvláště chráněných nerostů podle § 57,

i) vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1.

Souhlas nebo povolení podle písmene a) až h) se v těchto případech samostatně nevydává a je součástí výrokové části rozhodnutí o povolení záměru, změně záměru před dokončením, případně o povolení užívání stavby podle stavebního zákona, jsou-li zájmy chráněné podle písmen a) až h) dotčeny.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nepoužije, jde-li o záměr vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(3) Stavební úřady v rozsahu své působnosti podle odstavce 1

a) ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

b) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1 a rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1,

c) ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2, a

d) projednávají přestupky podle § 87 odst. 1 písm. a), b), d), e), i) a j), § 87 odst. 2 písm. b), l), m), n) a o), § 87 odst. 3 písm. a) až e), l) a m), § 88 odst. 1 písm. b), c), d), g), k), n), s), § 88 odst. 2 písm. a), b), d), f) až i), p) a w) vyplývající z porušení povinností uložených jimi vydanými rozhodnutími nebo opatřeními.

Toto ustanovení novela teprve zavádí — v původním znění zákona není.

(1) Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná, správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.

(2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

(3) Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2, není-li příslušný jiný orgán

a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst vyhrazují místa ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí,

b) vydávají souhlasy k vyhrazení míst vyhrazují místa pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí,

c) vydávají souhlasy k vyznačení cest vyznačují cesty na území národních přírodních rezervací,

d) rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích,

e) vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území,

f) zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle § 38,

g) zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je,

h) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí,

i) povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,

j) vyhrazují a vyznačují místa, cesty a trasy a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,

k) vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44,

l) vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality,

m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,

n) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,

o) vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu činnosti podle § 66 odst. 1 a k provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,

p) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.

(4) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5.

(5) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají a stanovují kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí.

(6) Agentura na území chráněných krajinných oblastí povoluje kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a ukládá náhradní výsadbu podle § 9 pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko⁶²⁾ nebo jeho části, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti.

(6) Agentura na celém území České republiky, mimo území vojenských újezdů, zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, vydává pro záměry podle stavebního zákona závazná stanoviska k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a vyjádření k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v II. kategorii ochrany, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.

(7) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a vojenských újezdů, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 mimo území vojenských újezdů poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3. Agentura dále na celém území České republiky uzavírá dohody podle § 68 odst. 2 a poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajiny podle § 2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí.

(8) Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního prostředí.

(9) Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1 a podle odstavce 19 po projednání s Ministerstvem obrany rovněž na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1.

(10) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy a Agentura tuto nápravu bezodkladně provede.

(11) Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52. Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38.

(12) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.

(13) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2

a) rozhodují o

1. povolení k přesunu podle § 13a odst. 1,

2. provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5,

3. umístění do karantény podle § 13a odst. 6, nebo

4. uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1, nebo

5.4. zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2,

b) schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7, nebo

c) zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2.

(14) Agentura na celém území České republiky vydává Červené seznamy podle § 52. Agentura na celém území České republiky zajišťuje zpracování a realizaci záchranných programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2; schválené záchranné programy a programy péče předává Agentura do ústředního seznamu. Agentura dále na celém území České republiky koordinuje zpracování regionálních akčních plánů zpracovaných příslušnými orgány ochrany přírody.

(14)(15) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče, zásadami péče o národní parky nebo záchrannými programy zvláště chráněných druhů, regionálními akčními plány a programy péče zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.

(15)(16) Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona.

(16)(17) Správy národních parků zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy podle § 20.

(17)(18) Správy národních parků na území národních parků vykonávají státní správu lesů v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle lesního zákona63). Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají působnost Ministerstva životního prostředí podle lesního zákona64), pokud jde o rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 48a odst. 1 písm. b) lesního zákona, a vydání závazného stanoviska k řízení podle jiného právního předpisu, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, podle § 48a odst. 2 písm. c) lesního zákona.

(18)(19) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy.

(20) Agentura a správy národních parků vydávají společná závazná stanoviska podle § 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona, a to včetně posouzení povolení kácení podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud se záměr nebo jeho část nachází v obvodu jejich územní působnosti podle odstavců 1 a 2. V případě, že se záměr nachází v obvodu územní působnosti podle odstavců 1 a 2 jen zčásti, Agentura a správy národních parků vydávají společné závazné stanovisko podle § 83 odst. 9 pro celý záměr.

⁶²⁾ Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.

(1) Na území vojenských újezdů²⁶) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, stavebních úřadů, krajských úřadů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné Ministerstvo obrany.

(2) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů

a) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,

b) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,

c) sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území za chráněná a ruší smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45 odst. 2,

d) vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují přírodní rezervace a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany; prohlašuje území za chráněná podle § 39,

e) předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do Ústředního seznamu ochrany přírody,

f) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

g) spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

h) vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

i) vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti,

j) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona újezdními úřady.

(1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice.

(2) Ministerstvo životního prostředí

a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,

b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny,

c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny,

e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,

f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,

g) řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.

(3) Ministerstvo životního prostředí dále

a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1,

b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10,

c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 12 a 13,

c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice podle § 57a odst. 1 a jeho změně nebo zrušení podle § 57a odst. 8, v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo jeho změny stanovuje odchylný postup podle § 5b odst. 1 a povoluje výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 odst. 1, vede seznam záchranných stanic a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách podle § 57a odst. 2,

d) vydává pro stavby pro energetickou bezpečnost⁷⁷⁾, s výjimkou staveb výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, závazná stanoviska k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a vyjádření k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v II. kategorii ochrany,

d) e) rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5,

e) f) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních přírodních rezervacích,

f) g) oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,

g) h) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,

h) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3,

i) j) vydává stanovisko k právnímu jednání, kterým dochází k převodu nemovitých věcí ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech podle § 61b odst. 3 až 7,

j) k) projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38,

k) l) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,

l) m) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu,

m) n) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,

n) o) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu,

o) p) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8,

pq) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,

q) schvaluje a ukončuje záchranné programy podle § 52a odst. 1 a programy péče podle § 52a odst. 2 a společně s Agenturou zajišťuje koordinaci jejich realizace,

r) může vydat, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatření obecné povahy ke stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 4, opatření obecné povahy, kterým se vydává souhlas k prodeji a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus, k jejich vypouštění a rozšiřování podle § 5c odst. 4, opatření obecné povahy, kterým stanoví podmínky odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2 a opatření obecné povahy, kterým se povoluje výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 a 4, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní obvody nejméně 2 příslušných orgánů ochrany přírody,

s) může uzavírat dohody podle § 56 odst. 5, pokud se mají vztahovat na území zasahující správní obvody nejméně 2 příslušných orgánů ochrany přírody,

qst) vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

rtu) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),

suv) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,

tvw) uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich pořizování,

uwx) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace^40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem⁴¹⁾, a

vxy) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní.

(4) Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a v řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Agentury.

(5) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se

a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České republiky,

b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,

c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,

d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,

e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,

f) stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1,

g) vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2,

h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura,

i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu, včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 4 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,

j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,

k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,

l) stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9,

m) stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1,

n) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,

n) stanoví seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do příslušné kategorie ochrany podle § 48 odst. 3, podrobnější charakteristiku podstatných změn hydrologických půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a chemických vlastností prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů anebo jejich skupin podle § 49a odst. 4, bližší podmínky nezaměnitelného a trvalého označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé identifikace mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany podle § 49b odst. 3, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,

o) stanoví způsoby ověřování zákonného původu, náležitosti vzor žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11 § 55 odst. 7,

p) stanoví bližší podmínky pro poskytování péče živočichům v záchranných stanicích s ohledem na zachování jejich přirozených vlastností a možnost jejich návratu do přírody a podmínky pro poskytování dlouhodobé péče živočichům, jejichž návrat do přírody není možný, a jejich využití pro osvětové a vzdělávací účely podle § 57b odst. 7 a výši nákladů na krmivo, energie a chovatelskou péči o jedince hrazené Ministerstvem životního prostředí podle § 89 odst. 7,

p)q) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4 7, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem,

q)r) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,

r)s) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,

s)t) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 2 a náležitosti dohody o jeho poskytování,

t)u) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,

u)v) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,

v)w) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,

w)x) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8 a

x)y) zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.

(6) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.

(7) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení, která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 jsou schopna zajistit potřebnou odbornou péči a zabránit úniku a rozmnožování invazních nepůvodních živočichů. Ministerstvo životního prostředí vede evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.

(8) Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.

⁷⁷⁾ § 1 odst. 5 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.

(2) Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců a odstranění jedinců invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 89, v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.

(3) Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství^41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém^41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování zákonného původu a totožnosti podle § 54.

(4) Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.

(5) Jedná-li se o kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona týkajících se ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními nepůvodními druhy, je inspekce oprávněna po právnických, podnikajících fyzických a fyzických osobách požadovat prokázání zákonného původu podle § 54 odst. 1, prokázání jejich totožnosti podle § 54 odst. 3 písm. a) a odebrat jim nedovoleně držené jedince nebo uložit jim odstranění jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 89. Inspekce rovněž projednává přestupky právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, pokud jimi byly porušeny povinnosti podle tohoto zákona týkající se ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními nepůvodními druhy.

(1) Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen "ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.

(2) Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad.

(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která

a) je občanem České republiky,

b) je starší 21 let,

c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,

d) má způsobilost k právním úkonům,

e) je zdravotně způsobilá,

f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,

g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.".

(4) Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží přírody.

(5) Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.

(6) Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.

(7) Strážci jsou oprávněni

a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,

b) projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,

c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,

d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,

e) zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

f) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky., a

g) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho

(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil, rozhodnutím nejpozději do 15 dnů od jeho provedení strážcem. Vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

(9) Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.

(1) Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti⁶⁷⁾, a to při poměřování veřejných zájmů pro účely posouzení

a) potřebnosti záměru v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 5b odst. 1,

b) existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 45i odst. 4 a existence důvodů týkajících se veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti podle § 45i odst. 5,

c) převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a existence zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm. c).

(2) Odstavec 1 se uplatní na celém území České republiky, s výjimkou

a) evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,

b) zvláště chráněných území,

c) lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem⁶⁸⁾.

(3) Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.

(1) K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.

(2) Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.

(3) V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.

(4) Vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí podle tohoto zákona, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí.

(5) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona lze na žádost žadatele vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud

a) se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení podmínek, a

b) žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit.

(6) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí vydané v řízení podle odstavce 5 se oznamuje účastníkům řízení a zveřejňuje se na úřední desce orgánu ochrany přírody, který je vydal, po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.

(7) V souhlasu, povolení nebo jiném rozhodnutí, závazném stanovisku anebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pro provedení záměru nebo jiné činnosti zajišťující zmírnění dopadů na zájmy chráněné tímto zákonem.

(8) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62), nevydávají se

a) souhlas se zásahem, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2,

b) uložení zajištění a použití prostředků k zabránění zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3,

c) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,

d) povolení ke kácení dřevin podle § 8 odst. 1, včetně uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,

e) povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav podle § 10 odst. 2,

f) souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12 odst. 2,

g) souhlas k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku podle § 37 odst. 2,

h) souhlas s provedením činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu podle § 46 odst. 1,

i) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 a

j) souhlas se zřízením nebo zrušením veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území podle § 63 odst. 1.

(8) V případě řízení o žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona se odstavce 1 až 7 nepoužijí.

(9) Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko⁶²⁾ povolení podle stavebního zákona nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné rozhodnutí, které zahrnuje společné závazné stanovisko, které nahrazuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření podle tohoto zákona, které by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko⁶²⁾ povolení podle stavebního zákona nebo jeho část nachází na území národního parku, společné rozhodnutí nebo jeho ochranného pásma, společné závazné stanovisko zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu⁶⁵⁾ a rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona⁶⁶⁾.

(1) Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále přiloží projektovou dokumentaci záměru v rozsahu nezbytném pro vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:

a) údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala,

b) podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajiny,

c) informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru,

d) informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,

e) stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1 tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,

f) technické výkresy a mapovou dokumentaci.

Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru, jeho vlivu na území, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí, popřípadě době trvání záměru. Části dokumentace, které nejsou předmětem navrhovaného záměru, se neuvádějí.

(2) V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace podle odstavce 1:

a) charakteristiku stavu přírody a krajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémy a jejich složky, biotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,

b) charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti,

c) návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,

d) výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.

(3) K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(1) Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, újezdní úřady, Agentura a správy národních parků Orgány ochrany přírody v obvodu své působnosti kontrolují, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability.

(2) Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně přírody kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje, jak jsou dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a záchranné programy rostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo životního prostředí závady, uloží potřebná opatření k jejich odstranění.

(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,

b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,

c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

b) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,

c) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3 nebo § 5c odst. 1,

d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a odst. 2,

e) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka rodu Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který nemá původ ve volné přírodě České republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,

d)f) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,

e)g) nesplní ohlašovací, oznamovací nebo registrační povinnost určenou tímto zákonem,

f)h) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,

g)i) neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevin podle § 9,

h)j) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,

i)k) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,

j)l) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

k)m) nevede řádně záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků či pěstování zvláště chráněných rostlin,

l)n) nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného živočicha nebo ptáka, nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody, nebo

m)o) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.,

p) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,

c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,

b) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),

c) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,

d) v rozporu s § 49 poškodí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo její genofond,

e) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) úmyslně sbírá, trhá, poškodí nebo zničí zvláště chráněný druh rostliny zařazený v I. nebo II. kategorii ochrany,

f) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst. 1 písm. b) nebo § 49c,

g) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně sbírá, chytá, ruší, zničí, zraňuje nebo usmrtí jedince zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany,

h) poruší zákaz na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 49c,

i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části nebo výrobky z nich podle § 49b odst. 1,

j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj podle § 50 odst. 1,

k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle § 50 odst. 2,

l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

d)m) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,

e)n) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,

f)o) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

g)p) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

h)q) naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,

i)r) porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19,

j)r) úmyslně rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,

k)s) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,

l)t) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, nebo

m)u) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.

(3) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,

b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,

c) zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí

b) v rozporu s § 49 zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

c) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) nebo § 49c úmyslně zničí jedince zvláště chráněného druhu rostliny zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

d) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně usmrtí jedince zvláště chráněného druhu živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

d)e) pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les,

e)f) neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

f)g) nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,

g) h) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3,

h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,

i) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,

j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,

k) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),

l) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo 56 odst. 1 nebo 5, podmínky dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56 odst. 1 anebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,

m) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54, 55 nebo 55a,

p) úmyslně poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,

q) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo

r) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.

(4) Fyzická osoba se jako provozovatel motorového vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 44b nezajistí, aby při užití tohoto vozidla ve zvláště chráněném území byly dodržovány zákazy vjezdu a setrvávání motorových vozidel stanovené tímto zákonem nebo aby nedošlo k vjezdu nebo setrvání motorového vozidla, k němuž je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu. K odpovědnosti fyzické osoby za tento přestupek se nevyžaduje zavinění. Provozovatel motorového vozidla za tento přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinností podle tohoto zákona bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo pokud podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno.“.

(4) (5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4,

b) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.

(5) (6) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.

(6) (7) Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává orgán ochrany přírody.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,

b) poškodí nebo zničí památný strom,

c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les,

d) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,

e) usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

d) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,

e) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3 nebo § 5c odst. 1,

f) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a odst. 2,

g) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka rodu Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který nemá původ ve volné přírodě České republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,

f)h) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,

g)i) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,

h)j) nesplní ohlašovací, oznamovací nebo registrační povinnost podle tohoto zákona nebo, nesplní povinnost náhradní výsadby nebo nezajistí následnou péči o vysazené dřeviny podle § 9,

i) k) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

j)l) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,

k)m) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,

l)n) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

m)o) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,

n)p) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

o)q) rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,

p)r) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě § 13c odst. 1,

q)s) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním,

r)t) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, nebo

s)u) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.,

v) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,

b) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

d) zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

e) usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),

e) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,

f) v rozporu s § 49 poškodí nebo zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

g) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst. 1 nebo § 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

h) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a odst. 2 nebo § 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,

i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části nebo výrobky z nich podle § 49b odst. 1,

j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj podle § 50 odst. 1,

k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle § 50 odst. 2,

l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

f)m) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,

g)n) neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

h)o) nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,

i)p) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,

j)q) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,

k)r) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,

l)s) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11,

m)t) překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,

n)u) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

o)v) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54, 55 nebo 55a,

p)w) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo 56 odst. 1 nebo 5, podmínky dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56 odst. 1 anebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,

q)x) poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,

r)y) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo

s)z) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel motorového vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 44b nezajistí, aby při užití motorového vozidla ve zvláště chráněném území byly dodržovány zákazy vjezdu a setrvávání motorových vozidel stanovené tímto zákonem nebo aby nedošlo k vjezdu nebo setrvání motorového vozidla, k němuž je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu. Provozovatel motorového vozidla za tento přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinností podle tohoto zákona bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo pokud podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno.

(3) (4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.,

c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.

(4) (5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává orgán ochrany přírody.