Jeden úřad, jedno řízení,
jedno rozhodnutí.

Povolit stavbu v Česku dnes často trvá roky. U složitějších bytových domů se příprava a povolování může protahovat na 7 až 10 let. Proces je složitý, nepřehledný a výsledek nejistý. To má přímý dopad na dostupnost bydlení, ceny staveb i rozvoj obcí.

Novela má tento stav změnit. Jejím cílem je zrychlit a zpřehlednit povolování staveb, odstranit zbytečné administrativní kroky a nastavit jasnou odpovědnost za rozhodnutí. Nejde o další drobnou opravu systému, ale o snahu vytvořit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro občany, obce, úředníky i stavebníky.

Ano, a pozitivně. Novela zjednodušuje rekonstrukce a menší stavby, omezuje zbytečnou administrativu a snižuje počet povinností, které dnes drobné stavebníky zatěžují.

Cílem je, aby běžné úpravy domů nebyly byrokratickým maratonem. U jednodušších staveb má být proces přiměřený jejich rozsahu a riziku, aby lidé nemuseli řešit stejné množství papírů jako u složitých velkých staveb.

Naopak. Systém má být přehlednější a předvídatelnější. Méně paralelních řízení, méně nejasných požadavků a jasně daná odpovědnost úřadu znamenají, že se v procesu lépe zorientují i lidé, kteří staví nebo rekonstruují jednou za život.

Důležité je, aby občan věděl, co má doložit, komu a kdy může čekat výsledek. Novela proto směřuje k tomu, aby stavebník neobíhal množství úřadů, ale řešil svůj záměr v jednom srozumitelném procesu.

Ne. Novela nezavádí stavění bez pravidel. Zachovává požadavky na bezpečnost, ochranu veřejných zájmů, soulad s územním plánem i technické požadavky na stavby.

Změna spočívá v tom, že kontrola má být přiměřená, koordinovaná a nemá se zbytečně opakovat. Pokud už byla určitá otázka posouzena v územním plánování, nemá se znovu otevírat v každé další fázi řízení.

Ano. Novela nebere sousedům právo bránit své vlastnictví, soukromí ani životní podmínky. Sousedé budou moci uplatnit námitky, pokud se stavba přímo dotýká jejich práv.

Smyslem změny je, aby námitky byly konkrétní, věcné a podané včas. Není cílem umožnit nekonečné blokování staveb obecným nesouhlasem, ale zároveň musí zůstat zachována možnost bránit se proti skutečnému zásahu do práv.

Ano, soudní ochrana zůstává zachována. Stavební zákon stanoví pro žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu lhůtu jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí.

Tato lhůta je důležitá pro právní jistotu. Pokud má mít stavba předvídatelnou časovou osu, musí být jasné, dokdy lze rozhodnutí napadnout a kdy je možné považovat věc za stabilní.

Novela obsahově rozsah práv veřejnosti nemění. Veřejnost má klíčový prostor v územním plánování, kde se rozhoduje o tom, zda a kde se má stavět.

Ve stavebním řízení se už řeší především technické provedení konkrétního záměru, který má být v souladu s územně plánovací dokumentací. Cílem je omezit obstrukční nástroje, nikoli smysluplnou účast veřejnosti.

Ne. Ochrana přírody a krajiny zůstává zachována. Některé procesy se integrují do rozhodování stavebních úřadů, jiné zůstávají v kompetenci dotčených orgánů, například v citlivých územích nebo u zvláštních režimů ochrany.

Změna má zabránit tomu, aby se ochrana jednotlivých zájmů uplatňovala nepředvídatelně, opakovaně nebo nepřiměřeně. Nejde o oslabení ochrany, ale o její lepší koordinaci.

Ne. Ochrana památek zůstává zachována. Historická centra, památkové rezervace, památkové zóny, nemovité památky i jejich ochranná pásma zůstávají pod zvláštním režimem ochrany.

Novela má zpřehlednit procesy a nastavit jasnější odpovědnost za rozhodnutí. Cílem není umožnit necitlivé zásahy, ale zajistit, aby ochrana kulturního dědictví fungovala odborně, předvídatelně a v rozumných lhůtách.

Černé stavby nejsou přípustné ani podle nového zákona. Novela ale lépe rozlišuje mezi závažným porušením pravidel a méně závažným pochybením.

Cílem je postupovat důsledně tam, kde je to nutné, ale zároveň se vyhnout nepřiměřeně tvrdým sankcím v případech, kdy by nedávaly smysl. Zjednodušení legální cesty má také snížit motivaci stavět bez povolení.

Ano. Novela posiluje princip ochrany dobré víry. Lidé nerozumí tomu, proč by měli nést nejtvrdší důsledky, například hrozbu odstranění stavby, pokud sami nic neporušili a koupili nemovitost v důvěře, že byla řádně povolena.

Právo má rozlišovat mezi skutečným viníkem a člověkem, který se stal obětí chyby systému nebo jednání svého právního předchůdce. Nejde o omluvu černých staveb, ale o spravedlivější posouzení konkrétních situací.

Ano. Stavební právo má umět nejen kontrolovat, ale také rychle pomáhat. Po živelných pohromách je důležité, aby se lidé mohli vrátit k normálnímu životu a obnovit bydlení bez zbytečných průtahů.

Novela proto umožňuje rychlejší postupy tam, kde obnova dává smysl a nehrozí opakování stejného problému. Cílem je praktický systém, který lidem pomáhá v krizových situacích.

Výdejní boxy zásilkových služeb mají být výslovně zařazeny mezi drobné stavby ve volném režimu, tedy bez potřeby stavebního povolení.

Jejich umisťování má zůstat administrativně jednoduché, ale zároveň mají platit základní pravidla například pro bezpečnost, přístup nebo napojení na infrastrukturu. Musejí být také budovány v souladu s územním plánem. Cílem je jasné a jednotné řešení pro obce, provozovatele i občany.

Princip „jedno řízení, jeden úřad, jedno rozhodnutí". Stavebník už nemá obíhat množství úřadů a sbírat jednotlivá razítka bez jasné odpovědnosti za výsledek.

Novela má nahradit řetězení stanovisek jedním koordinovaným procesem. Stavebník má mít jednoho partnera, jasněji dané lhůty a předvídatelnější výsledek.

Zrychlení má přijít hlavně odstraněním duplicit. Co už bylo nebo mělo být posouzeno v územním plánování, se nemá znovu posuzovat ve stavebním řízení.

Současně se posilují lhůty, integrují se stanoviska dotčených orgánů a jasněji se stanovuje odpovědnost stavebního úřadu za finální rozhodnutí. Cílem je snížit počet vracení, opakovaných doplnění a zacyklení řízení.

Znamená to, že záměr se má posuzovat podle skutkového a právního stavu ke dni podání žádosti. To je zásadní pro právní jistotu stavebníka.

Dnes se může stát, že během dlouhého řízení se změní podmínky, dokumentace se musí přepracovat, znovu obeslat a znovu projednat. Pevný rozhodný okamžik má zabránit tomu, aby se řízení donekonečna vracelo na začátek kvůli změnám, které stavebník nemohl při podání žádosti znát.

Ano. Novela počítá s tím, že stavebník může spolu se žádostí předložit i návrh rozhodnutí včetně odůvodnění.

Neznamená to, že by si rozhodoval sám. Rozhoduje vždy stavební úřad. U kvalitně připravených žádostí ale může takový návrh výrazně pomoci, protože úřad dostane strukturovaný podklad a nemusí vše vytvářet od nuly.

Novela jasněji nastavuje odpovědnost tam, kam patří. Za správnost a splnění technických požadavků v projektové dokumentaci odpovídá projektant a další autorizované osoby.

Stavební úřad nemá být spoluprojektantem. Jeho úkolem není znovu odborně přepočítávat každou specializovanou část projektu, ale posoudit zákonnost záměru, ochranu veřejných zájmů a soulad s tím, co má podle zákona hodnotit.

Ne. Znamená to lepší rozdělení odpovědnosti. Odbornou garanci technických částí dokumentace nese autorizovaná osoba, která má profesní odpovědnost.

Úřad se díky tomu může soustředit na to, co je jeho role: zákonnost, veřejné zájmy, procesní správnost a soulad záměru s požadavky zákona. Tím se má zvýšit kvalita i rychlost rozhodování.

Je třeba rozlišovat dotčené orgány a vlastníky nebo správce veřejné dopravní a technické infrastruktury. U dotčených orgánů stavební zákon pracuje s tím, že mají na vyjádření nebo závazné stanovisko zpravidla 30 dnů, ve složitých případech lze lhůtu prodloužit.

Pokud se ve lhůtě nevyjádří, může za zákonem stanovených podmínek nastoupit fikce souhlasu bez podmínek. Neplatí to ale u některých citlivých environmentálních případů, například EIA, kde zákon fikci výslovně vylučuje.

U správců veřejné dopravní a technické infrastruktury je právně nepřesné automaticky tvrdit, že ve všech případech nastupuje stejná fikce souhlasu jako u dotčených orgánů.

I zde má ale novela posílit lhůty a předvídatelnost. Správci sítí mají respektovat lhůty pro svá vyjádření, typicky 30 dnů a ve zvlášť složitých případech 60 dnů. Podstatné je, aby stavebník nečekal neomezeně dlouho.

Zjednodušení neznamená oslabení bezpečnosti. U požární bezpečnosti je cílem zjednodušit proces, ne standard ochrany.

Hasiči přehodnotili rozsah svých požadavků na stavby, dokumentaci a způsob projednání. Stavby a procesy se mají lépe rozlišovat podle požárního rizika. U jednodušších staveb a u projektů s minimálním požárním rizikem se předpokládá administrativní zjednodušení postupů, zatímco u staveb s vyšším požárním rizikem zůstává uplatnění požadavků na požární ochranu i nadále zásadní.

Závazné stanovisko orgánu státního požárního dozoru zůstává u staveb, kde je požární riziko významné. Typicky jde o tunely, nemocnice, obchodní centra nebo další stavby, které jsou v případě požáru obtížně evakuovatelné.

Změna se tedy netýká standardu ochrany, ale plynulosti řízení a odstranění zbytečných administrativních kroků tam, kde riziko není vysoké.

Ano. Novela posiluje využití autorizovaných inspektorů. Už dnes může být k žádosti přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora, který dokládá, že stavba odpovídá povolení, je způsobilá k užívání a splňuje požadavky na výstavbu.

Novela umožňuje autorizovaným inspektorům vydat i kolaudační rozhodnutí. To může významně zrychlit závěrečnou fázi, která je pro stavebníky často klíčová kvůli hypotékám, katastru nebo nakládání s majetkem.

Rozběhnutá řízení se dokončí podle přechodných ustanovení tak, aby nebyla zbytečně komplikována nebo vracena na začátek.

Cílem je plynulý přechod, nikoli zastavení probíhajících projektů. Pokud se některé správní postupy novelou ruší, budou zastaveny, případně budou jejich použitelné části využity v dalším rozhodování.

Cílem je pravý opak. Největším zdrojem sporů je dnes nepřehlednost, nejednotná praxe a opakované procesní vracení věcí.

Jasnější pravidla, omezení obstrukcí, pevnější odpovědnost a důraz na proporcionalitu by měly motivaci k účelovým sporům snižovat. Soudní ochrana zůstává zachována, ale systém má být předvídatelnější.

Jde o princip, že pokud lze záměr upravit tak, aby splňoval zákonné požadavky, stavební úřad má raději stanovit podmínky a povolení vydat, než žádost rovnou zamítnout.

Nejde o novinku, která by obcházela zákon. Podobný princip už právní řád zná. Novela ho výslovně potvrzuje a zpřehledňuje. Pokud podmínky splnit nelze, žádost se samozřejmě zamítne.

Novela stanovuje základní časový rámec pro terénní část archeologického průzkumu před stavbou na 6 měsíců, s možností prodloužení dohodou.

Cílem je větší předvídatelnost. Dnes mohou průzkumy trvat nepředvídatelně dlouho, což komplikuje plánování investic, rezervaci stavebních kapacit i čerpání dotací. Ochrana archeologického dědictví zůstává zachována, ale proces má být časově uchopitelnější.

Odpověď vyplývá z § 21 odst. 3 a 4: Předpokladem je, že na URUK přejdou ti pracovníci, kteří budou vykonávat činnosti URUK dle § 21 odst. 3 a 4:

 (3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů územního plánování.

 (4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště

   a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

   b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,

   c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a

   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

Tomu dále odpovídají i body 11 a 12 přechodných ustanovení, které zní:

11. Působnost krajských úřadů jako nadřízených orgánů územního plánování a jejich působnost ve věcech územního plánování, které mají podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat úřady rozvoje území krajů, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje; do té doby vykonávají tuto působnost krajské úřady v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost krajských úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušný kraj.

12. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při pořizování územního plánu, regulačního plánu a územního opatření na žádost jiné obce a při vymezování zastavěného území, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje, není-li dohodnuto podle § 47 odst. 1 jinak; do té doby vykonávají tuto působnost obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost obecních úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušnou obec.

Přechod dotčených zaměstnanců je koncipován jako automatický přechod pracovněprávních vztahů ex lege v důsledku přechodu působnosti zaměstnavatele podle § 338 zákoníku práce a následných, přičemž rozhodujícím hlediskem je převažující náplň práce, nikoli souhlas zaměstnance. Nelze dovodit, že by zaměstnanci při „odmítnutí přechodu“ vznikal na odstupné automatický nárok.

URU k 1.1.2027, URUK k 1.1.2028.

Ano, budou metodiky a vzorová rozhodnutí k novele. Dále budou od září do prosince 2026 probíhat školení pro stavební řád a územní plánování.

Předpokládaný harmonogram školení ÚP a SŘ:

• Olomouc (Moravskoslezský a Olomoucký kraj) – 2. polovina září 2026

• Brno (Jihomoravský a Zlínský kraj) - 2. polovina září 2026

• Hradec Králové (Královehradecký a Pardubický kraj) – 10-12/2026

• České Budějovice (Jihočeský kraj a kraj Vysočina) – 10-12/2026

• Ústí nad Labem (Ústecký a Liberecký kraj) – 10-12/2026

• Plzeň (Karlovarský a Plzeňský kraj) – 10-12/2026

• Praha (Středočeský kraj a Praha) – 10-12/2026

Místo konání se může změnit.

Primárně personální kontinuitou a jednotnou metodikou. Obecně však není důvod ke ztrátě znalosti území, neboť lze rozumně předpokládat, že i v rámci 205 územních pracovišť URUKů v obcích s rozšířenou působností, do nichž přejdou zaměstnanci stavebních úřadů menších obcí s pověřeným obecním úřadem, budou, nebo alespoň mohou mít tito zaměstnanci na starost území, které historicky znají z jejich předchozího působení.

Tomu odpovídá i formulace pravidla v bodu 14 přechodných ustanovení, že: „Dosavadní zaměstnanci obcí a městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst se stávají zaměstnanci s místem výkonu práce v územním pracovišti úřadu rozvoje území kraje v sídle obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se tato obec nachází.“

Novela zásadně posiluje samosprávy v oblasti rozhodování o jejich vlastním rozvoji, a navíc i deklaruje, že rozvoj území obce a kraje je nově veřejným zájmem (§ 16). K posílení významu a autonomie samospráv v praktické rovině vede zejména sjednocení pořizování všech nástrojů územního plánování do samostatné působnosti obcí a krajů (viz zejména § 16, 23, 26) a jejich posílení ve střetech s dotčenými orgány (§ 54, 55).

Naopak. Sjednocením územního plánování do samostatné působnosti obcí a krajů (viz zejména § 16, 23, 26), viz předchozí odpověď.

Rozpracované návrhy ÚPD (vč. GIS dat) bude třeba předat příslušnému pořizovateli spolu s celým spisem. Nicméně pokud jde o pořizování nástroje územního plánování pro daného pořizovatele (obec nebo kraj, který pořizuje sám pro sebe), mění se sice od 1. 1. 2027 z právního hlediska přenesená působnost na samostatnou působnost, ale z praktického hlediska se fakticky nemění nic, neboť v pořizování pokračují stejní zaměstnanci stejného územního samosprávného celku viz přechodná ustanovení, body 11 a 12 poslední věty:

  11. … V ostatních případech přechází působnost krajských úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušný kraj.

  12 … V ostatních případech přechází působnost obecních úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušnou obec.

Pouze v případech, kdy přejde působnost na jiného pořizovatele, uplatní se bod 23 přechodných ustanovení:

  23. Pořizovatel, na kterého přešla působnost podle tohoto zákona, naváže na aktuální stav pořizování nástrojů územního plánování a pokračuje v něm podle tohoto zákona. O rozporech, které nebyly vyřešeny do 31. prosince 2026, rozhodne Úřad.

Tak tomu může být v případech uzavření veřejnoprávní smlouvy o pořizování s jiným pořizovatelem podle § 47 odst. 1 nebo 2. K pořizování úřadem rozvoje území kraje, případně jeho územním pracovištěm pro obec, která o to požádá podle § 47 odst. 2 však může dojít až ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, tj. od 1. 1. 2028. Do té doby (tj. v průběhu roku 2027) vykonávají tuto působnost nadále obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti jako doposud (bod 12 přechodných ustanovení).

Pokud jde o územně analytické podklady, pro ně platí bod 30 přechodných ustanovení:

  30. Pořizovatelé územně analytických podkladů podle dosavadních právních předpisů zašlou jimi pořízené územně analytické podklady včetně jejich zdrojových databází do 30. června 2027 Úřadu. Úřad převede územně analytické podklady podle věty první do jednotné struktury a formátu a vloží je do 31. prosince 2027 do Národního geoportálu územního plánování.

V souladu s § 314 se bude postupovat podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.

Příslušný pořizovatel.

Analýza s návrhem řešení dopadů novely stavebního zákona na NGÚP bude zpracována po výsledném schválení novely a do předpokládané účinnosti novely (1.1.2027). Vývoj potřebných funkcionalit je plánován na druhou polovinu t.r. Úřady budou včas informovány na pravidelně pořádaných školeních k NGÚP.

Ten, kdo bude státní správu vykonávat. Příspěvek poběží ještě v roce 2027 na přenesenou působnost.

Novela SZ výrazně zjednodušuje standardizaci územních plánů – v případě čistého převodu ÚP do jednotného standardu bude tento převod realizován bez řízení o jeho návrhu. Formalizovaný proces pořizování se v takovém případě ukončí. Viz přechodné ustanovení č. 25. Není tedy jasné, z jakého důvodu by se obcím nemělo podařit dokončit standardizaci.

Z rozpočtu příslušného úřadu.

K přechodu pracovních poměrů dochází na základě principu přechodu působnosti. Předpokladem je, že na URUK přejdou ti pracovníci, kteří budou vykonávat činnosti URUK, to znamená:

   a) u stavebních úřadů dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u všech zaměstnanců, neboť přechází veškeré působnost stavebních úřadů na nové úřady rozvoje území

   b) u orgánů územního plánování dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u pouze těch zaměstnanců, kteří (v převažujícím rozsahu) vykonávají působnost, která přechází na nové úřady rozvoje území podle § 21 odst. 3 a 4:

 (3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů územního plánování.

 (4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště

   a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

   b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,

   c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a

   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

 (5) U dotčených orgánů dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u pouze těch zaměstnanců, kteří (v převažujícím rozsahu) vykonávají působnost, která přechází na nové úřady rozvoje území podle § 1b.

Lze očekávat, že města a obce ve správním území ORP budou potřebovat své pořizovatele a další pracovníky pro výkon své samosprávné kompetence pořizovatele. Výsledný poměr přechodu pracovníků na URUK nebo na obce tak nelze předjímat (ani nařizovat) a bude záviset mj. na zájmu pracovníků úřadů územního plánování a na dohodách mezi zástupci obcí, krajů a URU.

Vznik detašovaných pracovišť nad rámec základní sítě územních pracovišť bude vycházet z potřeb konkrétního území. Posuzovat se budou zejména dojezdové vzdálenosti, objem a charakter agendy, specifika území, personální a kapacitní možnosti i ekonomická efektivita provozu. Zohledněna bude rovněž poptávka obcí. Smyslem je zachovat dostupnost stavební správy všude tam, kde lze současně zajistit kvalitní a efektivní výkon agendy.

Tato otázka je zatím otevřená, eSSL provozovaný ÚRÚ musí vzejít z veřejné zakázky, která bude realizována v roce 2026 a jeho nasazení bude realizováno v roce 2027 tak, aby byl připraven na migraci dat v rámci spisové rozluky stavebních úřadů.

V rámci spisové rozluky budou migrována data eSSL. Otázku agendových systémů (VITA) řeší samostatná pracovní skupina a odpověď na ni je zatím otevřená.

Termín přechodu na atestovanou spisovou službu se bude s největší pravděpodobností posouvat (viz sněmovní tisk č. 187), nicméně projekt počítá s tím, že eSSL na straně ÚRÚ musí být připraven přijímat migrovaná data jak prostřednictvím XML podle NSESSS zveřejněného ve VMV čá. 57/2017 (kapitola 6.3 Přenos, export a zničení), tak prostřednictvím NSESSS zveřejněného ve VMV čá. 85/2024 (kapitola 6.3 Přenos, export a import a Příloha č. 7 Schéma XML pro migraci dat mezi elektronickými systémy spisové služby) 

K dnešnímu dni jsou vydány tři atestace (aktuální stav je možné ověřit na stránkách atestačního střediska na webové adrese CAS nebo ve Věstníku MV - Ministerstva vnitra, dle informací atestačního střediska se předpokládá, že bude do konce roku vydáno více než 10 atestací.

Elektronický systém spisové služby je svébytný provozní informační systém provozovaný na základě a v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů ("ArchZ"), který musí získat atest shody s požadavky ArchZ a jeho prováděcích předpisů (zákon zakazuje provozovat eSSL, který nemá platnou atestaci). ISSŘ je agendovým informačním systémem ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Není tedy možné sloučit tyto systémy do jednoho. Je pravděpodobné, že bude v rámci ÚRÚ integrován ISSŘ s eSSL, detail koncepčního nastavení této integrace a způsob jejího technické provedení ale není v současné době stanoven a bude součástí dalších prací jak na straně eSSL, tak na straně ISSŘ.

Ano. Spisová rozluka je realizována tzv. přenosem, tedy procesem, v rámci kterého zdrojový eSSL (obec/stavební úřad) provede export dokumentů a spisů, cílový eSSL (ÚRÚ) provede jejich import a po potvrzení úspěšného importu zpět do zdrojového eSSL může dojít ke zničení přenesených entit obdobně jako je tomu v případě jejich zničení po dokončeném skartačním řízení. Ve zdrojovém eSSL tedy zůstanou hlavičková metadata přenesených entit s informací o jejich zničení na základě přenosu do jiného eSSL.

Příprava spisové rozluky na straně zdrojového eSSL (obce) je do značné míry nezávislá na zvoleném cílovém eSSL (ÚRÚ), neboť je jak metodická, tak technická stránka provádění přenosu entit kodifikována legislativou, a to včetně technických požadavků. Cílový eSSL by měl být znám ideálně někdy na počátku roku 2027 a pro doladění technických aspektů přenosu tak bude prostor v průběhu roku 2027.

V souladu s archivním zákonem má veřejnoprávní původce povinnost evidovat dokumenty v evidenčních pomůckách, přičemž může ve Spisovém řádu stanovit, že jsou vedle základní evidenční pomůcky, kterou je elektronický systém spisové služby, bude využívat i další samostatné evidence dokumentů v analogové nebo digitální podobě. Pokud tedy Spisový řád obce definuje pro historické fondy jinou samostatnou evidenci dokumentů, bude spisová rozluka prováděna s ohledem na charakter této evidenční pomůcky (např. v případě analogové evidenční pomůcky je možné provést spisovou rozluku celého souboru dokumentů evidovaných v této pomůcce mimo prostředky eSSL. Nezbavuje to ale původce povinnosti vést takovou spisovou pomůcku řádně a v souladu s požadavky ArchZ a jeho prováděcích předpisů. Detailní informace ke způsobu převzetí případných analogových evidencí včetně kontroly jejich úplnosti, označování dokumentů a spisů a dalších náležitostí bude předmětem metodiky pro provedení spisové rozluky.) 

Pokud bude spisová rozluka prováděna z eSSL, který není atestovaný (tj. je-li spisová služba vedena v souladu s přechodnými ustanoveními ArchZ podle úpravy platné ke dni 31. ledna 2022, dokumenty nezařazené do spisu a vyřizované přímo ve věcné skupině bude možné zařadit do spisové rozluky a k jejich zařazení do spisu dojde až v rámci importu do eSSL ÚRÚ)

Evidenčně musí v rámci provádění spisové rozluky dojít k převedení všech spisů a dokumentů. Zda dojde také k redislokaci spisového materiálu, bude posuzováno individuálně v rámci Plánu spisové rozluky.

Otázka digitalizace spisoven stavebních úřadů není předmětem spisové rozluky. Plošná digitalizace všech materiálů na spisovnách stavebních úřadů nicméně není technicky možná za rozumných finančních nákladů, a proto není v současné době zvažována.

Pokud došlo k digitalizaci dokumentů řádným způsobem, měly by být tyto dokumenty evidovány v eSSL a v takovém případě budou součástí spisové rozluky. Pokud jsou uloženy v proprietárních systémech, bude třeba posoudit individuálně možnosti provedení spisové rozluky nebo migrace dat z těchto systémů.

Náklady spisové rozluky jsou nákladem veřejnoprávního původce, na jehož straně vznikly (tedy náklady s přípravou spisového materiálu, který je předmětem spisové rozluky, nese původce, který vstupuje do spisové rozluky, náklad na převzetí spisového materiálu nese přebírající původce). Náklady spojené se strpěním uložení dokumentů, případně s využíváním úřadoven, bude hradit ÚRÚ ve výši obvyklého, tj. tržního nájmu a nákladů za služby souvisejících s nájmem (viz bod 20 Přechodných ustanovení dle navrhovaného znění novely stavebního zákona).

S ohledem na technické a organizační nároky realizace spisové rozluky předpokládáme vznik pracovní skupiny expertních pracovníků, kteří budou s jednotlivými stavebními úřady spolupracovat na přípravě a provádění spisové rozluky jak z pohledu metodické podpory, tak zejména koordinace technických aspektů přenosu evidence do eSSL URU.

Jediným veřejnoprávním původcem je URU. Spisová rozluka tedy bude prováděna vůči němu, byť fakticky při tom mohou působit i zaměstnanci zařazení v místně příslušném URUKu.

Spisová rozluka se obecně týká dokumentů všech agend, které přecházejí na stavení úřad, tedy i dokumentů tzv. dotčených orgánů, a to v takovém rozsahu, v jakém přechází jejich působnost na stavební úřad.

Na druhou stranu vnímáme, že na úřady rozvoje území sice přechází působnost v oblasti posuzování příslušných veřejných zájmů, ale nepřechází na ně dosavadní procesy vydávání podkladových závazných stanovisek nebo vyjádření, neboť tyto procesy jako takové zaniknou a posouzení složkových veřejných zájmů bude integrováno do hlavního řízení o povolení záměru.

Navíc podle bodu 36 a 37 přechodných ustanovení platí, že:

  36. Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají v řízení vedeném úřadem rozvoje území kraje nebo jeho územním pracovištěm právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují za podklady pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předloží-li stavebník závazné stanovisko nebo rozhodnutí, úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.

  37. Přezkum závazného stanoviska prováděný správním orgánem nadřízeným správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 a 8 správního řádu ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, zahájený a neskončený do dne přechodu působnosti na příslušný stavební úřad podle § 1b odst. 2, se dnem tohoto přechodu působnosti zastavuje; probíhá-li odvolací řízení, posouzení daného veřejného zájmu dokončí stavební úřad, který rozhoduje o odvolání.

Z procesního hlediska zde tedy nebude docházet k převzetí jakéhokoli procesu, ale buď jen k převzetí již hotového a dokončeného výsledku (bod 36), nebo k přechodu působnosti, která se však bude realizovat procesně jiným způsobem (bod 37). Historické spisy dotčených orgánů nemají pro stavební úřady prakticky žádný význam, a navíc jde jen o podpůrné spisy k úkonům podle části čtvrté správního řádu. Problémem také je mnohost dotčených orgánů a různost jejich archivů a spisových služeb,

Ano, metodika provádění spisové rozluky spolu se vzorovým Plánem spisové rozluky bude ministerstvem vypracována a poskytnuta všem stavebním úřadům a dalším dotčeným orgánům veřejné moci.

Pokud se jedná o spisy, které jsou vyřízeny, bude třeba uvést spisovou evidenci do souladu se skutečným stavem a spisy řádně uzavřít před provedením spisové rozluky.

S ohledem na to, že je provedení spisové rozluky zákonnou povinností veřejnoprávního původce, nese odpovědnost obecní úřad a jeho představený.

Ano. Viz navrhované znění přechodných ustanovení zákona, odst. 20:

"Prostory archivů, úřadoven a sídel stavebních úřadů se ponechají podle potřeby příslušného úřadu rozvoje území kraje na stávajících místech a budou využívány k výkonu působnosti podle tohoto zákona až po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za náhradu placenou kraji nebo obci ve výši obvyklého nájmu a nákladů za služby souvisejících s nájmem. Povinnost zveřejnění záměru pronájmu podle zákona o obcích se nepoužije."

Nicméně není cílem setrvávat dlouhodobě tam, kde o to nebude mít obec ani za tržní nájem zájem. V takových případech bude prioritně hledáno jiné řešení, jak dosavadní prostory obce opustit.

Ne. Zaměstnanec s převažující agendou přechází automaticky, a to přechodem práv a povinností zaměstnavatele z pracovněprávních vztahů podle § 338 a následných zákoníku práce. A to se týká i obslužných profesí.

Výběrová řízená budou otevřená a transparentní. Zaměstnanec bude mít oba pracovní poměry současně (pracovní poměr jako ředitel URUK nebo vedoucí územního pracoviště) a zároveň bude stále zaměstnanec dané obce či kraje, kde bude nadále vykonávat agendu stavebního úřadu v přenesené působnosti. Každý se do VŘ hlásí dobrovolně, k zajištění motivace kompenzace časového vytížení je v zákoně uvedena možnost pobírat plat již na URUK a souběžně u stávajícího zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že URUK ani územní pracoviště v roce 2027 nevznikne, jeho ředitel nebo vedoucí nebude ještě vykonávat žádnou věcnou agendu ani působnost, ale bude se podílet pouze na organizační přípravě zahájení činnosti úřadu.

Současně je nutné zmínit, že v mnoha případech k překryvu ani docházet nebude a bude se jednat o nové manažery, kteří vzejdou z výběrových řízení, kteří nemusí být současně stávajícími řediteli krajských stavebních úřadů nebo vedoucí obecních stavebních úřadů.

Garantujeme nezhoršení celkových nárokových stávajících podmínek. Bude zachována celková odměna ve složení (tarif + osobní příplatek). Platová třída a stupeň se nemění, v praxi se však může zvýšit, jelikož tabulka podle nařízení vlády č. 304/2014 Sb. je od 12. třídy vyšší než tabulka pro samosprávné celky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Osobní příplatek je obecně ve stejné výši, zároveň ale platí, že součet s tarifem nemůže být vyšší. Pokud tedy dojde od 12. třídy ke zvýšení platového tarifu, sníží se o stejnou částku osobní příplatek, aby celkový nárokový příjem byl stejný.

Zároveň je garantováno, že osobní příplatek se nesníží o částku, o kterou se zvýšil platový tarif zaměstnance v důsledku zařazení do jiné platové třídy (tedy například pokud nyní na samosprávném celku má platovou třídu č. 11, ale ve služebním poměru bude mít třídu 13), nebo v důsledku postupu do vyššího platového stupně (z důvodu odsloužených let) nebo změny výše platových tarifů nařízením vlády (valorizace platů).

Rozhoduje převažující náplň práce/agenda.

Je potřeba zdůraznit, že v komplikovanějších případech se bude rozhodovat manažerskou komunikací mezi již vybraným ředitelem/ředitelkou URUK a stávajícím nadřízeným daného zaměstnance, resp. tajemníkem obecního úřadu či ředitelem krajského úřadu. V těchto hraničních případech bude nepochybně zohledňováno i to, co preferuje samotný zaměstnanec.

Modelové příklady:

  1) Agenda nebude převažující – jsou 3 zaměstnanci na samosprávě, kteří vykonávají agendu DOSS pro účely stavebního úřadu v poměru vždy 0,2 úvazku vůči jiným samosprávným agendám. Pak se domluví vedení URUK se stávajícím zaměstnavatelem a danými úředníky – například jeden z nich bude chtít celým úvazkem přejít pod stát (bude to pro něj kariérně či jinak motivační) - v takovém případě přejde v adekvátním 0,6 úvazku a zároveň URU bude samozřejmě schopný garantovat, že bude-li mít zájem o plný úvazek, nebude problém jej tak nastavit. 

  2) Agenda bude 50 : 50 – bude řešeno obdobně domluvou vedení a daných zaměstnanců

  3) Agenda bude 70 (SÚ nebo DOSS) : 30 samospráva – zaměstnanec přechází automaticky – převod práv a povinností podle § 338 zákoníku práce.

Přechod pracovníků probíhá automaticky (ex lege) dle § 338 ZP. Kritériem je převažující činnost. Přechod je automatický ze zákona. Komplikovanější případy se budou řešit manažersky na individuální bázi.

Zákon garantuje:

• automatický přechod zaměstnanců s převažující agendou,

• stávající celkový plat včetně osobního ohodnocení zůstane zachován.

Zároveň připravujeme komunikační/náborovou kampaň zaměřenou na stávající, a i potenciálně nové zaměstnance, aby byla místa adekvátně obsazena.

Celkově však očekáváme, že potřeba pracovníků bude zřetelně nižší v důsledku významného zjednodušení povolování a zrušení nebo integraci celé řady agend.

Není stanoven exaktně předem počet lidí, co přechází na URUK, ale tento přechod definuje kritérium převažující agendy. Pokud u žádného zaměstnance přecházející agenda nepřevažuje, automaticky nepřejde nikdo. Nicméně v celkovém důsledku přecházejících agend se logicky sníží potřeba těchto pracovníků na stávajícím obecním nebo krajském úřadu, a navíc tento úřad na ně přestane dostávat příspěvek na výkon přenesené působnosti. Je proto pravděpodobné, že obecní nebo krajský úřad bude nadbytečná pracovní místa rušit a některé zaměstnance propouštět, a naopak úřady rozvoje území budou zaměstnance potřebných kvalifikací poptávat na trhu práce. 

Jeden úředník SÚ nebude dělat kompletní proces, leda by měl úřednické zkoušky na všechny potřebné obory. Obvykle však ochranu složkových veřejných zájmů bude posuzovat (integrovaný) specialista s kvalifikací pro daný veřejný zájem a teprve na jeho výstup naváže úředník s kvalifikací pro stavební řád. Všichni však budou pracovněprávně zaměstnanci stavebního úřadu, resp. České republiky – Úřadu rozvoje území ČR. Blíže viz § 37. 

Úředníci, kteří přechází v rámci například agendy DOSS – ŽP, budou integrováni a dále budou vykonávat svoji agendu.

Cílem je řešení systémové podjatosti, my jako stavební úředníci vidíme problémy stavebního řízení jinde, ale ty novela SZ neřeší. Kde je motivace a přínos pro nás úředníky, od kterých se na jednu stranu očekává velká spolupráce ale s extrémní nejistotou, co bude v přechodném období v roce 2027 (změna závazných stanovisek na vyjádření bez integrace) a rovněž implementace v roce 2028 má dost nejasné obrysy.

V roce 2027 dochází k integraci daných agend pouze na úrovní Úřadu rozvoje území, což se týká pouze vyhrazených staveb (včetně zákonného rozšíření o bytové stavby nad 10 000 m2 s převažujícím účelem bydlení, vodní stavby a nemocnice) a metodické činnosti. V území bude integrace dotčených agend až od 1. 1. 2028. V roce 2027 bude proces vydávání podkladových závazných stanovisek a vyjádření dotčenými orgány zachován a obecní a krajské stavební úřady z nich budou i nadále vycházet.

Otázka motivace úředníků není řešena zákonem. Přechodnými ustanoveními jsou řešeny zásady uvedené výše – princip nepohoršení si v rámci platového ohodnocení, uznání kvalifikace atd. Nenárokové motivační nástroje (bonusy, kariérní postup etc.) nejsou (a ani dosti dobře nemohou být) upraveny zákonem, budou řešeny manažerskými rozhodnutími na úrovni URU a URUK.

V roce 2027 stále budou obecní a krajské stavební úřady fungovat, včetně malých stavebních úřadů na obcích II. typu (obce s pověřeným obecním úřadem) a včetně zachování podkladových stanovisek a vyjádření dotčených orgánů. Veškeré organizační změny obecních a krajských stavebních úřadů, přechod působnosti na státní úřady rozvoje území v území a integrace složkových veřejných zájmů do řízení před novými stavebními úřady nastávají až od 1. 1. 2028.

Jeden úředník SÚ nebude dělat kompletní proces, ledaže by měl kvalifikaci na všechny veřejné zájmy, což ale není obvyklé. Ochranu složkových veřejných zájmů bude posuzovat (integrovaný) specialista a teprve na jeho výstup naváže úředník s kvalifikací pro stavební řád. Všichni ale budou zaměstnanci stejného SÚ. Platí, že agenda je vždy vykonávána úředníkem s patřičnou zkouškou zvláštní odborné způsobilosti nebo úřednickou zkouškou, přičemž úředník může vykonávat pouze činnosti, ke kterým má oprávnění, stejně jako je tomu dnes (§ 37).

Rozdíl je v tom, že dnes úředníci dotčených orgánů posílají úředníkům stavebních úřadů za jimi chráněný složkový veřejný zájem složitá formalizovaná závazná stanoviska a vyjádření podle správního řádu, proti nimž jsou samostatné opravné prostředky podle správního řádu. Nově budou jen pracovněprávně spolupracovat na tvorbě společného integrovaného rozhodnutí. Dílčí podklady pro toto rozhodnutí ztrácí z právního hlediska správněprávní relevanci a budou mít jen pracovněprávní relevanci z hlediska nastaveného pracovního workflow, které nastaví management URU (podobně jako je tomu již dnes např. při integrovaném posuzování hygieny staveb na DESU).

Zákonný přechod zaměstnanců podle § 338 zákoníku práce i v rámci územního plánování probíhá podle převažujícího výkonu činnosti, viz ostatní otázky. Rozdíl územního plánování oproti stavebnímu řádu je v tom, že pořizování územně plánovací dokumentace se stává samostatnou působností obce nebo kraje. Pracovníci vykonávající tuto činnost budou tedy nadále zaměstnanci dané obce nebo kraje, pro níž územně plánovací dokumentaci pořizují, a budou působit v rámci samosprávy. Z pracovněprávního hlediska se u těchto zaměstnanců nic nemění, neboť i dnes mají pracovní vztah uzavřen se samosprávou (s danou obcí nebo krajem), přestože dnes vykonávají přenesenou působnost, za kterou dané obec nebo kraj dostává následně příspěvek od státu.

Tuto situací řeší body 11 a 12 přechodných ustanovení:

 11. Působnost krajských úřadů jako nadřízených orgánů územního plánování a jejich působnost ve věcech územního plánování, které mají podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat úřady rozvoje území krajů, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje; do té doby vykonávají tuto působnost krajské úřady v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost krajských úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušný kraj.

 12. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při pořizování územního plánu, regulačního plánu a územního opatření na žádost jiné obce a při vymezování zastavěného území, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje, není-li dohodnuto podle § 47 odst. 1 jinak; do té doby vykonávají tuto působnost obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti. V ostatních případech přechází působnost obecních úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušnou obec.

INFORMACE K PŘECHODU ZAMĚSTNANCŮ NA ORP V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

vykonávajících činnosti v přenesené působnosti na úřadech obcí (ORP) a krajů.

Aktuální novela stavebního zákona přináší významnou změnu v pořizování tím, že přechází na samosprávy krajů a obcí. S tím souvisí i změny ve výkonu odborné územně plánovací činnosti (§ 46 a § 47), tj. výkonu činností vyžadující oprávnění na základě splnění kvalifikačních požadavků (§ 50 až 52). Současně bude moci pořizovat (vykonávat odborné územně plánovací činnosti) i úřad rozvoje území kraje (dále jen URUK) a to na základě žádosti obce podle § 47 odst. 2.

Na rozdíl od stavebních úřadů (kde všichni zaměstnanci stavebních úřadů ze zákona přecházejí do struktury nově vzniklého URUK), mají pracovníci zanikajících úřadů územního plánování více možností:

ČASOVÁ OSA

K 1.1. 2027

... vzniká Úřad rozvoje území (dále jen URU) jako nový ústřední správní úřad v územním plánování.

Pořizování tímto dnem přechází do kompetence samospráv obcí a krajů, tj. obce a kraje (případně společenství obcí) budou pro výkon své samostatné působnosti potřebovat vlastní pořizovatele s oprávněním k výkonu územně plánovací činnosti (splňujícím kvalifikační předpoklady) vykonávající svou činnost pro samosprávu obcí a krajů (je garantováno, že všechny dosavadní uznané kvalifikace včetně udělených výjimek zůstávají v platnosti).

K 1.1.2027

... se významně omezuje se rozsah činností stávajících úřadů územního plánování (dále jen ÚÚP) na obcích s rozšířenou působností (dále jen ORP) i na krajských úřadech a to jen na činnosti, které ze zákona přejdou na URUK, tj. se omezí na pořizování územních plánů na žádost jiné obce (ÚÚP nemůže v přenesené působnosti pořizovat pro samosprávu ORP) a při vymezování zastavěného území nemá-li obec územní plán. Veškeré ostatní pořizování (územní studie, regulační plány, územní opatření a další územně plánovací činnosti) přechází na samosprávu obcí (tj. ÚÚP nemůže tyto činnosti v přenesené působnosti vykonávat).

V průběhu r. 2027

... budou vybráni ředitelé URUKů, případně i vedoucí územních pracovišť a ti se budou podílet na přípravě zahájení činnosti úřadů rozvoje území krajů a jejich územních pracovišť, což může být příležitost k upřesnění možností dalšího uplatnění zaměstnance / pořizovatele například na případném budoucím územním pracovišti.

K 1.1.2028

... vznikají URUKy jako územní správní orgány mj. ve věcech územního plánování se sídly v krajských městech jako nadřízené orgány krajů a obcí v územním plánování. V jejich kompetenci bude výkon kontroly ve věcech územního plánování vůči obcím a kraji, pořizování a vydávání vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán. Na žádost obce budou pořizovat územní plán a územní opatření. Veškeré činnosti vykonávané URUKem budou v režimu státní správy.

Zaniká přenesená působnost, dále budou činnosti v územním plánování vykonávat jen státní správa (URUK) nebo samospráva (obce, kraje).

Ředitel URUK může pověřit územní pracoviště v ORP také činnostmi v územním plánování (výkon činností URUK na územních pracovištích v ORP se týká primárně činností stavebního úřadu, činnosti v územním plánování mohou (ale nemusí) být na územních pracovištích vykonávány).

Zaměstnanec, který bude k 31. 12. 2027 převážně vykonávat činnosti, které podle novely přechází na URUK, se k 1. 1. 2028 ze zákona stává zaměstnancem s místem výkonu práce v URUK v sídle kraje. Přecházejícím zaměstnancům je zákonem garantována výše stávajícího součtu platové třídy / platového stupně s osobním příplatkem, další zvláštní příplatky jsou garantovány po dobu 1 roku.

SHRNUTÍ

Přechod zaměstnanců ÚÚP do nových orgánů územního plánování anebo volba vykonávat činnosti prostřednictvím zástupce pořizovatele („létajícího pořizovatele“ podle § 46 odst 2 písm. c)) závisí ve značné míře na vlastním rozhodnutí zaměstnanců, vlastní iniciativě a na případné dohodě se samosprávami. Pokud bude zaměstnanec ÚÚP k 31. 12. 2027 převážně zajišťovat činnosti, které podle novely přecházejí na URUK, stává se k 1. 1. 2028 zaměstnancem s místem výkonu práce v URUK v sídle kraje ze zákona (nebude-li ředitelem URUK stanoveno jinak (pověřeno územní pracoviště na ORP)). Tj. to, zda některé územní pracoviště v ORP bude vykonávat i působnost URUK v územním plánování není předem garantováno a je věcí rozhodnutí ředitele URUK.

V roce 2027 budou nadále zkoušky zvláštní odborné způsobilosti probíhat s tím, že všem úředníkům se při přechodu uzná současná kvalifikace. Pro nové zaměstnance státu v rámci pracovního poměru (od 1. 1. 2028) platí, že buď musí složit úřednickou zkoušku, nebo postačí, že splňovali kvalifikaci pro výkon dosavadní působnosti k 31. 12. 2027, viz bod 15 přechodných ustanovení:

 15. Kvalifikační požadavky podle tohoto zákona splňuje ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splňoval kvalifikační požadavky podle dosavadní právní úpravy.

Zároveň se předpokládá, že začátkem roku 2028 stále ještě budou probíhat zkoušky odborné způsobilosti, pokud se zaměstnanec přihlásí ke konci roku 2027 tak, aby nebyl krácen na svých právech a měl možnost vykonat řádný termín zkoušky, případně opravný termín.

Nikoliv, kvalifikační požadavky jsou řešeny stavebním zákonem v § 37, přičemž úředník z dotčeného orgánu, který nemá úřednickou zkoušku nebo zkoušku zvláštní odborné způsobilosti k tomu, aby vykonával agendu stavebního úřadu, nemůže být oprávněnou úřední osobou vydávající povolení záměru. Tento zaměstnanec bude integrován jako specialista na chráněný veřejný zájem, k němuž je svou zkouškou odborné způsobilosti oprávněn, a tuto činnost bude nadále zajišťovat v rámci Úřadu rozvoje území.

Ano, pro zaměstnance krajských hygienických stanic platí stejný zákonný přechod působnosti podle principu převažující činnosti a podle § 338 zákoníku práce jako pro jakékoli jiné dotčené orgány.

Je možné, že konkrétní chráněný veřejný zájem, např. ochrana veřejných zájmů na úseku veřejného zdraví nebo státní památkové péče, nebude nutná na každém územním pracovišti, proto by specialisté na tento veřejný zájem byli pouze na krajském pracovišti s tím, že podřízená územní pracoviště by využívala zaměstnance krajského pracoviště, který by tento veřejný zájem posuzoval.

Toto je mimo jiné jedna ze zásadních výhod sjednocení úřadů pod jednotné vedení a jediného zaměstnavatele. Z právního hlediska může zaměstnanec URU vykonávat jakoukoli agendu pro jakýkoli úřad rozvoje území, k níž má kvalifikaci. Jediným limitem je § 14 odst. 6 správního řádu, který znemožňuje stejné úřední osobě vést stejné řízení na více stupních (Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni.).

Zároveň podotýkáme, že „sdílení úředníků“ není přesný pojem, neboť úředníci budou mít stále stejné místo výkonu práce podle jejich pracovní smlouvy a nikdo je nebude sdílet ve smyslu fyzických přesunů na jiná územní pracoviště, ledaže by to chtěli. Vhodnější je hovořit o „sdílení spisů“.

Nikoli, to možné není, neboť URU musí již od svého vzniku postupovat podle nových pravidel, proto novela musí být účinná od 1. 1. 2027 jako celek. Účinnost zákona nastává obecně 1. 1. 2027, aplikovat se tedy bude stavební zákon ve znění novely. Nicméně stavební úřady a dotčené orgány v území se integrují až se vznikem krajských a územních pracovišť od 1. 1. 2028. V území mimo URU a mimo vyhrazené stavby bude tedy v průběhu roku 2027 platit ještě dnešní režim vydávání závazných stanovisek a vyjádření.

Dotčené orgány budou nadále v roce 2027 v území fungovat a budou vydávat závazná stanoviska a vyjádření, s výjimkou vyhrazených staveb, jejichž povolování přebírá již od 1. 1. 2027 integrovaný URU.

Pro povolování ostatních staveb v území platí bod 35 věta 2 přechodných ustanovení.

  35. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních a postupech krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a dotčené orgány příslušné podle dosavadních právních předpisů, a to podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 1b, části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b), a dále podle části druhé, § 176, § 178 odst. 4 písm. b) a § 304 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(Pokračování celého dotazu)

Konkrétně mě zajímá zařazení:

• referenta s vysokoškolským vzděláním (Ing.) a praxí 18 let,

• referenta se středoškolským vzděláním s maturitou a praxí 18 let.

Na našem úřadě je v současné době referent stavebního úřadu zařazen v 11. platové třídě.

Pokud správně chápu informace z prezentace, měl by zaměstnanec zůstat ve stejné platové třídě. Když však porovnám platové tabulky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., vychází mi pro 11. platovou třídu stejné rozpětí tarifního platu (29 090-42 050 Kč).

Můžete mi proto prosím vysvětlit, kde je to faktické navýšení kvůli vyšším tabulkám pro státní zaměstnance?

(Odpověď)

Zde došlo ke spojení více sdělení. Ráda bych uvedla na pravou míru, že přechodná ustanovení garantují trvalou individuální míru nepohoršení si celkové výše platu včetně osobního ohodnocení pro každého jednoho zaměstnance k 1. 1. 2028.

K faktickému navýšení platu z důvodu vyšších státních tabulek může docházet v platových třídách 12 až 16, v nichž jsou platy státních zaměstnanců vyšší, než platy zaměstnanců územních samosprávných celků, pokud nebude mít stávající zaměstnanec stávající osobní ohodnocení. Pokud jej mít bude, vykompenzuje se tabulkový nárůst platu odpovídajícím snížením osobního ohodnocení, aby celkový příjem zůstal nejméně stejný.

Později v roce 2028 a dále, nárůst platu bude samozřejmě řešen manažersky. Zákon v přechodných ustanoveních garantuje pouze minimální úroveň celkové nárokové odměny. Zákon neřeší a ani nemůže řešit nenárokové složky odměňování, které bude úkolem nového Úřadu rozvoje území ČR z jeho rozpočtové kapitoly (analogicky jako je tomu i dnes na obcích a krajích).

Nastavení platové třídy a platového stupně bude řízeno aktuálně platným zákonem a prováděcími předpisy.

V případě, že zaměstnanec je nyní zařazen ve správné platové třídě a z důvodu přechodu pod stát by došlo k navýšení platu v rámci této tabulky, tak dojde ke snížení osobního přípatku, tak aby byla zachována (garantována) stejná výše celkového platu. Nebude docházet k plošnému navýšení platů.

Pokud však by mělo dojít k navýšení platu z důvodu správného zařazení do platové třídy pod státem (například v důsledku zvýšení kvalifikace či náročnosti práce nebo jako náprava chybného zařazení pod samosprávou) nebo postupu ve stupni v důsledku odsloužených let, k faktickému nárůstu platu pak dojde a osobní přípatek nebude krácen.

Znamená to, že územní plánování bude výrazněji spojeno se samosprávnou odpovědností. Obec nebo kraj má rozhodovat o tom, jak se má území rozvíjet, jaké potřeby obyvatel má naplňovat a jaké hodnoty má chránit.

Dosud bylo pořizování územně plánovací dokumentace více spojeno s přenesenou působností. Novela tento model mění tak, aby samosprávy měly přímější kontrolu nad rozvojem svého území.

Obec zůstává účastníkem řízení a může uplatňovat námitky ve věcech, které souvisejí s územním plánem, rozvojem území a ochranou hodnot v její samostatné působnosti.

Zároveň se posiluje význam územního plánování. Obec má určovat koncepci rozvoje — tedy co a kde se má v území dít. Státní stavební správa má následně odborně posoudit konkrétní záměr podle zákona.

Ne. Místní znalost zůstává zachována prostřednictvím územního plánování obcí a jejich účasti v řízení. Úředníci mají i nadále působit v území, a tam, kde to bude účelné, mohou vzniknout detašovaná pracoviště.

Cílem změny není omezit vliv samospráv, ale odstranit roztříštěnost systému a sjednotit metodiku rozhodování.

Vzniknout má Úřad rozvoje území, 14 úřadů rozvoje kraje v sídlech krajů a hlavního města Prahy a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Podle potřeby vzniknou také detašovaná pracoviště v dalších obcích.

Cílem nové struktury je sjednotit metodiku a rozhodovací praxi, odstranit systémovou podjatost, omezit kompetenční spory a umožnit sdílení kapacit.

Samotný počet úřadů není zárukou funkčního systému. Dnes systém trpí nedostatkem úředníků, rozdílnou praxí, kompetenčními spory a nejednotným výkladem pravidel.

Nový systém má umožnit sdílení kapacit, zastupitelnost, stabilnější metodiku a jednotnější rozhodování. Důležité není jen to, aby byl úřad fyzicky blízko, ale aby rozhodoval odborně, předvídatelně a v zákonných lhůtách.

Detašovaná pracoviště nad rámec základní sítě územních pracovišť mají vznikat podle potřeb v území. Zohlednit se má ekonomická, personální a kapacitní efektivita i poptávka obcí.

Smyslem je zachovat dostupnost tam, kde je možné zajistit kvalitní výkon agendy, nikoli mechanicky udržovat strukturu bez ohledu na personální a odborné kapacity.

Ano. Právě obce často narážejí na stejné bariéry jako soukromí stavebníci: dlouhé řízení, nejisté výsledky, opakované doplňování a nemožnost stihnout projekt v rámci dotačního období nebo volebního mandátu.

Rychlejší územní plánování, jasnější pravidla a předvídatelnější povolování mají pomoci obcím připravovat školy, školky, zdravotní a sociální zařízení, dostupné bydlení i dopravní a technickou infrastrukturu.

Novela vypouští některé zbytečné formální kroky a umožňuje rychlejší postup u změn, které nezasahují do koncepce územního plánu. Drobné změny v zastavitelném území mají být možné v řádu měsíců.

Cílem je, aby obce nemusely kvůli drobným opravám, zpřesněním nebo konkrétním potřebám procházet zdlouhavým procesem, který dnes může trvat roky.

Jde o možnost obce vyjasnit výkladové otázky nebo souhlasit s drobnou odchylkou v případech, kdy nejsou dotčeny veřejné zájmy a souhlasí dotčení vlastníci a oprávnění investoři.

Může jít například o praktické zpřesnění v území, které nemění smysl a účel územního plánu, ale umožní rozumně povolit konkrétní záměr bez nutnosti dlouhé změny územně plánovací dokumentace.

Novela posiluje plánovací smlouvy a možnost předvídatelně řešit dopady nové výstavby na veřejnou infrastrukturu a obecní rozpočet.

Pokud nový rozvoj vytváří potřebu chodníků, kanalizace, dopravy, školských kapacit, zeleně nebo služeb, má být možné tyto náklady a závazky řešit transparentně a včas. Cílem je férový vztah, ne nahodilé vyjednávání.

Novela počítá s nástroji, které obcím umožní lépe reagovat na situace, kdy změnou územně plánovací dokumentace dojde ke zvýšení hodnoty pozemku.

Smyslem je, aby rozvoj území přinášel férový přínos i obci, která musí zajistit veřejnou infrastrukturu a služby pro nové obyvatele nebo uživatele území.

Cílem reformy je převést výkon stavební správy na stát a odstranit situaci, kdy obce doplácejí na výkon státní správy ze svých rozpočtů.

Konkrétní nastavení financování, kompenzací a provozních nákladů je součástí implementační přípravy. Pracovněprávní otázky mají být řešeny podle standardních pravidel.

Součástí implementace je projektový tým a síť územních koordinátorů. Ti mají v regionech komunikovat se samosprávami a pomáhat řešit konkrétní otázky — personální, organizační i technické.

Obce tak mají mít konkrétní kontakty, se kterými budou moci řešit své dotazy napřímo. Cílem je, aby přechod na nový systém nebyl jen formální změnou zákona, ale skutečně řízeným procesem.

Novela počítá se záchrannou sítí pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat územní plán vlastními silami. Obec se v takovém případě může dohodnout s jinou obcí, krajem nebo kvalifikovaným pořizovatelem, případně se společenstvím obcí (jehož postavení bylo právě kvůli této možnosti upraveno). Obec také může požádat Úřad rozvoje území kraje, který je pro obec povinen pořídit územní plán na své náklady.

Cílem je posílit samosprávy, ale zároveň nenechat menší obce bez odborné pomoci.

Novela nevzniká ve vzduchoprázdnu. Navazuje na několik let odborné debaty o stavebním právu a reaguje na problémy, které se dlouhodobě nedaří řešit dílčími úpravami.

Současně platí, že legislativní proces umožňuje připomínky, projednávání ve výborech, pozměňovací návrhy, projednání v Senátu i podpis prezidenta. Finální podoba zákona vzniká v rámci standardního parlamentního procesu.

Poslanecký návrh je legitimní cesta, kterou právní řád umožňuje. Neznamená to obcházení debaty. Návrh se projednává v Parlamentu a může být upravován v rámci standardního legislativního procesu.

Důvodem je naléhavost situace. Příprava zcela nového vládního návrhu by znamenala ztrátu dalších let v době, kdy je povolování staveb jednou z hlavních bariér dostupného bydlení a rozvoje obcí.

Ano. Návrh se na základě debat zpřesňoval a doplňoval. Diskuse ukázala, kde systém v praxi nejvíc zadrhává a kde je legislativní text pro praxi nesrozumitelný nebo nejasný.

Základní směr se nemění: cílem je rychlejší, předvídatelnější a méně administrativně zatížené povolování staveb. Výsledný text ale více reflektuje praktické připomínky resortů, samospráv, stavebních úředníků, tajemníků, odborné veřejnosti i občanů.

Inspirace Polskem není o mechanickém kopírování paragrafů. Jde o poučení z přístupu, který dokázal omezit zbytečné průtahy, jasněji nastavit odpovědnost a zmenšit prostor pro procesní chaos. Ostatně i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v roce 2025 při srovnání ČR a Polska konstatovala, že změny v Polsku ukazují správný směr i pro české stavební právo.

Český systém musí odpovídat českým právním a správním podmínkám. Smyslem srovnání je ukázat, že rychlejší a předvídatelnější povolování staveb není nereálné, pokud stát nastaví jasná pravidla a odpovědnost.

Ne. Zákon nastavuje pravidla pro všechny stavebníky: občany, obce, kraje, stát, veřejné investory, malé stavebníky i větší projekty.

Velcí investoři si často dokážou složitý systém poradensky a právně obsloužit. Běžný občan, obec nebo menší stavebník je v dnešním systému často ztracený. Zjednodušení procesů proto pomáhá právě těm, kteří nemají kapacity roky obíhat úřady a řešit opakované doplňování.

Nedostupnost bydlení je jedním z největších problémů České republiky. Nabídka bytů je základní podmínkou toho, aby se bydlení mohlo stát dostupnějším.

Zařazení hromadného bydlení mezi veřejné zájmy neznamená, že jakákoli bytová stavba dostane automaticky přednost před vším ostatním. Znamená to, že potřeba bydlení má být při rozhodování zohledněna jako významný veřejný zájem a má být férově vyvažována s ostatními chráněnými zájmy.

Ne automaticky. Bydlení se má stát významným veřejným zájmem, ale ochrana přírody, krajiny a památek zůstává zachována.

Cílem je vyvažování veřejných zájmů, nikoli nahrazení jednoho zájmu druhým. Pokud existuje způsob, jak záměr upravit podmínkami a zároveň chránit hodnoty území, má se hledat řešení místo automatického zamítnutí.

Nejde o oslabení veřejných zájmů, ale o změnu procesního režimu. Mnohé veřejné zájmy se mají posuzovat integrovaně v rámci jednoho řízení. V některých citlivých oblastech, například u památek nebo zvláště chráněných území, zůstávají zvláštní režimy.

Dotčené orgány mají své požadavky uplatňovat včas, přiměřeně a srozumitelně. Cílem je, aby veřejné zájmy byly chráněny účinně, ne opakovaně a nepředvídatelně.

Riziko korupce se snižuje především transparentností, dohledatelností a jasnou odpovědností. Roztříštěný systém s množstvím dílčích kroků, papírových složek a nejasných lhůt není automaticky bezpečnější.

Jednotnější proces, digitální stopa, jasná lhůta a odpovědný úřad mohou kontrolovatelnost zvýšit. Důležité je, aby bylo zřejmé, kde spis je, kdo jej řeší a proč případně dochází ke zdržení.

Protože digitální systém musí být funkční. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že nepřipravená digitalizace může místo pomoci celý systém paralyzovat.

Digitalizace má být nástrojem zrychlení a transparentnosti, nikoli další překážkou. Proto je potřeba systémy připravit, otestovat a zavádět tak, aby pomáhaly úředníkům, stavebníkům i obcím.

Odpovědná digitalizace není o tom spustit systém za každou cenu. Je o tom spustit funkční nástroj, který lidem a úřadům skutečně pomůže.

Cílem je moderní, stabilní a otestovaný digitální systém, který sníží administrativu, zvýší transparentnost a umožní lepší kontrolu průběhu řízení.

Rychlejší a předvídatelnější povolování znamená více investic, rychlejší výstavbu a nižší náklady způsobené časem a nejistotou. To se promítá do dostupnosti bydlení, rozvoje obcí i konkurenceschopnosti celé ekonomiky.

Každý rok zdržení znamená vyšší náklady pro stavebníky, obce i stát. Pokud se podaří zkrátit přípravu staveb, ušetří se nejen soukromé peníze, ale i veřejné prostředky.

Novela je postavena na zkušenostech z praxe a na důrazu na implementaci. Klíčové není jen přijetí zákona, ale také metodická práce, školení, průběžné vyhodnocování a podpora úřadů.

Současný stav ale už nyní vytváří vážné problémy: personální nestabilitu, dlouhé lhůty, zacyklené procesy a nízkou předvídatelnost. Reforma má tato rizika řešit systémově, nikoli jen kosmeticky.